Většina lidí (81,1 %) považuje za ideální cenu „čtvrtky“ másla čtyřicet korun a méně. Dražší máslo vede zákazníky k omezení jeho spotřeby. Vyplývá to z bleskového průzkumu pro Moneta Money Bank, který uskutečnila agentura IPSOS.
Omezení spotřeby a margaríny místo másla
Zdražování másla vede u více než poloviny (58,5 %) zákazníků k tomu, že ho konzumují méně než dříve. Část ostatních to má v plánu v případě pokračujícího růstu cen na šedesát a více korun.
Vypadlou spotřebu másla nahrazuje necelá polovina (44,3 %) těchto osob rostlinnými tuky, například margaríny.
Galerie: Náhražky mléčných výrobků
Třetina lidí se chce zásobit
Více než polovina (52,4 %) všech dotázaných neplánuje, že by máslo nakupovala do zásoby. Třetina (30,1 %) zákazníků by k tomuto kroku přistoupila, a to v České republice. Zhruba každý šestý (17,5 %) respondent by se zásobil máslem v zahraničí.
„Cena másla roste v celé Evropě, a to meziměsíčně o sedm procent. Přitom cena mléka stagnovala, nebo mírně klesla. Naopak se prudce zvýšila poptávka po živočišném tuku. Spotřebitelé se začali orientovat na tradiční mléčné produkty a více poptávat máslo. Konečná cena másla je především ovlivněna vysokou marží, kterou si obchodníci určují,“ domnívá se Mojmír Severin, externí poradce pro sektor zemědělství a ekoenergii Moneta Money Bank.
Pro běžné uskladnění másla na kratší dobu jsou vhodné obvyklé chladírenské teploty 2–8 °C. Pokud chcete máslo skladovat dlouhodobě, tzn. zamrazit ho, udělejte to ideálně při teplotě –18 až –20 °C. Měli bychom ovšem brát na zřetel problémy, které mohou vzniknout při jeho odmrazení. „Způsob vyskladnění másla z mrazáku musí být takový, aby pod obalem nevznikaly kapky kondenzované vody, jinak hrozí růst plísní. Problémem při skladování másla chladírensky i dlouhodobě zamrazeného je také oxidace tuku neboli žluknutí,“ vysvětluje David Fajfr, ředitel závodu Madeta Planá nad Lužnicí, v článku 9 tipů pro výběr kvalitního másla.
Máslo kupujeme často, skoro vždy v supermarketu
Máslo, podobně jako další základní potraviny, patří mezi nejčastěji nakupované zboží. Dle průzkumu ho každý čtvrtý dotázaný (26,3 %) vloží do nákupního košíku nejméně jednou týdně. Zhruba polovina respondentů (42,5 %) tak činí dvakrát až třikrát měsíčně. Ostatně, máslo je v ČR nejoblíbenější mléčný výrobek.
„Obecně platí, že spotřeba základních potravin je méně citlivá na změnu cen než těch, které si většina populace nedopřává denně. U másla je situace trochu odlišná, neboť je částečně nahraditelné rostlinnými tuky, citlivost na cenu je tak vyšší než například u chleba. Na druhou stranu je ale nemyslitelné, že by populace přestala máslo kupovat ve velké míře,“ říká Petr Gapko, hlavní ekonom Moneta Money Bank.
Většina respondentů (88,2 %) nakupuje máslo nejčastěji v supermarketu či hypermarketu. Na druhém místě se s 5% podílem umístily menší prodejny, jako jsou konzum či večerka. Tři procenta lidí míří za máslem nejčastěji do prodejen s převažujícím sortimentem takzvaných farmářských výrobků. Podíl nakupujících přímo u farmáře či kdekoliv v zahraničí činí shodně 1,9 %.
V reakci na zdražování másla roste počet lidí, kteří se zajímají o výrobu domácího másla. Populární jsou také přepuštěná másla, tzv. ghí.
Galerie: Ghí a přepuštěné máslo
ČLÁNKY DO MAILU