Vlákno názorů k článku Masové očkování potřebuje neočkované a jiné paradoxy od JB - Kvůli přehlednosti otevírám nové vlákno. Reaguji na tento příspěvek...

Zkuste ty moje bláboly pozorně číst a případně si to ověřit. Já tvrdím, a je to tak, že poslední dva roky po té epidemii očkovali cíleně jen ta děvčata.
- cituji viz výše: "( proto se soustředili právě na ženy v rizik. věku, ale dle vyjádření místních úřadů začnou očkovat celoplošně, jakmile to finance dovolí. )"
V podstatě dělali to co navrhujete vy.(tak proč s tím máte problém?)
Dělali aspoň něco,ale neosvědčilo se a přecházejí na celoplošné očkování. Vlastně stejně jako to bylo u nás mezi r. 82 a 86. Jsou jen o 2 roky rychlejší a o dvacet let zkušenější, asi se už poučili z chyb ostatních zemí před nimi. A vy ty chyby chcete v tuzemsku opakovat a generovat další?
VB

Pod článkom o očkovaní proti zarděnkám máte príspevok, v ktorom ste vyjadrili súhlas s autorom. http://www.vitalia.cz/clanky/k-ockovani-proti-zardenkam-aneb-ani-tohle-jeste-nestaci/nazory/29595/ Už to neplatí?

V Poľsku sa začalo proti rubeole očkovať v r. 1989, a to iba 13-ročné dievčatá. Až v r. 2004 sa začali očkovať všetky deti vo veku 13 – 15 mesiacov a 10 rokov.
Počet hlásených prípadov CRS v Poľsku: http://apps.who.int/immunization_monitoring/globalsummary/incidences?c=POL

Asi jsem podlehl kouzlu autorova slohu.Je přesvědčivý, ale to je to, co on umí velmi dobře. Pokud se zamyslím v širších souvislostech a položím otázku jak z toho ven nemyslím, že má autor pravdu. Jak jsem odpověděl panu JB : pokud jsme již očkovat začali není cesta zpět.
V tomto našem reálném stavu ztrácí názory prezentované v článku celkový smysl. ( i když s většinou jednotlivostí postavených do teoretické roviny se souhlasit dá ).
Sám autor vidí dva aspekty.
1) Cílené očkování
2) Eradikace (v našem případě spíš omezení výskytu viru)
My jsme se před čtvrt stoletím vydali tou druhou cestou. A je zbytečné lkát a kritizovat. Co je ale zajímavé, že se touto cestou vlastně vydala většina zemí. Buď jsou všichni zabednění, nebo všude dobře funguje vakcinační lobby. Ale to vy mi už určitě vysvětlíte.
VB

Aký by bol problém začať očkovať len 13-ročné dievčatá? Nedostatočná hladina protilátok u žien, ktoré boli očkované len ako mrňousy? Na Slovensku sa ale preočkovanie vykonáva v 11. roku života. Väčšina žien by teda nemala byť závislá na kolektívej imunite.

Pozreli ste si vôbec tú štatistiku z WHO? (Vaše príspevky tomu vôbec nenaznačujú). Poliaci 15 rokov očkovali len 13-ročné dievčatá a po 10 rokoch zaznamenali len jeden jediný prípad CRS. (Žiaľ, nie sú tam údaje spred r. 1999). V roku 2003 nezaznameneli žiaden prípad CRS – to je ”pohroma”! A ono to nahráva názorom autora, ktoré sú podľa Vás v teoretickej rovine, čo je super! :-)

Poľsko je dôkazom toho, že sa dá takýmto modelom očkovania predísť CRS.
Celoplošné očkovanie má zmysel iba v tom prípade, ak sa rubeolu podarí eradikovať a nebude potrebné očkovať nikoho. Dá sa to? Nedá sa to? Ja neviem, ale bolo by pekné počuť v dohľadnej dobe, že sa proti rubeole už nemusí očkovať.

(Tú znôžku pseudoargumnetov v závere ste si mohli odpustiť, znižuje Vám kredit.)

Vážená Lucia
Vy jste také exemplární ukázka toho jak to funguje ve světě odmítačů (hledačů) Já mám trochu jiná data a na netu jsem vám našel počteníčko.
Za ty sumáře z WHO by někdo potřeboval na zadek. Asi jejich IT.
:http://www.pmfhk.cz/WWW/HVD_2010/Orlikova_Vysoky.pdf
Jak jste si početla?
VB

Preboha!

Ja nemôžem za to, že v tej tabuľke chýbajú údaje. Tá prezentácia, ktorú ste sem dali, nijako nespochybňuje to, čo som napísala ja. Napísala som PO 10 rokoch (t.j. roku 1999) zaznamenali 1 prípad, nie POČAS 10 rokov.
V prezentácii: výskyt CRS od 1997 do 2009 bol 18 prípadov.
WHO: výskyt CRS od 1999 do 2009 bol 8 prípadov (s tým, že tam chýba údaj za rok 2008, v prezentácii sa uvádza 1 prípad) Takže zvyšnych 9 prípadov sa vyskytlo v rokoch 1997 až 1998 – podľa prezentácie, všetko sedí.
A že nie som selektívny ignorant, tak Vám dokonca prezradím, že za rok 2013 tam mali 2 prípady CRS.

Vy nemáte iné dáta, ale iné ”chápanie” dát. A keď nechápete a vďaka tomu sa Vám údaje nepáčia, tak ste ochotní poprieť aj taký zdroj ako je WHO. Pritom si údaje vôbec neodporujú.

Ta prezentace a nejen ta ( kdybych měl odvahu tak vám ta data pošlu mailem) zpochybňuje úplně všechno co se snažíte tvrdit. Mimochodem oni neočkují mimina MMR?
Nebo si to jen špatně vysvětluji?
VB

Ještě dodatek podívejte se na fialový graf a znovu přehodnoťte svá tvrzení. Jsem sice pitomec na matiku. ale do 20 to ještě zvládám.
Od 2003 (zač. očkování MMR) do 2007 je tam bílo. Pak dva případy. Není to trochu moc náhod najednou?
Podívejte se na incidenci mezi muži a chlapci a pochopíte proč očkovat všechny a proč i mimina. Nebuďte tak tvrdohlavá a netvrďte mi že tam měli s očkováním jen dívek nějaký úspěch. Stejně jako jiní přešli na plošnou vakcinaci a vydali se cestou eradikace.
Tak mne napadá, že ti výrobci vakcín mají dlouhé prsty snad všude.
VB

Hned na začátku jsem se dočetl:

"Preventabilní očkováním: atenuovaný kmen RA 27/3 –> 95% protilátky, ochrana celoživotní"

Dále už píší jen pravdu, nebo s tím ani nemám ztrácet čas?

Vám poněkud snižuje kredit, co všechno dokážete vykonstruovat na základě jedné poloprázdné tabulky.
Nevím jestli lžete záměrně nebo z nevědomosti, ale pro příště se k vašim názorům budu chovat skeptičtěji.
VB

Počet ohrožených žen v 90timilionovém Vietnamu bude kolik? Tak 10-15 milionů? Kolik jich během dvou let naočkovali, když píšete o těch problémech s financováním? Polovinu? Čtvrtinu? Desetinu?

Co kdybyste argumentoval čísly a ne rozhodnutím úřadů? Uveďte zdroj, ze kterého se dozvíme, kolik žen naočkovali a jak to ovlivnilo výskyt KZS.

Každý rok s CRL 3800 dětí s celkovým CRS 230 dětí ročně.
Čili na 4000 silně postižených dětí ročně. (data 2009/2010)
Ve dvou provinciích bylo naočkováno 60% žen ve fren. věku.(asi si to chtěli "prubnout" na menším vzorku - absolutního čísla jsem se nedopátral, ale myslím že taková provincie se blíží velikostí našemu kraji tzn. odhadem 2x 0,5 mil žen)
Loňské vyhodnocení incidence se ukázalo v těchto dvou provinciích jako neuspokojivé, roste méně než před započetím očk. ale přesto. ( teď vám trochu nahraji - před zahájením měli epid. situaci ).
Na základě výsledků přešli na celoplošné očkování dětí od 9 měs. do 14 let.
Mimochodem o zahájení toho očkování nikdo jiný než "úřad" rozhodnout nemůže tak to berte jako fakt a příště se tomu nedivte.To neměl být argument.
Nevím proč to tolik nezabírá a sám se divím, ale asi by to vyžadovalo delší čas, který ovšem nemají.
VB

Děkuji za přesná data z agentury "TSD si myslí" :-)

Překrucujete tady běžně výsledky studií, tvrzení každého oponenta a dokonce i svoje vlastní.

Tak se nezlobte, sle než k těm číslům uvedete relevantní zdroj, je vypovídací schopnost vašeho příspěvku 0 (slovy "nula").

Taky odpověď. Zeptejte se Lucie jak se vyrábějí zaručené informace.
VB

Tedy než byste doložil nějakým zdrojem, že si nevymýšlíte, raději křičíte: "Ona si vymýšlí taky!"

Už mne to trochu unavuje.Já musím dokazovat každé své slovo a vy si můžete říkat co chcete? Kde je nějaká spravedlnost? Zkuste mi vy dokázat, že se pletu nebo, že vám záměrně lžu. Ono třeba taky někomu nevěřit znamená dokázat, že lže. Já se tedy v tomto případě postavím do pozice obžalovaného (jsem přeci nařčen ze lži) a vy budete žalobce, který mi tu lež dokáže. Na závěr vám pak klidně sdělím zdroj informací. Asi si budu muset kvůli vám založit web.
VB

Chrlíte tady čísla a já chci vědět, odkud je máte.

To vám opravdu připadá jako ukrutná nespravedlnost?

Pre pána JB: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24021315

1)Děkuji. Odtud to sice nemám, ale jsem rád, že alespoň něco souhlasí.Snad ten malověrec uvěří.
2)CRL crown-rump length - vzdálenost mezi temenem a kostrčí zárodku, která se měří ultrazvukem. Podle naměřené velikosti určujeme délku těhotenství v prvním trimestru (v prvních 12 týdnech těhotenství)
z hodnoty se dá určuit Intrauterinní růstová retardace a tím i vývoj plodu.
Je to mnohem složitější, ale snad to stačí. jestli ne tak:

Hodnota CRL predikuje gestační stáří s přesností na 3–5 dní.(14) CRL je měřeno jako maximální rozměr embrya od hlavičky ke kožnímu krytu nad kostrčí. Je-li diskrepance mezi datací těhotenství pomocí LMP a CRL větší než 7 dní, koriguje se datace těhotenství a termín porodu podle výsledku ultrazvukového vyšetření.(15) Optimální čas pro úpravu datace dle CRL je mezi 6. a 9. gestačním týdnem.(14) Ve druhém trimestru těhotenství je prováděno biometrické vyšetření, stanovení BPD, HC, AC a FL. Pomocí různých vzorců, nejčastěji Hadlockova,(16) je z těchto parametrů stanovena odhadovaná váha plodu (EFW).
Je-li diskrepance mezi takto určeným gestačním týdnem a stářím plodu dle LMP větší než 14 dní, opět se upravuje délka těhotenství podle ultrazvukového vyšetření. Je však třeba vzít do úvahy fakt, že tato korekce může vést k přehlédnutí rozvoje časné formy IUGR. Optimální je datace těhotenství podle ultrazvukového vyšetření v prvním trimestru. Při pochybách o skutečném gestačním stáří je možno doplnit ještě další biometrický parametr, a to mozečkový diametr (transverse cerebellar diameter – TCD). Měření se provádí při zobrazení zadní jámy lební, kalipery se nakládají na zevní okraj mozečkových hemisfér v axiální rovině. Rozměr mozečku dokáže upřesnit dataci těhotenství až do 22.–24. týdne těhotenství, poté korelace přestává být přesná.(17) V případě IUGR mozeček nebývá postižen, důvodem je předpokládaná preference toku krve k mozečku a mozkovému kmeni, jejíž existence byla prokázána ve zvířecích studiích.(18)
V případě nejasností se obraťte na pana JB
VB

1) Uvěřit mám čemu? Ptal jsem se na podklady k tomu dvouletému očkování. Ta studie pojednává o nějakém modelu, při kterém se vůbec neočkovalo: "No mothers had received RCV"

2) Skvělé, umíte vykopírovat text z lékařské učebnice! Ale neříká to vůbec nic o vztahu CRL a zarděnkového syndromu ...

ad1) Opakuji dokažte mi, že to není pravda a že ty informace nepocházejí z důvěryhodných zrojů já vám pak dokážu, že jste si to vymyslel.
ad2) Intrauterinní růstová restrikce (IUGR) je stav, při kterém plod nedosahuje svého růstového potenciálu. Do této skupiny jsou řazeny plody s váhovým odhadem pod 10. percentilem pro dané gestační stáří. Tyto plody jsou ohroženy vyšší perinatální mortalitou a morbiditou a byly popsány i dlouhodobé následky. Existuje celá řada příčin vedoucích k IUGR, kauzální léčba neexistuje. IUGR vyžaduje monitorování plodu pomocí ultrazvuku (převážně s využitím dopplerovských parametrů a hodnocení biofyzikálního profilu plodu) a kardiotokografie. Strategie managementu těhotenství spočívá v odhalení ohrožených, růstově retardovaných plodů a v optimálním načasování porodu, s ohledem na stav a gestační stáří plodu.
Pokud vám to i nadále není jasné dejte si to dohromady s mým předchozím příspěvkem a snad na to přijdete.
Myslel jsem, že v rámci hledání pravdy už to máte zmáknuté.
VB

1) Podpořit argumentaci nějakými čísly jejich zdrojem patří mezi základní pravidla rozumné diskuse. Kdo to není schopen dodržovat, sám sebe z diskuse vylučuje.

2) Vy jste nepsal vůbec nic o IUGR. Napsal jste:

"Každý rok s CRL 3800 dětí s celkovým CRS 230 dětí ročně.
Čili na 4000 silně postižených dětí ročně"

Strašíte 4000 postižených dětí nebo plodů zarděnkami, ale CRL přitom neznamená nic jiného než velikost plodu měřenou od temene ke kostrči.

Vztah mezi IUGR a CRL je každému gynekologovi jasný. Pokud je CRL mimo normu ( a tak to mělo být pochopeno ) je to diagnóza růstové retardace plodu a pak se hledají příčiny. V případě, že se mluví o souvislosti s CRS byly tou příčinou zarděnky. Ty příčiny mohou být samozřejmě i jiné, ale to vy určitě víte. Nemohu za to, že nechápete odborný text a domýšlíte si co tam není. Zmínka o 4000 a z tohu 230 s CRS není strašení 4000 ale "jenom" těmi 230. Kde vidíte problém?
Podpořit argumentaci čísly je ve vašem případě úplně zbytečné protože pro vás nula stejně není nula, ale že by se člověk dočkal podpory vašeho skepticismu proti oficiální číslům nějakým jiným seriózním zdrojem to ne. Tím se ovšem sám vylučujete z diskuze!
VB

"Vztah mezi IUGR a CRL je každému gynekologovi jasný" ... Diskutujete na stránách Vitalia.cz. Máte pocit, že je to server pro gynekology?

"Pokud je CRL mimo normu ( a tak to mělo být pochopeno ) je to diagnóza růstové retardace plodu" ... Příště si přečtete, co tady kopírujete. Podle toho vašeho textu se v případě odchylky CRL upravuje datace těhotenství. Teprve když přidáte další biometrické parametry, tak vám může vyjít podezření na IUGR.

Nula je pro mě nula. Ale nula narozených dětí postižených zarděnkovým syndromem neznamená automaticky nulu zarděnkami postižených plodů, když dochází k preventivním potratům. A že k nim dochází uvádíte sám, např. zde:
http://www.vitalia.cz/clanky/masove-ockovani-potrebuje-neockovane-a-jine-paradoxy/nazory/33288/.

V tej prospektívnej štúdii nie je o CRL ani zmienka. Máte bujnú fantáziu a mizerný prekladač.

Teším sa na vysvetlenie, čo je to CRL. Som samé oko. :-)

Vy:"3) Na rozdíl od těch Vietnamek téměř každá těhotná Češka pravidelně chodí na ultrazvuk a jiná preventivní vyšetření. Drtivá většina postižených plodů je odhalena ve velmi raném stadiu a těhotenství je ukončeno. Je vůbec šance dnes odhalit, že příčinou postižení ukončeného plodu byl KZS?"
Z tohoto názoru usuzuji, že potrat je pro vás poslední stupeň prevence.Když nezabere očkování máme tady přece potrat. Tak jakápak lež.
To že se na zarděnky testuje standardně během těhotenství a test je spolehlivý ví snad každá mamina jen pan JB to netuší?
Cituji:
"Pokud gynekolog přesvědčí těhotnou, že kvůli postižení plodu má těhotenství přerušit, nikdo se už nedozví, jestli nešlo o zarděnkový syndrom."
Zopakujte tuto svoji "myšlenku" před gynekologem a vynese vás v zubech a bude žalovat z nactiutrhání.
Do stejného "ranku" patří vaše ostatní názory. Chytněte se za ruce s Lucií a třeba se mne pokuste společnými silami přesvědčit jak hluboce se mýlím a jak to třeba v Polsku výborně funguje a jak tam vůbec neočkují MMR. Já už z toho budu mít raději jenom srandu, protože jinak by mně hrozil infarkt.
VB

Když popisuji příklad cíleného očkování, používám podmiňovací způsob. Když popisuji současný stav, používám obyčejný přítomný čas. V tomto případě jsem dokonce použil slovo "dnes". Takže ta moje citace se evidentně nevztahuje k mnou navrhovanému řešení. Vyjadřuji se tím k současné situaci, kdy potrat funguje jako poslední stupeň prevence, pokud selže ochrana kolektivní imunitou.

Buď máte tak velký problém porozumět česky psanému textu, nebo se moje slova pokoušíte překroutit záměrně. V každém případě jste napsal LEŽ.

Nestydím se za to, že každá mamina zná práci gynekologa lépe než já. Přijde mi to logické. Dokonce se vám přiznám, že jsem nikdy neseděl v gynekologickém křesle :-)

Připouštím, že o práci gynekologa můžu mít mylné, protože pouze zprostředkované, představy. Proto mi dovolte odhalit zdroj mých informací, kterým je v tomto případě Vámi odkazovaný dokument o případu Vietnamské rodičky.

Přílet do ČR v březnu v 7. týdnu, pak dvě návštěvy u gynekologa bez komplikací, teprve v červnu při třetí prohlídce se objevuje podezření na postižení mozku, pak další vyšetření, odmítnutí potratu matkou ... a teprve v listopadu po pitvě zemřelého novorozence přichází ... PRVNÍ ZMÍNKA O RUBEOLE.

Zdá se, že tady někdo na zarděnkový test zapomněl. Nebo že by nebyl tak spolehlivý? Především je z popisu toho případu zřejmé, že ve statistice vrozených zarděnek by zůstala i v roce 2011 nula, pokud by se ty dvě Vietnamky nechaly přesvědčit k potratu. A přesně takovou vypovídací hodnotu mají i ty ostatní nuly ve statistice KZS za posledních více než 20 let.

Česky trochu umím, ale nějak nerozumím vašim argumentům.
Rozumím tomu, že nechcete uznat ty moje a jako prostředek používáte všechny možné obezličky vč. podmiňovacích způsobů, časů a vím já čeho ještě a jádro pudla vám uniká. V problému se orientujete jak slepý v tunelu.
Jak vidíte z přiložené prezentace, na ty dva případy se přišlo i přesto, že možná někdo někde něco zanedbal.
Ten systém prostě funguje i přes ta zanedbání. Vy si to ale vysvětlujete po svém samozřejmě "objektivně" a fundovaně.(všechno je naopak) Vy prostě věříte jen tomu co se vám hodí.
Je to vaše volba, ale vadí mi, že ty své panázory beze studu veřejně šíříte.
VB

Máme tu zdokumentovaný příklad těhotenství, kde zarděnky během těhotenství nebyly zjištěny. Jako příčina postižení byly odhaleny až při pitvě narozeného a následně zemřelého dítěte.

Podle vás je to nezvratným důkazem toho, že každá těhotná v ČR je spolehlivě testována na zarděnky v raném stadiu těhotenství?

Ne to máte pravdu ani to důkazem být nemělo. Je to jen důkazem toho proč je to ve Vietnamu tak rozšířené.
Ta žena přišla na vyšetření v ČR až po dvou měsících se zdravotní dokumentací ze které bylo patrné, že je v pořádku. Proto se na anomálii přišlo až tak pozdě.
A neptejte se odkud to vím, stejně vám další detaily nemůžu zveřejnit.
VB

Vaše tajné zdroje informací si nechte. Stačí, když nám objasníte, jak by to probíhalo u české rodičky v podobném případě.

Cituji, jak podle vás probíhá testování:

"V rámci prenatální péče bývá tento test prováděn na začátku každého těhotenství. Jestliže těhotná žena vůči zarděnkám imunní není, očkování už se neprovádí a v následujících 2 – 3 týdnech je doporučeno test zopakovat."

Představme si, že maminka otěhotní například 1.ledna. Na konci ledna prodělá zarděnky, ale že je těhotná, začne mít vážné podezření až na konci února. Začátkem března navštíví gynekologa.

Jakým testem zjistíte, že před více než měsícem prodělala zarděnky?

Na zarděnky se standardně v těhotenství netestuje, snad jen na vyžádání.

Víte proč je ta diskuze šílená? Protože někdo hodí do éteru takovou "zaručenou" informaci a je to O.K. i když to je dezinformace jako poleno. Je zajímavé, že nikdo nechce znát zdroj té "zaručené dezinformace". Já už se s tím taky přestanu namáhat a jen tolik:
V rámci prenatální péče bývá tento test prováděn na začátku každého těhotenství. Jestliže těhotná žena vůči zarděnkám imunní není, očkování už se neprovádí a v následujících 2 – 3 týdnech je doporučeno test zopakovat.
Pokud druhý test ukáže, že se za tu dobu protilátky vytvořily, je doporučováno, aby žena přerušila těhotenství. Pokud nevěříte najděte si to sám.
VB

Zase odporujete svým vlastním tvrzením.

Pravděpodobnost nakažení těhotné zarděnkami je v ČR podle vás nulová. Přesto je každá těhotná testována?

Myšlenka potratu jako posledního stupně prevence proti KZS vám ještě o několik příspěvků výše přišla eticky nepřípustná a já jsem měl být ten satanáš, který ji chce zavádět. Nyní nás přesvědčujete o tom, že se jedná o naprosto standardní postup?

Shodneme se v jednom. Žádné děti postižené KZS se nerodí díky preventivním potratům. Jen podle mě se přijde spíše na ty defekty u plodu, podle vás na zarděnky.

Ale milý zlatý JB
Já vás už nehodlám o ničem přesvědčovat. Já vám jen popisuji dnešní situaci. Kromě toho jsem tvrdil, že se u nás v průměru vyskytne cca. 10 případů onemocnění ročně ( hlášených ) to asi nebude ta vaše nula, ne. Tak co to prosím vás zase překrucujete.
Shodneme se na tom, že vývojové vady plodu jsou diagnostikovány různými metodami, jako je např. ultrazvuk, sérologická vyšetření krve, plodové vody ... Poté se určí typ a stupeň postižení a případně doporučí interrupce. V té době je ale už dokonale prokázána příčina. (jinak by si to nikdo nemohl dovolit a na matce žádat). Nikdo nečeká na výsledky pitvy, aby pak třeba prohlásil "jejda my jsme se zmýlili, ony to byly zarděnky". Kromě toho tyto infekční výskyty a příčiny podléhají hlášení a jsou taky hláčeny z 99,99%. (to Baťovské číslo je kvůli vám abych nebyl za sto procent zase vláčen medii.)
Uznávám, že nikdo a nic není dokonalé, ale systémově je to zvládnuté dobře a nemá cenu aby jste se zase snažil to svými názory vylepšovat.

VB

Asi žijete v jiném světě, kde je nejen spolehlivě určen typ a stupeň postižení plodu, ale také dokonale prokázána jeho příčina.

Já znám osobně maminky, kterým riziko postižení byli lékaři schopni (v době, kdy se dá uvažovat o potratu) jen odhadnout nahrubo v %, natož aby věštili přesnou příčinu postižení. Taky znám případ, kdy to maminka riskla a i přes varování dítě donosila. Narodilo se zdravé dítě, dnes už školou povinné. O případech, kdy moderní přístroje nic neodhalily a narodilo se postižené dítě, ani nemluvím.

Snad jestli se k této diskusi dostanou jiné maminky, můžou nám napsat své zkušenosti. Nebo třeba nějaký gynekolog.

Každý máme nějakou zkušenost.
Ale takto by to mělo vypadat:

ermíny prohlídek

U fyziologicky probíhajícího těhotenství se provádí lékařské kontroly následovně:
Do 22. týdne těhotenství á 4 - 6 týdnů
Mezi 23. - 32. týdnem á 4 týdny
Mezi 33. - 36. týdnem á 3 - 4 týdny
Od 37. týdne do předpokládaném termínu porodu, stanoveného nejlépe ultrazvukem, 1x týdně
V den a v období po ultrazvukem stanoveného termínu až do porodu jsou již prohlídky v kompetenci příslušné porodnice, kde se žena rozhodla rodit. Je zde sledována dle individuálních zvyklostí pracoviště od stanoveného termínu porodu do začátku porodu. Někdy i 10 - 14 dní po ultrazvukem předpokládaném termínu porodu.

V časování všech lékařských kontrol je ale na místě individuální přístup. Jinak bude sledována pacientka s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím a jinak pacientka sledovaná pro rizikové těhotenství!

Vyšetření prováděná na dalších prohlídkách

Pohovorem lékař zjistí cílenými dotazy stav a průběh těhotenství.

Dalším vyšetření těhotné:
Prováděna kontrola přírůstku hmotnosti
Měřen krevní tlak
Vyšetřena moč
Sledovány případné otoky končetin (provádí porodní asistentka)
Měří ženě velikost dělohy vzdáleností od stydké spony ve snaze zjistit normální průběh těhotenství.

Vaginální vyšetření
Zjistí stav poševního prostředí (event. přítomnost infekce)
Stav porodních cest - děložního čípku, nehrozí-li předčasný porod či potrat

Od 20. - 22. týdne současně zjišťuje i vitalitu plodu (dotazem těhotné na pohyby a jejich kvalitu, poslechem srdečních ozev)

Snahou porodníka je zjistit maximum informací o probíhajícím těhotenství a podat těhotné veškeré informace. Proto je zaveden do praxe ultrazvukový a biochemický screening v těhotenství se snahou odhalit včas plod s rizikem vývojové vady a tento event. podrobit dalšímu vyšetření.

Ultrazvuk je prováděn na začátku těhotenství k ověření gravidity, umístění oplodněného vajíčka v děloze a zjištění jeho životaschopnosti.

Vyšetření ultrazvukem

První stupeň
Probíhá mezi 11. - 14. týdnem se zaměřením na časný záchyt možných vývojových vad plodu. Při tomto ultrazvukovém vyšetření se stanovuje velikost plodu a provádí tzv. datace gravidity, kdy se určí předpokládaný termín porodu. Ten je přesnější než termín podle poslední menstruace nebo podle prvních pohybů plodu. Určuje se počet plodů a jejich vzájemný vztah (dvojvaječná event. jednovaječná dvojčata, vícerčata apod.).
Jak již bylo zmíněno, zaměřujeme se na vývojové vady plodu. Některé závažné vývojové vady lze již v tomto termínu odhalit, a to podle některých ultrazvukových známek (ztluštění šíjového projasnění plodu, chybění nosní kůstky), lze i stanovit větší míru rizika vývojové vady plodu a doporučit provedení podrobného vyšetření plodu. To zahrnuje odběr plodové vody, odběr vzorků choriové tkáně (část placenty) ke genetickému vyšetření.

Druhý stupeň
Ultrazvukové vyšetření se provádí mezi 18. - 23. týdnem se zaměřením na podrobné prohlédnutí plodu k odhalení vývojové vady.

V tuto dobu je možné u rizikových pacientek doporučit i speciální ultrazvukové vyšetření dětským kardiologem, zkušeným v prenatální kardiologii. Toto vyšetření je vhodné pro ženy s anamnézou srdeční vady, event. podezřením na vadu plodu, s rodinnou či jinou zátěží. Provádí se jako vyšetření specializované a není doporučováno rutinně všem.

Třetí stupeň
Třetí vyšetření se provádí mezi 30. - 32. týdnem těhotenství a opět slouží k vyšetření plodu a event. odhalení vývojové vady, změření velikosti plodu a stanovení jeho správného růstu, určení polohy placenty a množství plodové vody.

Biochemický screening

Další možné zjištění rizika vývojové vady plodu umožňuje biochemický screening.

Dnes se standardně provádí odběrem krve mezi 16. - 17. týdnem těhotenství, při kterém zjišťujeme hladiny tří hormonů (alfafetoprotein, hCG a estriol - proto název triple test) a přepočítáváme na věk ženy.

Toto vyšetření nám při pozitivním výsledku odhalí riziko genetické (chromozomální) vady plodu se 64% pravděpodobností. Při pozitivním výsledku je doporučeno těhotné ženě podrobnější vyšetření - odběr plodové vody (amniocentéza), které je v tomto případě plně hrazené pojišťovnou a slouží ke genetickému vyšetření plodu. Na některých pracovištích je již dnes možné provést biochemické vyšetření od 10. do 12. týdne, které současně s podrobným ultrazvukovým vyšetřením ve stejném období stanoví riziko chromozomální vady plodu s pravděpodobností až 84 %. Invazivní vyšetření (amniocentézu nebo odběr vzorků choria placenty) je tak možno provést dříve.

Doplňková vyšetření

Další doplňková vyšetření během těhotenství jsou genetická konzultace, možnost genetické analýzy buněk plodu odběrem mateřské krve - při zjišťování určitých onemocnění plodu, 3D/4D ultrazvuk.

V případě některých onemocnění těhotné, jakými jsou cukrovka, zvýšená srážlivost krve, vysoký tlak apod. plánuje porodník během těhotenství další specializovaná vyšetření. Jimi mohou být častější ultrazvuk s vyšetřením průtoků krve cévami placenty a plodu (tzv. Doppler).

Povinná vyšetření, která může lékař individuálně přizpůsobovat podle zdravotního stavu těhotné ženy

8.–10. týden těhotenství
Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem – to jsou vyšetření, která se opakují při každé návštěvě.
Krevní skupina, Rh faktor matky a výskyt protilátek v krvi matky.
HBsAg (sérová žloutenka typu B), HIV, BWR (syfilis).
Zarděnky (rubeola), pokud žena nemá doloženo povinné očkování.
Cytologické a kolposkopické vyšetření hrdla dělohy.
10.–12. týden těhotenství
Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
Doporučená vyšetření pro vyloučení genetických poruch: ultrazvukové vyšetření včetně kontroly ztluštění šíjového svalstva plodu, které se nazývá vyšetření nuchální translucence (proto zkratka NT) a nově vyšetření některých hormonů (hormony hCG a PAPP-A). Všechna uvedená vyšetření mohou již v I. trimestru těhotenství naznačit poruchy vývoje plodu.

Porodnické vyšetření
Růst dělohy se bude do konce těhotenství zaznamenávat z naměřené vzdálenosti mezi horním okrajem dělohy a sponou stydkých kostí.
Vaginální vyšetření, při němž lékař kontroluje uzavření děložního hrdla.
Změření zevních rozměrů pánve ženy.
Vyšetření prsu.

16. týden těhotenství
Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
Přesně v této době se provádí odběr krve ze žíly matky na genetické vyšetření, při němž se stanovují hladiny 3 hormonů (proto někdy název »tripple test«); jde o hormony: hCG, AFP, E3. Podle nálezu lze usoudit, zdali je těhotenství v normě, či nikoliv. Výsledky však nemusí být 100% přesné. V současné době se začíná genetické vyšetření posouvat do 12.–13. týdne těhotenství, což je pro těhotnou ženu, pokud se zjistí problém, výhodnější.

20. týden těhotenství
Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
U Rh negativních žen opět kontrola protilátek.
Krevní obraz matky.
Ultrazvuk – provádí se první těhotenský screening.

24. týden těhotenství

Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
Kultivace mikrobů z pochvy, hrdla dělohy a kultivace moči, u žen, kde hrozí předčasný porod.
Vyšetření na těhotenskou cukrovku neboli orální glukózový toleranční test, běžně se používá zkratka oGTT.

28. týden těhotenství

Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
U Rh negativních žen opět kontrola protilátek.

28.–32. týden těhotenství

Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
Ultrazvuk – provádí se druhý těhotenský screening.

36. týden těhotenství

Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
U Rh negativních žen opět kontrola protilátek.
Kardiotokogram u žen s rizikovým těhotenstvím.
Krevní obraz matky.
Kultivace z pochvy se zaměřením na streptokokovou infekci.

37. týden těhotenství

Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem.
Kardiotokogram u žen s rizikovým těhotenstvím.

38.–40. týden těhotenství

Krevní tlak (TK), puls (P), tělesná hmotnost a vyšetření moči chemicky, papírovým proužkem
Kardiotokogram

Po 40. týdnu těhotenství

Kardiotokogram se provádí každé 3 dny
Častěji je žena vyšetřena vaginálně, kontroluje se, zda se začíná zkracovat a otevírat hrdlo dělohy
Ultrazvuk k ověření stavu plodu
10. den po termínu porodu se provádí oxytocinový zátěžový test
Pokud žena přenáší více než 12 dní, pak se většinou přijímá k hospitalizaci a vyvolává se porod.

Pokud se vám něco z toho nelíbí, nebo to odporuje mým tvrzení,
stěžujte si (nejlépe na lampárně). Já už mám zarděnek a vašich pseudoargumentů tak akorát dost a tím bych to tady ukončil, protože s vámi to stejně nikam nevede. Zůstaňte si ve své nevědomosti, jak je libo.
VB

Tak mi prosím najděte odkaz, kde je uvedeno, že se test dělá standardně všem. Skutečnost je taková, že pokud není důvod, tak se neprovádí. Test je drahý. http://www.porodnice.cz/dobry-den-dekuji-zodpovezeni-dotazu

Test na zarděnky je nejlevnější ze všech.
http://www.ockovacicentrum.cz/cz/ostatni-sluzby
VB