Karel Hynek Mácha byl narcis a manipulátor, který si o svém chování psal podrobné deníky

Jeho tajné deníky o tom, jak souložil se svou milenkou, jsou legendární. A do jisté míry odhalují, jaký byl Karel Hynek Mácha jako osobnost, jak žil či jaké problémy ho trápily. 

Lze z nich ledacos zjistit o jeho povaze a způsobu života, stejně jako z dochované korespondence, která odhaluje, jak se choval ke své snoubence Lori. Leckomu by se jeho majetnické, žárlivé a manipulátorské výstupy s citovým vydíráním nelíbily a jeho chování by bylo považováno za přinejmenším alarmující.

Génius a jeho manýry

Historikové se shodují na tom, že talentovaný Ignác, uměleckým jménem Karel Hynek Mácha (1810–1836), byl velmi vášnivý a sexuálně založený, uměl žít naplno a neskrýval svou lásku k divadlu a umění. Mnozí jej považují za vnitřně rozervaného génia s mnoha slabostmi a manýry. Jeho vztah k Eleonoře Šomkové (1817–1891) ale také ukazuje, že byl velmi žárlivý, majetnický, dominantní a možná bychom jej dnes označili za typického narcise a manipulátora, který vyžaduje pozornost a neustálé ujišťování o oddanosti, věrnosti a lásce.

Přečtěte si také:

Císařovna Sissi možná vůbec nebyla anorektička. Dneska by nejspíš dostala úplně novou diagnózu

Je pravda, že v jeho době nebylo podobné chování až tak výjimečné, což ale není omluvou. Od žen se očekávala bezvýhradná poslušnost. Jejich úkolem bylo být po vůli manželovi, kdykoli si to vyžadoval, udržovat teplo rodinného kruhu, vařit, uklízet, prát, poslouchat na slovo a rodit děti. Pokud byl muž bohatý a slušný člověk, který neholdoval alkoholu a ženu nebil, měla velké štěstí. 

Podmínkou získání vhodného manžela však bylo zůstat až do svatby pannou. To se ale Lori nepoštěstilo, neboť ještě před plánovanou svatbou s ní Mácha dle zápisků ve svém deníku „pical“ o sto šest. Není však pochyb o tom, že Mácha svou Lori oddaně miloval, a dokonce se s ní chtěl oženit. Bohužel už to nestihl. Jeho život byl jedno velké drama a ani okolnosti smrti nebyly jiné.

Spoušť a slzy

Karel Hynek byl podle toho, co se o něm říkalo, krásný, urostlý a přitažlivý mladý muž, který působil tajuplně. Měl bezesporu charisma a velký talent, dívky uchvacoval divadelními výkony a neměl problém s nimi navazovat vztahy. Se svou prudkou a vášnivou povahou dokázal v lásce rychle zahořet, ale často za sebou zanechával spoušť a slzy. 

Byl však velmi majetnický a žárlivý, což se později ukázalo na vztahu s Lori, která mu byla bezvýhradně oddaná, přestože jim to spolu poněkud skřípalo. S Lori se Mácha seznámil v době, kdy jí bylo sedmnáct let a vracela se s přítelkyní ze zkoušky ochotnického divadla, v němž hrála. Máchovi, kterému ji v kavárně představil snoubenec její kamarádky Josef Kajetán Tyl, se prostá mladičká dívka ihned zalíbila.

Přečtěte si také:

Nejasná úmrtí milenek a manželek panovníků. Tyhle dámy možná někdo otrávil

Rodiče lásce nepřáli

Nezkušená dívka, která ani nebyla nijak vzdělaná a Máchovi povahou blízká, svodům zkušeného divadelního herce a pisálka, který studoval filozofii a právo,  neodolala. Začali se scházet u ní doma, kde básník jejímu otci pomáhal lepit krabičky, což byla obživa pana Šomka. 

Rodiče obou zamilovaných však byli proti a tušili, že se mladí k sobě zrovna moc nehodí. Skutečným důvodem Máchovy pomoci budoucímu tchánovi však bylo to, že chtěl být s Lori sám. Často si našli nerušenou chvilku, kdy se mohli oddávat vášni, sexuální touha však byla spíše ze strany Karla Hynka, jenž svou milenku ke styku často přemlouval, možná i nutil. Ve svých zápiscích někdy zmiňuje, jak se mu ona brání, anebo jak si stěžuje a naříká, že ji to bolí.

Přečtěte si také:

Nejznámější lékař středověku měl rád víno, léčil opiem a nesnášel alchymisty

Například v září 1835 si do deníku napsal: Doma jsem ji svlékl ze šatů, vyzvedl jí sukně a díval se na ni popředu, po straně a pozadu. Líbal stehna a tak dále. Potom jsme stáli u sebe. Seděla mi nahou prdelí na klíně. Anebo jindy: …pak jsem ji fikal u kamen, podruhé když odešla, opět jsem pical, a vyšlo to, uvečer leželi jsme na sobě na kanapé, tam jsem ho měl v ní a seděla mi na klíně; pak jsem měl hlavu pod sukněmi, pak jsem ji pical vstoje zvednutou a vyšlo to… či třeba: …vzadu jsem ji fikal. Nechtěla dlouho, ale když jsem se stavěl mrzutý, šla přece. Bála se, že chci hluboko.

Z deníku je vidět, že vyžadoval styk takřka každý den i několikrát denně a k tomu onanoval, což byla tehdy spíše velmi utajená a zakazovaná aktivita. Kromě toho se často v deníku vypisuje ze své žárlivosti a podezíravosti vůči Lori, vše dokládá filozofickými úvahami a deníku se svěřuje i se svými sny a nočními můrami. Můžeme vidět, jak hluboce emocionální, komplikovaný Mácha byl a jak bohatý měl svůj vnitřní svět, proto není divu, že své myšlenky a pocity potřeboval jasně ventilovat, což se ukazovalo také v jeho tvorbě.

Galerie: Nikdo neví, jak ve skutečnosti Mácha vypadal

• 
• 
• 

Dalších 9 fotografií

Choval se jako despota

Žárlivost Máchy byla očividná a dost jasně narušovala jejich vztah. I když k žárlivosti neměl žádný důvod, jeho chování bylo často až paranoidní a svou milenku obviňoval ze všeho možného. Chtěl ji vlastnit, být jejím prvním, nesnesl pomyšlení na to, že by se jen podívala na jiného muže a vyčítal jí nesmyslně každé slovo, jež prohodila s jiným mužem. Vyžadoval neustálé ujišťování o lásce a náklonnosti. Jednou si do deníku dokonce zapsal: Odpusť jí Bůh, jestli mne klame, já ji neopustím, jestli mne jen miluje, a to se zdá, vždyť bych si i kurvu vzal, kdybych věděl, že mne má ráda.

V roce 1836 Lori zjistila, že čeká dítě a svatba se už nedala odkládat. V té době to neměla vůbec jednoduché, protože jí zemřela matka. U hrobu její matky ji Mácha nemilosrdně nutil přísahat, že byl jejím prvním milencem. Lori mu však nedokázala lhát a přiznala, že si ji zřejmě před Máchou jeden chlapec vzal bez jejího souhlasu, což bylo dříve zcela běžné. Je však také možné, že styk měla dobrovolně a uvedla pravý opak, aby zakryla, že se odevzdala jinému muži. I přestože šlo o minulost, žárlivý Mácha to nedokázal snést a strašlivě vyváděl.

Přečtěte si také:

Knockout v rukavičkách: manipulátor vás srazí psychicky na kolena

Aby toho nebylo málo, zakazoval Lori stýkat se s jejím otcem, který měl na ni podle něj špatný vliv, zamykal ji doma u svých rodičů a nesměla ani na krok. Z nevěry ji podezříval i v době těhotenství. Chtěl svou budoucí ženu vlastnil a mít ji zcela pod kontrolou. Po porodu pak musela být u jeho matky, zakazoval jí vodit si domů své přátele, a když ho neposlechla a setkala se se svým otcem, vyhrožoval jí, že si ji nevezme a že už ho nikdy neuvidí.

Místo svatby pohřeb

Osud však tomu chtěl, že místo svatby se nakonec konal pohřeb. Mácha odjel v roce 1836 hned po dokončení studií práv jako koncipient pracovat do Litoměřic, aby vydělal nějaké peníze a mohl se oženit. Bohužel svatbu do porodu nestihli, syn Ludvík se narodil v říjnu a svatba byla naplánovaná hned na listopad. 

Mácha byl ale ve velkém stresu, a přestože byl celý život v dobré fyzické kondici a zdravý, vůbec se nešetřil a jeho dramatické prožívání emocí a stresujících životních událostí se na něm začaly podepisovat, ačkoli byl ještě hodně mladý. Ze záznamů víme, že neměl moc peněz, skoro nejedl a dost se fyzicky přepínal.

Z narození syna měl velkou radost, a když se třeba dozvěděl, že je malý Ludvík nemocný, ze strachu o jeho život se hned pěšky vydal z Litoměřic do Prahy a poté šel zase brzy pěšky zpátky. Na konci října ještě hrdinsky celou noc hasil požár na Radobýlu, kam z místa vzdáleného asi osm kilometrů doběhl za tři čtvrtě hodiny, což je také slušný výkon. 

Zanedlouho začal mít zdravotní problémy připomínající nějakou infekci: průjem, bolesti břicha, slabost a celkovou nevolnost, horečku, zimnici, ale i pálení na plicích. I když se dlouho věřilo tomu, že Mácha zemřel na zápal plic po hašení požáru na Radobýlu, mohlo se jednat o jinou infekci, dohady směřují ke střevní infekci podobné choleře.

Přečtěte si také:

Co zabilo slavné osobnosti? Otestuje si znalosti o úmrtí skladatelů, spisovatelů a králů

Jaká byla skutečná příčina jeho smrti, se dneska už s jistotou nedozvíme, pravdou je, že se v období těsně před svou smrtí velmi vyčerpával. Mohl se nakazit vodou ze studny při hašení požáru, kterou pil, mohl mít zápal plic i infekci střev zároveň, anebo mohlo jít o příčinu jinou. 

Smutnou pravdou je, že namísto plánované svatby dne 8. listopadu ho přesně téhož dne ukládali do hrobu. Svatbě, kterou dle svědectví přátel chtěl nakonec uskutečnit spíše už jen kvůli povinnosti, se tak vyhnul…

Syn ho přežil o 8 měsíců

Lori neměla zrovna šťastný osud. Osm měsíců po smrti snoubence přišla také o syna, který se tak nedožil ani jednoho roku, což bylo v té době poměrně běžné. O více než deset let později se sice provdala, ale už zůstala bezdětná. Svého milovaného Ignáce Máchu přežila o pětapadesát let.

Co se týká intimního deníku, v němž byly některé pasáže důmyslně šifrované, na konci 19. století jej ještě za života Lori Šomkové rozluštil Jakub Arbes. V době, kdy už byl Mácha uznávaný jako slavný autor, neměl v úmyslu tyto intimní zápisky zveřejňovat. Poprvé tento deník vyšel až o sto let později v roce 1976 bez cenzury, a to v Benátkách. U nás v Československu samozřejmě v samizdatu, a to s ilustracemi Jiřího Koláře, poprvé oficiálně pak v roce 1993. Nově mnohá Máchova díla včetně deníku vydalo loni nakladatelství Host.