Nemyslím si, že v tom hraje roli stará škola, ale spíš výchova, osobnost a zralost člověka. Myslím, že je celkem logické, že ve chvíli, kdy se chlap rozhodne požádat svou dlouholetou přítelkyni o ruku, chce, aby ten zážitek byl nezapomenutelný a právě prstýnek jí ho bude každý den připomínat. Navíc konkrétně třeba právě ten Rýdl, u kterého jsi vybral, nemá ty ceny nijak závratné, nejedná se o Tiffaniho (nebo jak se to píše) ani jemu podobné, takže se s tvým příspěvkem naprosto ztotožňuju.