Použitelné maso „z laboratoře“ se snaží vyvinout a zejména průmyslově využít vědci a producenti po celém světě. První úspěchy s „umělým masem“ oznámili již před více než deseti lety Holanďané. Z vepřů odebrali živou svalovou tkáň, kterou namnožili ve speciálním bioinkubátoru. Výsledkem pokusu byl lepkavý shluk tkáně, který podle vědců připomínal tuhý steak. Sami autoři ale nepopírali, že k finální žádoucí podobě je ještě dlouhá cesta.
Co se dozvíte v článku
Jistou formu masa vypěstovaného v laboratoři pak uvedli na trh v USA před několika lety. Současně začali řešit, jak s podobnými produkty vlastně legislativně nakládat. Umělé maso se začalo prodávat také v Singapuru, dostupné je však zatím pouze v restauracích kvůli omezenému množství a vysoké ceně.
Úspěch v této oblasti nyní oznamuje Bene Meat Technologies (BMT), česká startupová firma zaměřená na výzkum a vývoj technologie pro výrobu tzv. kultivovaného masa v průmyslovém měřítku.
Kultivované maso
Termín označuje maso (zahrnující svalové buňky, tukové buňky, pojivové tkáně, krev a další složky) produkované kultivací zvířecích buněk, nikoli porážkou živého zvířete.
Zdroj: New Harvest – výzkumný ústav, který má za cíl urychlit pokrok v buněčném zemědělství, Bene Meat Technologies
„Nestárnoucí“ buňky
Mezinárodní tým BMT složený z mladých i zkušených vědců úzce spolupracuje s renomovanými institucemi. Usiluje o vývoj takové technologie, která bude produkovat kultivované maso formou množení živočišných buněk bez použití surovin z usmrcených zvířat a zároveň umožní nabídnout výsledný produkt za ceny dostupné spotřebitelům.
BMT používá proces tzv. imortalizace, při kterém se laboratorním postupem dosáhne toho, že buňky získají možnost nekonečného dělení. Laicky řečeno – přestanou stárnout a dělí se stále dál.
Ovládnutí tohoto biologického postupu je nezbytným krokem pro výslednou technologii výroby kultivovaného masa ve velkém množství, ke které startup BMT směřuje.
Nekonečné dělení umožní vyrábět maso za rozumnou cenu
Pro BMT jde o dosažení dalšího důležitého milníku ve výzkumu, jehož cílem je technologie k výrobě kultivovaného masa za spotřebitelsky přátelskou cenu. Po úspěšné kultivaci svalových buněk v laboratorních podmínkách a testování několika variant bioreaktorů k výrobě kultivovaného masa teď výzkumný tým zvládl i zajištění mechanismu nekonečného buněčného dělení.
„Z hlediska efektivity výroby kultivovaného masa je množství vypěstovaných buněk klíčové. Lze toho dosáhnout rychlým množením buněk, to však většinu buněk ‚opotřebovává‘, jejich vlastnosti se mění a rychlost počtu dělení klesá, až se zastaví úplně (buňky zestárnou a ‚umřou‘). Pro výrobu kultivovaného masa potřebujeme buňky, které je možné množit do nekonečna – v našem případě do naplnění bioreaktoru,“ vysvětluje Marek Širl, člen týmu BMT (na úvodním snímku).
K tomu slouží právě imortalizované buněčné linie, u kterých je specifickými počátečními podmínkami (jde o know-how BMT) dosaženo stavu, ve kterém se samy velmi efektivně opravují, množí a nestárnou.
Maso stejné jako od řezníka?
Výsledný produkt se má skládat z buněk tukových, svalových a pojivových tak, aby bylo kultivované maso identické s masem ze živých zvířat. „Takto vyrobené kultivované maso bude mít naprosto stejnou nutriční hodnotu a jeho nezávadnost bude stoprocentně zajištěna, protože v přísně aseptických podmínkách, které v bioreaktoru musí panovat, neexistuje možnost kontaminace (jako v chovech se živými zvířaty),“ plánují v BMT.
Firma pokračuje ve vývoji, buňky se v jejich laboratoři sice spontánně nepřetržitě dělí, ale ještě nejsou zcela spokojeni se strukturou masa.
„Pokud bychom chtěli, máme v zásadě to, co jiné firmy vydávají za kultivované maso – buňky smíchané s rostlinnými proteiny. My však směřujeme k plnohodnotné alternativě mletého hovězího a následně i ke kultivovaným steakům,“ říká k dosažení dalšího milníku předseda představenstva Bene Meat Technologies Roman Kříž.
Výsledkem vývoje kultivovaného masa totiž podle něj mohou být jeho tři druhy, lišící se svou strukturou. S tím souvisí jejich možné využití na trhu:
Druhy a využití kultivovaného masa
1. Struktura kultivovaných buněk
- Má stejnou nutriční hodnotu jako maso ze zvířete.
- Možné využití v rostlinných náhražkách (dodání nutriční hodnoty, všech plnohodnotných aminokyselin) – typ Mana, veggie produkty.
- Stejný princip je použit např. u singapurských nugetek (rostlinný základ, k němuž je „přisypána“ část kultivovaných buněk)
- Budoucí využití také např. v oblasti krmiva pro zvířecí mazlíčky.
2. Struktura hamburgerového masa
- Z hlediska trhu velmi zajímavý produkt.
- Struktura, chuť a nutriční hodnota o třídu výše než u rostlinných náhražek.
- Cesta BMT.
3. Struktura svalové hmoty (steak, svíčková aj.)
- Struktura rozlišitelná podle množství tuku.
- Celkové a plnohodnotné nahrazení masa ze živých zvířat.
- Na trh se dostane až ve chvíli, kdy bude cena výroby umožňovat přijatelnou cenu (přestože lze zpočátku toto zboží z pochopitelných důvodů očekávat jako exkluzivní).
- Cesta BMT.
Zdroj: Bene Meat Technologies
V případě BMT velkokapacitní výrobě konečného produktu zatím brání vysoká cena kultivačního média a růstových faktorů potřebných k výrobě. Jak přitom nedávno popsal server Euro.cz, toto umělé maso českých vědců má být levnější, ale také etičtější než singapurské kuřecí, které se už prodává.
Cíle se podle vyjádření firmy nemění – nabídnout plnohodnotnou variantu masu zvířat z velkochovů, současně také uspokojit vzrůstající poptávku po mase, jehož produkce podle některých názorů ekologicky vyčerpává planetu (pastviny, krmiva, plochy, přeprava).
Před časem firma BMT pro server Vitalia.cz uvedla, že jejím cílem není primárně likvidovat chovy hospodářských zvířat, ale zajistit dostupnost živočišných produktů v oblastech, kde vzhledem ke klimatickým podmínkám není chov hospodářských zvířat možný. To by v praxi také znamenalo, že by maso nebylo nutné do takových oblastí dovážet, což by bylo přínosem ke zlepšení stavu životního prostředí.
ČLÁNKY DO MAILU