Podstatné není ani tak to, zda je škrob škodlivý, jako spíš to, že škrob je dnes (podobně jako rostlinné tuky a umělá sladidla) přidáván i tam, kde nemá co dělat.
I kdyby byl margarín tisíckrát zdravější než máslo, do šunkové pěny nebo vajíčkové pomazánky prostě patří máslo, nikoliv margarín, který nechává na jazyku voskový potah a zabije veškerý požitek z jídla. Kdyby byl škrob tisíckrát neškodný, v zakysané smetaně nebo v sádle se škvarky nemá co dělat. Kdyby umělá sladidla nakrásně nebyla rakovinotvorná, stejně do kysaného zelí nebo do nálevu k zavináčům nepatří. A tak bychom mohli pokračovat.
Kašlu na nutriční hodnoty, a transmastné kyseliny jsou mi ukradené zhruba stejně jako sociálněpolitická situace v Rwandě. Vadí mi ale šizení tradičních, staletími ověřených receptur, a používání margarínu a škrobu při výrobě hotových potravinářských výrobků považuju za švindl a zlodějnu.