Vlákno názorů k článku Manipulace odpůrců GMO začínají vycházet najevo od Jarda_P - Tedy to je zase clanek jak noha. Srovnavat...
-
Tedy to je zase clanek jak noha. Srovnavat roubovani a GMO je totalne na hlavu. Roubovani v podstate nedela nic jineho, nez ze zachovava genom odrudy, ktera se jinak spatne mnozi. Semeny to nejde a rizkovanim se to dela blbe. Podnoz pak ma na roubovanou cast omzeny vliv. Ovlivnuje napriklad vzrust stromu, odolnost vuci nemocem nebo kompatibilitu s pudou. Pokud autor tvrdi, ze mezi podnozi a roubem dochazi k vymene genetickeho materialu, az tim vznikne jakasi jina odruda, rad bych k tomu dostal nejaky odkaz, protoze to slysim poprve a o roubovani jsem jiz neco precetl.
Dalsi vec jsou samotne roubovane druhy. Ty nebyly ziskany genetickou manipulaci, ale slechtenim a krizenim. Tedy clovek vybral to nejlepsi nebo zamerne zkrizil druhy a z toho opet vybral to nejlepsi. Clovek pouze vybiral z procesu, ktere existuji v prirode. A nekdy ani to ne, napriklad jablko golden delicius se samovolne objevilo kdesi v USA v jednom starem sadu a nahodne se v okoli vyskytnuvsi sadar jev podchytil a roubovanim namnozil.
Co se tyka brambor, autor by mel vysvetlit, co mysli tim, ze uvadi mensi obsah asparaginu v seznamu vyhod, kdyz Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Asparagine#Function pise, ze asparagin je dulezity pro vyvoj a funkci mozku. Hodlame nyni pomoci GMO bojovat za lidstvo jeste blbejsi?
Je pravda, ze namitky proti GMO nejsou vzdy vhodne voleny a ze GMO by lidstvu mohlo prinest uzitek. Nicmene problem vidim v tom, s jakymi cili a jakym zpusobem je GMO vyvijeno. Cilem neni to, aby se neco zlepsilo, ale to, aby nekdo vic vydelal. Takze mame plodiny, ktere jsou odolne proti Round Upu a farmari tak mohou na pole vylit jeste vice svinstva (glyphosat), o jehoz zdravotni nezavadnosti a biodegradabilite vznikaji stale silnejsi pochybnosti. Tez mame rostliny, ktere produkuji vlastni insekticid a nezerou je potom skudci (tedy alespon do doby, nez skudci vyvinou odolnost). Proc se ale nekdo domniva, ze kdyz to zabiji skudce, bude to delat dobre nam? A testovali to producenti sami na sobe po dobu alespon nekolika desitek let?
Kapitolou sama pro sebe je pak treba GMO kukurice, jejiz geny jsou patentovany firnou Monsanto a nikdo jiny ji nesmi produkovat. Hacek je, ze pyl kukurice se siri na kilometry a Monsanto pak obchazi farmy v okoli poli s jejich GMO kukurici, analyzuje kukurici z poli farmaru, kteri si pestuji sve osivo a ktere logicky v nasledujici generaci je znecisteno geny z kukurice Monsanto a soudne je stihaji za poruseni patentu.
Predpokladam, ze uvedeny vycet argumentu je nekompletni a nekdo ho mozna doplni.
Az bude GMO tvoreno s jinymi cili, nez nasyceni neci chamtivosti, mozna uverim, ze se muze jednat o dobrou vec. Za soucasnych okolnosti jsem ale rohodne proti. Tem, kteri GMO nyni vyvijeji, az na par vyjimek mezi vedci na universitach, nejde o nic jineho, nez o co nejvyssi zisk v co nejkratsim casovem horizontu. Nic vic je nezajima. Jestli vyhynou vcely, jestli za sto let diky jejich vytvorum vypuknou hladomory, ...., to je vse mimo zaber jejich omezeneho vnimani a nic na tom nezmeni ani to, kdyby nekdo prinesl nezvratne dukazy, ze k necemu takovemu dojde.
BTW, co se tyka te brambory, tak podobna uz tu jednou byla. Vyslechtila ji nejaka Belgicka universita s ohledem na vysokou odolnost proti nemocem. Skoncila v rozvojovych zemich. Na natlak chemickeho loby nikdy nebyla zarazena na seznam schvalenych odrud, protoze soudruhum by poklesly zisky z prodeje pesticidu.
-
jestlipak vas v praci zajima (rekneme ze vyrabite dvere a mate na ne reklamu) kolik lidi si skripne do vasich dveri prsty? samozrejme ze nezajima, delate je kvuli vyplate. presto "mi je cpete".
nechapu kde se to bolsevicky mysleni v lidech bere, firma/korporace/doktor/kdokoliv to dela pro prachy! jasne ze dela, vy chodite do prace za prijemny pocit a usmev vaseho zamestnavatele? ale kdepak delate ji pro prachy. -
Obavam se, ze vas bezpecnost vami vyrabenych dveri bude muset zajimat. Jestlize nevyhovi nejakemu zakonnemu bezpecnostnimu minimu, budete si koledovat o problemy, minimalne s privalem zalob od zakazniku, ktere pravdepodobne vyhraji.
Jinak je jasne, ze korporace delaji vse pro prachy. Z toho duvodu je tedy nebudu podezirat z nejakych humanitarnich umyslu a na jejich produkty budu hledet s podezrenim. Zejmena, kdyz se jedna o GMO, ktere bylo vytvoreno s pochybnymi cili, napriklad ziskani (defakto) monopolu na prodej osiv. Tim spise, ze GMO plodiny nemohou byt z prirody stazeny stejne snadno, jako napriklad jogurty z regalu supermarketu, pokud se zjisti, ze neodpovidaji potravinarskym predpisum.
-
ty dvere moho splnovat co chteji, prsty si do nich pribouchnete ikdyby k nim byl portyr :)))
mne slo primarne o to rozcilovani se "ze to delaji pro penize". pro penize delame my vsichni bez rozdilu, tudiz se vymezovat proti nejake firme v tomto ohledu je pozerstvi.
chapu vasi obavu ohledne osiva, tu s vami ikdyz s vyhradami sdilim, ale ohanet se penezi? snad ne :))) -
Vyrobce dvere vyrobi tak, aby vyhovovaly nejakemu bezpecnostnimu minimu a platnym zakonum a predpisum. Napriklad je nebude prodavat natrene lakem obsahujicim zakazane latky, napriklad jedovate a rakovinotvorne. Nezkonstruuje je tak, aby byly nebezpecne, protoze je chce prodat. Nezkonstruuje je napriklad tak, ze obcas vypadnou z pantu majiteli do usmevu. A pokud by zkonstruoval vere tak, ze by predstavovaly vysoke riziko pribouchnuti prstu, brzy ty dvere nikdo nekoupi a mozna bude nasledovat i administrativni zakaz jejich prodeje. Pro prachy tedy vyrobce vyvine jiste usili, aby dvere splnovaly to, co od dveri clovek ocekava.
Na druhou stranu GMO jsou nyni vytvarena s ohledem na vyhody pro vyrobce a s cilem zajistit si monopol na trhu. Bezpecnostni predpisy pro GMO bud neexistuji nebo je nelze uplatnit, protoze treba az za sto let zjistime, jaky je to pruser. A ziskani povoleni k uvedeni na trh se resi podplacenim politiku. Ti za penize udelaji cokoliv. Takze jednou se s klidem dockame GMO potravin, ktere zpusobuji nemoci a to v obalech, kde nebude uvedeno, ze obsahuji GMO. Coz ostatne bude celkem jedno, protoze GMO bude diky krizeni s plodinami na vedlejsim poli znecisteno uplne vse.
GMO potencialne muze byt uzitecne. Ale dokud je ovladano temi, kteri je ovladaji nyni, je lepsi ho povazovat za nebezpecne.
na rozdil od nevhodne zkonstruovanych dveri ho prakticky nelze stahnout z trhu. Vzdy nekde nejake zustane a zkuste si predstavit, jak lidstvo v budoucnosti bude testovat zrni zrno po zrnu na pritomnost genu zpusobujiciho rust parohu. -
jestli vůbec o myšlení může být řeč (neregistrovaný)
bolševické myšlení tu předvádíte vy, akorát, že máte jinou ideologii než původní bolševici - jestli je váš život tak chudý, že neznáte lidi, kteří dělají svoji práci, protože je baví nebo v ní vidí smysl i když měli nabídku dělat nesmyslnou práci za více peněz, tak navíc, vedle svého bolševismu, ještě žijete asi někde v pěkné izolaci od okolí
-
laskave se dovzdelejte, placate totalni hovadiny. evidentne neznate ani vyznam bolsevik/bolsevicky a snazite se me tu poucovat.
co se tyce lidi, tak jiste znam takove, kteri delaji svoji praci co je bavi, o tom zadna, ale ani jednoho, ktery ji dela zadarmo.
zrejme je tedy muj zivot chudy protoze ve vasem okoli zrejme za penize nedelaji. holt kazdy dle svych moznosti a kazdemu podle jeho potreb, nepripomina vam to neco? -
Jenda (neregistrovaný)
> Roubovani v podstate nedela nic jineho, nez ze zachovava genom odrudy, ktera se jinak spatne mnozi.
Proč se špatně množí? Nejspíš proto, že se v ní šlechtěním omylem podařilo vyrobit nějakou genetickou poruchu, o které nikdo neví, co jiného kromě špatného množení dělá.
Jinými slovy zachováváš mutanta, který je z přírodního hlediska nefunkční. Jak můžeš vědět, že je to bezpečné?!
> Podnoz pak ma na roubovanou cast omzeny vliv.
Vliv není zajímavý. Jde o to, že když přeneseš geny ze švestky do jabloně ve zkumavce, všichni se můžou zbláznit strachy, zatímco když tak uděláš roubováním, je to v pohodě.
> Clovek pouze vybiral z procesu, ktere existuji v prirode.
Přenos genetické informace napříč druhy také existuje v přírodě. Oproti tomu koně s osly nešukaj (mezek) a třešně na hrušce nerostou.
> Co se tyka brambor, autor by mel vysvetlit, co mysli tim, ze uvadi mensi obsah asparaginu v seznamu vyhod
Kdyby sis přečetl abstrakt toho článku, tak se dozvíš, že Asn je neesenciální.
> Cilem neni to, aby se neco zlepsilo, ale to, aby nekdo vic vydelal.
To je bohužel pravda. Není to ale problém technologie jako takové - podívej se třeba na pole operačních systémů. Máme tady výrobce dodávající spyware za účelem výdělku, ale máme tady i svobodný software.
To, že podporuji využití GMO, přece neznamená, že schvaluji praktiky Monsanta.
> Proc se ale nekdo domniva, ze kdyz to zabiji skudce, bude to delat dobre nam? A testovali to producenti sami na sobe po dobu alespon nekolika desitek let?
Rychlé googlení na "bt toxin usage history" ukázalo, že se používá od roku 1920. Což je asi tak o 60 let víc, než existuje technologie GMO.
> Hacek je, ze pyl kukurice se siri na kilometry a Monsanto pak obchazi farmy v okoli poli s jejich GMO kukurici, analyzuje kukurici z poli farmaru
Byl by k tomu zdroj? Já jsem četl jenom o případu, kdy farmář tu kukuřici úmyslně množil.
Ale jak říkám, podle mě místo současných regulací potřebujeme mnohem víc regulace inspirované světem svobodného software. Bohužel to je asi ve společnosti, kde tomu politici houby rozumí (u nás viz třeba opencard, EET a podobné zpackané projekty), těžko dosažitelné.
-
Proč se špatně množí? Nejspíš proto, že se v ní šlechtěním omylem podařilo vyrobit nějakou genetickou poruchu, o které nikdo neví, co jiného kromě špatného množení dělá.
Ale prdlajs. Slechtene stromy se ze semen spatne mnozi z toho prosteho duvodu, ze semena vam nezaruci, jake bude mit vysledny strom vlastnosti. Nikdy nevite s cim a jak to bylo zkrizeno. Vysledkem muze byt nova uzasna odruda, ale mnohem pravdepodobneji hnusne plody, ktere od vas nikdo nekoupi. A generacemi nerizeneho krizeni byste asi dostal jakasi prumerna planata. Dalsi problem je, ze semenace zacnou rodit az za dlouhou dobu. Kdyz si z jablecnych semen vypestujete 1000 jabloni, tak mozna 1 z nich vam za deset let da prvni pozivatelne plody a zbytek bude palivove drivi. Timto zpusobem by vubec nebylo mozne, abyste si do zahrady zasadil jablon, protoze jablone s jedlymi plody by prakticky neexistovaly a ty, co by existovaly, by staly majlant a jablka by se platila jejich vahou ve zlate.
Rizkovanim jablone a dalsi stromy zase nemuzete mnozit proto, ze spatne zakorenuji a nemaji odolnost, kterou jim doda podnoz, ktera za tim ucelem byla selekci vyslechtena. Teoreticky se to sice da a obcas to nekdo dela, ale na masovou produkci to neni. Ani takto byste si v krame asi jablko nekoupil, snad byste se ale mohl vzmoci k jabloni v zahrade.
Jinými slovy zachováváš mutanta, který je z přírodního hlediska nefunkční. Jak můžeš vědět, že je to bezpečné?
Znacna cast odrud existuje jiz po staleti, takze kdyby napriklad po nekterych jablkach lidem narostly parohy, jako v te pohadce, uz by si toho nekdo vsiml. Navic slechteni neni nic, co by priroda nedelala sama. Lidi tomu jen pomahaji, aby to slo zadanym smerem. Urcite slechtenim nevznikne treba rajce porostle kocicimi drapky. U GMO to neni tak jiste.
Vliv není zajímavý. Jde o to, že když přeneseš geny ze švestky do jabloně ve zkumavce, všichni se můžou zbláznit strachy, zatímco když tak uděláš roubováním, je to v pohodě.
Prosim o vysvetleni, jakym zpusobem prenasim geny svestky roubovanim. Zrovna posledni dva roky jsem rouboval mimojine i svestky a delal jsem to bez geneticke laboratore. Zadne geny jsem neprenasel, pouze jsem provedl transplantaci. Az vam treba transplantuji srdce, take se tim vase DNA nezmeni. Pouze budete v sobe mit kus ciziho organismu, se kterym se vas organismus bude vice ci mene snaset, z kterehozto duvodu budete s nejvetsi pravdepodobnosti muset brat imunosupresni leky po zbytek zivota. U ovocnych stromu se to nastesti obejde bez nich, afinita je mnohem lepsi, nekdy i mezi ruznymi druhy drevin, nejen mezi ruznymi jedinci stejneho druhu.
a třešně na hrušce nerostou.
No vidite, ja za par let budu snad mit na hrusce nashi, ktere jsem tam vloni narouboval. Krome toho existuje i jista afinita mezi nekterymi odrudami jabloni a hrusni, takze by se dal udelat strom, ktery by nesl oboji. Krome toho by mohl nest kdoule a hloh. Tresne bohuzel ne, ty jsou geneticky uz prilis mimo. Toho by slo dosahnout pouze pomoci GMO.
To, že podporuji využití GMO, přece neznamená, že schvaluji praktiky Monsanta.
Neznamena. Znamena to pouze podporu praktik Monsanta a podobnych na 98 % namisto 100 %. Vznikne-li na poli GMO i neco jineho, nez nastroj na zvyseni zisku nekterych korporaci, jedna se o pouhy sum pod urovni statisticke chyby.
Rychlé googlení na "bt toxin usage history" ukázalo, že se používá od roku 1920. Což je asi tak o 60 let víc, než existuje technologie GMO.
Akorat, ze drive jaksi nebyl vyraben primo rostlinou. Mozna, ze BT toxin neni pro lidi a dobytek problem. Ale otvira to branu dalsim experimentum. Jakmile projde BT toxin, jednou muze projit neco dalsiho a lidi si mezitim zvyknou na GMO, politici to na schuzi apaticky odmavnou, tu podplacenou studii si ani neprectou a my se za deset let muzeme divit. S ohledem na to, jakym zpusobem je nam GMO tlaceno, kdo a jak o tom rozhoduje a ze jsou casto ve hre tluste obalky nebo prijemne zaprdene trafiky s vysokym platem, je lepsi, kdyz se lidi brani zuby nehty. Protoze nezavisleho objektivniho rozhodovani se v soucasnosti nedockaji.
Byl by k tomu zdroj? Já jsem četl jenom o případu, kdy farmář tu kukuřici úmyslně množil.
Nebyl. Nicmene ja nekde cetl, ze ten farmar (tusim z Australie), nebyl jediny pripad. Krome toho je otazka komu budeme verit a soudni spisy nemame v ruce. Takze prohral ten farmar proto, ze podvadel nebo proto, ze normalni clovek proti tymu prezranych pavniku korporace nema sanci?
Ale jak říkám, podle mě místo současných regulací potřebujeme mnohem víc regulace inspirované světem svobodného software. Bohužel to je asi ve společnosti, kde tomu politici houby rozumí (u nás viz třeba opencard, EET a podobné zpackané projekty), těžko dosažitelné.
No oni politci hlavne rozhoduji podle jinych kriterii nez treba vy nebo ja. Napriklad podle vyse uplatku. Za techto okolnosti je totalni zakaz GMO jedinou bezpecnou cestou.
-
No, muzes nekdy zajit na kafe, uriznu ti kousek dreva z podnoze a kousek z vrsku, ty si to odneses do geneticke laboratore a nechas na vlastni naklady zanalyzovat.
Bohuzel se neda rici, ze by Internet pretekal materialy na toto tema. Nicmene podle tohoto http://scienceblogs.com/notrocketscience/2009/05/01/unintentional-genetic-engineering-grafted-plants-trade-gen/ lze usuzovat, ze k vymene geneticke informace dochazi v miste stuku roubu s podnozi. K pokusu byly pouzity rostliny tabaku. Vzhledem k tomu, ze tabak je bylina zatimco stromy jsou dreviny, nejsem si jisty, ze to probiha presne stejne. Ale mozne to je a tak, kdyby se ti podarilo vypestovat strom z odrezku mista srustu, mozna by mel vlastnosti jak roubu, tak podnoze. Musel by ses ale presne trefit do spravneho mista.
-
Budes se divit, ale roubovani je prirozeny proces a az si vycistis brejle, tak si ho mozna nekde v prirode sam vsimnes. Obcas se totiz stava, ze se nekde dotykaji vetve ci kmeny dvou stromu a jednoduse srostou. Toho si nejspise vsimli nasi predkove a nasledne zacali roubovat. Nejdrive primitivne, do rozstepu a postupne vyvinuli moderni roubovaci a ockovaci techniky, ktere se pouzivaji v prakticky nezmenene podobe dodnes. BTW, mam v zahrade bily serik, na ktery jsem prirouboval fialovou vetev. Bile kvety jsou porad bile, fialove porad fialove. Podle tebe by mely vsechny mit barvu boruvkoveho milksejku.
-
Jakub Galgonek (neregistrovaný)
Budes se divit, ale roubovani je prirozeny proces
Ale z tohoto pohledu jsou i genové manipulace přirozené, k přenosům genetické informace mezi organismy dochází.
Bile kvety jsou porad bile, fialove porad fialove. Podle tebe by mely vsechny mit barvu boruvkoveho milksejku.
Takže pohledem sis ověřil, že genů kódujících barvu se to nedotklo. Ale co ostatních?
-
Ano a z toho duvodu davame napriklad do buchet jine ovoce, nez to rulikove.
Mimochodem ja nerikam, ze by genetika nemohla vytvorit neco pozitivniho. Ale rikam, ze nelze duverovat genetice, ktera je ovladana takovymi lidmi, jakymi je v soucasnosti ovladana. Zejmena, kdyz uroven poznani genetiky je stale na dost zalostne urovni a tak se jedna o hokus pokus, kdy jen castecne rozumime tomu, co delame a jake to muze mit souvislosti.
-
Je zde par mensich rozdilu. Roubovani bylo vytvoreno, aby bylo dostupne pozivatelne ovoce u druhu, kde divoke odrudy moc k jidlu nejsou. Nebylo vytvoreno proto, aby nekdo ovladl trh a jeste vic si nahrabal, coz samo o sobe snizuje duveryhodnost jeho produktu. Roubovani nebylo patentovano, nebyly patentovany ani roubovane druhy. A pokud ano, tak leda tak v posledni dobe rozmahajici se patentove uchylnosti.
Kdyby se nahodou zjistilo (velmi nepravdepodobne), ze Jablko winter banana naroubovane na podnoze M26 vyvolava rust parohu u konzumentu, jednoduse vezmeme motorove pily a dane stromy preskolime na palivove drivi. Na druhou stranu umele modifikovane geny, ktere vypustime do prirody, z ni uz nikdo nikdy neodstrani. Pokud se jednou zjisti, ze nektera manipulace byla opravdu blby napad, bude uz pozde a nikdo s tim nic nenadela, protoze zatim se rozsiri dany gen na cely kontinent. Viz napriklad USA, kde nektere druhy plodin jiz neexistuji v jejich puvodni, geneticky nemanipulovane forme. Napriklad kukurice nebo soja, kde prakticky veskere osivo je dnes kontaminovano GMO.
Krome toho vicemene vime, co se pri roubovani deje. Nalinkoval jsem sem clanek o jednom vyzkumu: co se deje, je michani genu. Tak nejak, jako se to deje jiz pri opylovani, pouze jinou cestou. Rozhodne se tim nestane to, ze bychom najednou meli hrusky s mysimi ocasky.
-
Ano, to je jiste velmi pravdepodobne. Tak nejak, jako v tom korejskem filmu, kde kriminalne nezodpovedny chemik vylil hafo jedovatych chemikalii do kanalu a v rece tam pak vyrostla petimetrova ryba s nohama, ktera si obcas zasla na vylet na breh a tam chroupala lidi, jak pes susenky.
Ve stycnem miste roubovani nic neroste. Nejsou tam pupeny, protoze roub a podnoz byly seriznuty tak, aby tam pupeny nebyly. Kdyby tam byly, byly by rezem zniceny. Kdyby nebyly rezem zniceny, tak by pod ovazem zahynuly. Teoreticky zbyvaji skryte pupeny, ktere by rostlina nechala vyrust v pripade nouze. Ty by ovsem pravdepodobne byly rezem take zniceny. Pokud ne, tak za normalnich okolnosti skryte pupeny nikdy nevyrostou. Pravdepodobnejsi by asi bylo, ze ze srustu nekdo nahodou vyrizne kouse dreva, nahodou z nej v laboratori ve sterilnim zivnem roztoku vypestuje strom a ten pak nahodou zasadi ven. Pak ciste nahodou s pravdepodobnosti jedna ku nekolika miliardam se ukaze, ze na tom rostou jablka, po kterych lidem narostou parohy. No, zatim utekl pyl do prirody a nahodou opylil divoce rostouci jablon, z nichz nejblizsi se nachazi 20 km daleko. A nahodou zrovna semeno z tohoto zrnka pylu se ujalo a vyklicilo. A zrovna na potvoru se pri opyleni prosadil prave ten parohovy gen.
No, tak to se hned tak nestane a kdyby se stalo, tak ovocn dreviny mnozime roubovanim a riziko, ze by nekdo zacal roubovat jablko z teto magicke jablone, je prakticky nulove. Vetsina jablek, ktere vzninou takto krizenim, je pro pestitele nezajimava. Jen malokdy vznikne dobra odruda a odrudu, po ktere rostou parohy, za dobrou nikdo neprohlasi.
Srovnejte vyse uvedene s timto: Zaseju pole GMO kukurice. Jednoho krasneho letniho dne se zvedne vetrna boure, protoze tlakova vyse tamhle a tlakova nize tu, krome toho frontalni porucha nad Skandinavii. O par tydnu na farme az o nekolik desitek kilometru dal budou mit kukkurici geneticky znecistenou z me sadby. A zrovna na potvoru ne vsechnu zkrmi slepicim, ale cast si nechaji na osev pristiho roku.
Vas teoreticky krizenec z roubovaneho stromu ma prakticky nulovou sanci se dale prosadit. GMO plodina se prosadi temer s jistotou, protoze siri geny pylem, ktery je prenasen hmyzem a vetrem na kilometry daleko. Takze si dejte studenou sprchu, parohy po jablkach vam hned tak nenarostou.
-
Jenda (neregistrovaný)
Srovnejte vyse uvedene s timto: Zaseju pole bio kukurice. Jednoho krasneho letniho dne se zvedne vetrna boure, protoze tlakova vyse tamhle a tlakova nize tu, krome toho frontalni porucha nad Skandinavii. O par tydnu na farme az o nekolik desitek kilometru dal budou mit kukkurici geneticky znecistenou z me sadby. A zrovna na potvoru ne vsechnu zkrmi slepicim, ale cast si nechaji na osev pristiho roku.
-
Jenda (neregistrovaný)
> Urcite slechtenim nevznikne treba rajce porostle kocicimi drapky.
Ne, vznikne třeba jedovatá brambora.
> Prosim o vysvetleni, jakym zpusobem prenasim geny svestky roubovanim.
Je o tom článek, pod kterým diskutujeme, podrobněji pak na Oslu. Roubováním se propojí buňky, což způsobí a) metylaci a demetylaci genů té druhé rostliny, b) nejspíš přenos mRNA a následnou syntézu podle RNA jedné rostliny v druhé.
> No vidite, ja za par let budu snad mit na hrusce nashi, ktere jsem tam vloni narouboval.
Ale to přece není vytvořeno "z procesu, ktere existuji v prirode" (doslovná citace).
> Znamena to pouze podporu praktik Monsanta a podobnych na 98 % namisto 100 %. Vznikne-li na poli GMO i neco jineho, nez nastroj na zvyseni zisku nekterych korporaci, jedna se o pouhy sum pod urovni statisticke chyby. [...] Za techto okolnosti je totalni zakaz GMO jedinou bezpecnou cestou.
Pojďme zakázat počítače a internet, na poli OS mají 98 % Microsoft a Apple. Že používám Linux? To je nějaký šum pod úrovní statistické chyby.
> Akorat, ze drive jaksi nebyl vyraben primo rostlinou.
Jako že ta molekula má nějaké jiné vlastnosti, když ji vyrobí bakterie, a když ji vyrobí rostlina?
> S ohledem na to, jakym zpusobem je nam GMO tlaceno, kdo a jak o tom rozhoduje a ze jsou casto ve hre tluste obalky nebo prijemne zaprdene trafiky s vysokym platem, je lepsi, kdyz se lidi brani zuby nehty.
A napadlo tě, že právě to bránění může být důvodem, proč si povolení svých GMO dokážou prosadit právě jen ti, kteří dávají tlusté obálky?
> Takze prohral ten farmar proto, ze podvadel nebo proto, ze normalni clovek proti tymu prezranych pavniku korporace nema sanci?
To zase není problém GMO, ale zákonů o patentech a „duševním vlastnictví“ okolo.
-
Ne, vznikne třeba jedovatá brambora.
Zajimava historka. Nastesti brambory mnozime hlizami, ne semeny a tak sireni pylu neni problem.
> No vidite, ja za par let budu snad mit na hrusce nashi, ktere jsem tam vloni narouboval.
Ale to přece není vytvořeno "z procesu, ktere existuji v prirode" (doslovná citace).
Je. Pokud v prirode rostou vedle sebe dva stromy ruznych druhu, mezi kterymi existuje afinita, muze dojit k srustu vetvi. Pravdepodobnost, ze k tomu dojde, neni vysoka, protoze pohyb vetvi obvykle srustu zabrani. Nicmene kdybyste mel stesti, mohl byste napriklad potkat hloh srostly s divokou hruskou.
A napadlo tě, že právě to bránění může být důvodem, proč si povolení svých GMO dokážou prosadit právě jen ti, kteří dávají tlusté obálky?
Zajimava teorie, ale nejak nebere v uvahu kauzalitu. Odpor vznikl nasledkem vnucovani GMO, ne, ze by GMO vzniklo navzdory odporu. GMO tu bylo drive. Odpor mozna existoval jiz behem prvnich vyzkumu, ale tak leda mezi zasvecnymi. Verejnost se zapojila az pote, co ji to zacali cpat na talir a to dokonce bez radneho oznaceni, kteremu se branili a brani.
To zase není problém GMO, ale zákonů o patentech a „duševním vlastnictví“ okolo.
Ovsem ta kukurice byla navrzena prave s myslenkou, ze uchylnheo patentoveho systemu vyuzije a zajisti nekomu monopol.
-
Jenda (neregistrovaný)
> Zajimava historka. Nastesti brambory mnozime hlizami, ne semeny a tak sireni pylu neni problem.
A ten proces, kterým vznikla, se může stát jenom u brambor, a žádná jiná rostlina, která se množí pylem, takto dopadnout nemůže?
> Je. Pokud v prirode rostou vedle sebe dva stromy ruznych druhu, mezi kterymi existuje afinita, muze dojit k srustu vetvi.
Stejně tak je jistá, i když malá, pravděpodobnost, že slimák přejme geny z řas v okolí, že gen z jedné kytky na druhou přenese virus atd.
> GMO tu bylo drive.
GMO ano, monopol Monsanta ne. A i kdyby, mohlo to být proto, že před 20 lety byla ta technologie tak drahá, že si ji mohla dovolit jenom megakorporace. To už dneska neplatí, dneska to dělá každá druhá škola a začíná to být i v možnostech jednotlivce.
> Ovsem ta kukurice byla navrzena prave s myslenkou, ze uchylnheo patentoveho systemu vyuzije a zajisti nekomu monopol.
To je možné, ale vy jste mluvil o technologii. Znovu opakuji, já jsem ten poslední, kdo by hájil nějaké patenty.
-
A ten proces, kterým vznikla, se může stát jenom u brambor, a žádná jiná rostlina, která se množí pylem, takto dopadnout nemůže?
Stat se muze ledacos, ale neni to moc pravdepodobne. Na druhou stranu uz vime, ze napriklad nasazeni rostlin odolnych proti glyfosatu vede ke zvyseni davek, ktere farmari nasazuji. A vime, ze nasledkem toho je vyssi koncentrace rezidui v plodinach a vyssi znecisteni zivotniho prostredi a vody, kterou take pijeme. A vime, ze glyphosat neni moc zdravy, i kdyz Monsanto trva na tom, ze je naprosto neskodny a v prirode se rychle a beze zbytku rozklada, coz jiz bylo vyvraceno.
Stejně tak je jistá, i když malá, pravděpodobnost, že slimák přejme geny z řas v okolí, že gen z jedné kytky na druhou přenese virus atd.
Stejně tak je jistá, i když malá, pravděpodobnost, že slimák přejme geny z řas v okolí, že gen z jedné kytky na druhou přenese virus atd.
Tak slimaci se sice dobre obaluji ve strouhance, ale stejne je nejim.
GMO ano, monopol Monsanta ne....
Jenze jedno bez druheho temer neexistuje. Monsanto ma prachy, podplaci politiky a tlaci nam svuj sajrajt do talire. Zajima ho akorat zisk a ziskani monopolu. Ekologicke a zdravotni dopady jsou mu u prdele a predpokladam, ze soudruzi z Monsanta se ami zivi neGMO bio stravou, protoze sami svym produktum neveri.
To je možné, ale vy jste mluvil o technologii.
Ano, technologie za to nemuze. Ale realita sveta ano. Kazda technologie je napred zneuzita. Tak to bylo treba s mikrochipy/mikroprocesory, ktere zpocatku byly akorat pro armadu. U kazde technologie hned nekdo premysli, jak by ji zneuzil a jine pouziti je pak pouze vedlejsim efektem. Rozdil ale je v tom, ze tanky s mikrochipy jednou muzeme sesrotovat, dojde-li k nahlemu zvyseni inteligence lidstva prenosem genu z morskych ras, ale geny kukurice uz nikdo nesesrotuje, budou tu s nami navzdy.
BTW, az jednou nekdo vytvori GMO hrusky s miniaturnimi kravskymi ocasky a svestky s netopyrimi kridly, kterymi se budou chranit pred parazity, jak pak je asi budou mnozit, kdyz ne tim nebezpecnym roubovanim, kterym muze vzniknout jedovata odruda s geny slimaka a morskych ras?
-
Jenda (neregistrovaný)
> Na druhou stranu uz vime, ze napriklad nasazeni rostlin odolnych proti glyfosatu vede ke zvyseni davek, ktere farmari nasazuji.
Nesouvisí s GMO, a navíc váš argument byl o nekontrolovaném šíření - glyfosátem stačí přestat zalévat, nový se v přírodě samovolně nevytvoří.
> Jenze jedno bez druheho temer neexistuje.
Vedle to tak funguje - například já používám především open-source software, při jehož používání se jako otrok korporací necítím (na rozdíl od toho, když někde musím použít Windows).
> Rozdil ale je v tom, ze tanky s mikrochipy jednou muzeme sesrotovat
Hmm, na tom něco bude. Ovšem jenom do té doby, než nás ty tanky rovnou zničí.
-
Nesouvisí s GMO, a navíc váš argument byl o nekontrolovaném šíření - glyfosátem stačí přestat zalévat, nový se v přírodě samovolně nevytvoří.
Souvisi a nesouvisi. Realita sveta je takova, ze spise souvisi, protoze je to presne to, k cemu dochazi.
Hmm, na tom něco bude. Ovšem jenom do té doby, než nás ty tanky rovnou zničí.
Tanky nas neznici, znici nas vlastni blbost. Tanky pak budou jen konkretni cestou, jakou k tomu dojde. Pokud to nebude energeticky kolaps, GMO, klimaticke zmeny, nastup novych nemoci anebo hladomor.
ČLÁNKY DO MAILU