Vidíte a já si myslím, ne jsem přesvědčen, že se mýlíte vy.
Auta se netestují na bezpečnost, aby se zachránili životy, ale protože to zákazník chce a je to tak i regulací dané. Pokud by na testování netlačili zákazníci a regulátoři (ty ještě předtím a daleko lépe než zákazníci, kteří jsou vždycky roztříštěni) tak prvek bezpečnosti upadne na významnosti - a všechny bude zajímat levný servis, spotřeba, ... moment co mi to připomíná... že by to jak fungoval automobilový průmysl před revolucí?
Stejně tak motivace nadnárodních korporací pro vývoj nových léků nejsou jakkoliv bohulibé - jde především o obchod.
Pohybuji se v nadnárodních společnostech na vývojově-výzkumných pozicích (ve dvou technických, ale velmi odlišných oblastech) a mám stále větší a větší možnost nahlédnout jak se rozhoduje při směřování výzkumu a vývoje. A můžu vás ujistit, že jde pouze a zcela o peníze.
Pokud někdo má možnost ukrojit někomu koláč tím, že nabídne "účinější, zaměřenější, méně škodlivý, ..." léčivý produkt tak tam investuje.
Pokud je vysoké riziko, že výzkum/vývoj nevygeneruje dostatečný zisk, tak se příslušná aktivita prostě stopne... Tak tudy by to nešlo, řekne marketing and product manager... a hledá se jinde. Pokud se to opakuje, padnou hlavy. A protože všichni mají hlavu na špalku, tak se to moc neopakuje. Celý systém výzkumu a vývoje je nastaven a stále upravován k tomu aby generoval zisk.
Lidsky konečný zákazník se skutečnou potřebou lepšího léku při rozhodování nikoho se skutečnou rozhodovací silou nezajímá.
Zákazník, je převeden na tržní segment a decision makers se zajímají pouze o zda to "koupí segment" nebo "jestli snížím náklady" třeba tím, že prolevním výrobu.
A není na tom nic podivného nebo nedej bože konspirativního.
Takhle prostě funguje kapitalismus - a to nemusí být ani nadnárodnní korporace typu Pfizer, Merck, GlaxoSmithKline, ... podobné principy fungují i na úrovni poměrně malých firmiček.