Vaše odpověď na otázku "kolik % lidí je opravdu imunních":
"Kolik je dnes lidí imunních a kolik prodělalo nemoc vám přesně neřeknu, nevím, ale vím ,že je jich o 90% méně než kdyby se neočkovalo."
Čili na mou otázku ohledně imunity odpovídáte je NEVÍM. Zároveň máte potřebu řešit nepoloženou otázku, kolik lidí prodělává zarděnky v současné situaci a spekulovat o tom, kolik by jich bylo v mém příkladě. Já můžu jen spekulovat, jestli statistiky nemocnosti jsou pro vás nedostupné, nebo vám ve zjistění brání vaše lenost, nebo záměrně nechcete publikovat čísla, které ukazují v posledních letech rostoucí nemocnost i přes zákonnou povinnost očkovat.
V každém případě tady řešíme jako primární cíl prevenci zarděnek u těhotných v počátku těhotenství. Vysoká nemocnost u ostatní populace nemusí nutně znamenat zlo, pokud je výsledkem, že riziko nakažení těhulky se sníží.
Milion infekčních dětí vyvolává otázku, jak dlouho může být postižený infekční. To ale není podstatné, klidně uvažujte i dva miliony.
Prostě definujte nějakou míru rizika za dobu jednoho měsíce v takové populaci pro neočkovanou osobu. Je mi jedno, jestli napíšete, že riziko nakažení je 1%, 50% nebo 99%. Bude to naše konstanta, ze které vypočítáme pravděpodobnost, že dívka absolvuje do svých 13 let 156 měsíců bez nakažení, aby se pak nakazila zarděnkami jako očkovaná (vakcínou s účinností 94-100%) zrovna v prvním trimestru těhotenství.
Pokud máte nějakou námitku, že to riziko by neměla být konstanta, tak to zdůvodněte. Podle mě rozhodně neohrožuje dospělé ženy v počátku těhotenství více než v děti pravidelně navštěvující MŠ nebo ZŠ.
A spočítáme to klidně i pro nechráněné těhulky z důvodu vyprchání jejich ochrany. I když pokud bychom považovali za standard porody až kolem 40 let, tak by asi dávalo smysl očkovat později nebo očkovat ve 13 a ve 28 znova, pokud se žena nerozhodne raději spolehlivě chránit proti otěhotnění.