Často se říká, že dnešní doba vztahům nepřeje. Je opravdu problém v době, anebo je problém v nás? Jak se vztahy v současnosti liší od těch v minulosti a jak se naše vnímání sexu změnilo v průběhu věků? Online přednáška v úterý 8. června obnaží témata, o nichž víme v teoretické rovině skutečně málo, a důkladně prozkoumá křivky lidské sexuality. Dějinami a problematikou partnerských vztahů bude diváky provázet sexuoložka, psycholožka a autorka Laura Janáčková. V rozhovoru při této příležitosti přibližuje historii a současné problémy partnerských vztahů.
Říká se, že starověké společnosti byly mnohem víc sexuálně otevřené než ty současné. Je to pravda, nebo mýtus? Kdy se se sexem začala pojit určitá omezení?
Známe ze starověku příklady, které nás fascinují svojí sexuální otevřeností. Podíváme-li se dnes na výzdobu domů v Pompejích, vidíme překvapivě naturální a veřejné zobrazování mužského genitálu nebo sexuálních aktů. Popisy veřejných sexuálních orgií například při slavnostech boha Bacchuse (později Dionýsa) jsou pro nás též dnes nepředstavitelné.
Na druhé straně se sexem byla vždy spojená omezení a přestupky v této oblasti se řešily striktně a drsně. A mocní muži se ve starověku snažili mít reprodukci svých žen pod kontrolou. Dnes máme internet, kde je z pohledu sexuální otevřenosti zobrazeno vše. Mnozí kladou omezení volných vztahů u nás do souvislosti s nástupem křesťanství, ale až Tridentský koncil v 16. století uzákonil církevní sňatek, který klade důraz na věrnost.
Je citový život současného člověka, jenž má možnost vybrat si svého partnera, komplikovanější než u lidí v minulosti, kteří tuto možnost neměli?
Život současného člověka je komplikovanější, a to i v rámci výběru partnera. Přestože máme svobodnou volbu a můžeme si dovolit svůj výběr na základě tzv. romantické lásky, žijeme pod tlakem výkonu, sociálních sítí a často také nereálných představ o ideálním životě.
Galerie: Nejpodivnější sexuální praktiky
Osobně se setkávám nejčastěji v ordinaci s výrokem žen, že vhodní muži nejsou. Dá se to vysvětlit hypergamií, tedy tendencí žen vybírat si muže vyššího sociálně-ekonomického i vzdělanostního statusu, než mají ony samy.
Postavila instituce manželství ženy do znevýhodněné pozice? Myslíte si, že se může manželství v budoucnosti stát přežitkem?
Obecně manželství nestaví ženu do nevýhodné pozice. Spíš naopak, ji a její děti v mnohém chrání ve smyslu judikatury. Myslím, že u velké části veřejnosti je manželství institucí, která stále není přežitá. Osobně jsem jeho nadšenou popularizátorkou. Málokdo ví, že dokonce existuje věda zabývající se manželstvím, matrimoniologie. Jejím zakladatelem byl známý český psychiatr dr. Plzák. Domnívám se, že manželství bude vždy mít své zastánce.
Vysoká rozvodovost se často dává do kontrastu s dlouhotrvajícími manželstvími v minulosti. Dá se vysoká rozvodovost brát i jako pozitivní faktor? Může vysoká rozvodovost zároveň značit vyšší úroveň sebeúcty a neochoty žít ve vztahu, v němž člověk není spokojený?
Rozvod se může brát za pozitivní faktor pouze z pohledu člověka, který se rozchází s alkoholikem, tyranem, drogově závislým či násilníkem. Jinak je rozvod osobní selhání obou partnerů, a dvojnásob to platí, když jsou ve vztahu nedospělé děti. Ty bývají zpravidla rozvodem rodičů nejvíce zasaženy.
Jakým nejčastějším problémům čelí současné páry? Existuje něco, co bychom si od párů v minulosti mohli vzít jako ponaučení?
Nejčastějším partnerským problémem, kterým současné dvojice čelí, je nedostatek úcty k sobě navzájem, netolerance a sobectví. Z pohledu partnerské sexuality je to rozdílná sexuální apetence a nevěra.
Lidé se nenaučili přijímat odpovědnost a snaží se sobecky prosazovat své zájmy. Nenaplněná vysoká očekávání vedou postupně k touze partnera předělávat, vychovávat či měnit. To ale v praxi nejde. Pokud se člověk nenaučí pokoře a kompromisu, cítí se nespokojený. Když si však ještě navíc myslí, že má na osobní štěstí jakési právo, tak pod tlakem běžných povinností selhává, nesnaží se na sobě ani vztahu pracovat, ale vybere si jednodušší cestu, která vychází z dnešní spotřební společnosti – zmačkat, vyhodit a pořídit si nové. To se týká i partnera či rodiny. Hodnota partnerského života a funkční, spokojené rodiny, ve které má každý své nenahraditelné místo, je nejdůležitější poselství minulých generací, které bychom měli pochopit, vážit si ho a docenit ho.
Na co se zaměříte ve své přednášce?
Cílem přednášky není podat kompletní výklad vývoje partnerských vztahů od pravěku po novověk. K tomu se ideálně hodí třeba četba Světových dějin sexuality, jejímž autorem je Morus-Richard Lewinsohn. Přednáška se zabývá historií partnerských vztahů se zaměřením na aspekty, které nám ukazují, jaké základní parametry přetrvaly do současnosti a ovlivňují náš každodenní život. Jde mi o to, aby divák pochopil základy partnerského výběru, proč jsme jako druh rozkročeni mezi monogamií a polygamií a jaká neměnná očekávání v partnerských vztazích byla, jsou a budou. Poznatky zábavnou formou přibližují evoluční sexuologii a věřím, že diváka nejen pobaví a vysvětlí mu některé jeho podvědomé myšlenkové pochody, ale navíc přinesou i poučení pro spokojenější život.
Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.
Docentka klinické psychologie Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN v Praze, založila Institut partnerských vztahů, ve Všeobecné fakultní nemocnici pak založila oddělení somatopsychiky, kde se dlouhodobě věnuje onkologickým pacientům. Zabývá se psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, především psychoonkologií, psychosomatikou, problematikou bolesti, mezilidských vztahů a sexuálního chování. Publikovala desítky odborných i populárních článku, je autorkou několika knih.
Online webinář Dějiny sexuality: partnerské vztahy včera a dnes se koná v úterý 8. června 2021 od 19 hodin.
ČLÁNKY DO MAILU