Máta má natolik výraznou a charakteristickou chuť, že ji bezpečně poznáte v jakémkoliv pokrmu. Lidově se jí říká balšám, peprmint, pepřová máta nebo větrové koření. První zmínky o jejím výskytu pochází z Anglie (někdy se uvádí obecně západní Evropa), ale postupně se rozšířila do celého světa. V současné době existuje až 40 druhů máty, mezi které řadíme i uměle vyšlechtěné hybridy. [1, 2]
Co je máta?
Máta peprná (Mentha piperita) je vytrvalá bylina spadající do čeledi hluchavkovitých. Velice rychle roste a dosahuje výšky až 90 cm. Máta je známá svou výraznou osvěžující vůní, kterou jí dodává mentol (50 %) a menthon (10 %). Největší množství těchto silic se přitom nachází v listech, které jsou řapíkaté s kopinatou nebo vejčitou čepelí. Dalším poznávacím znakem máty je pak bohaté květenství růžové až nafialovělé barvy, které vykvétá od července do září. [3, 4, 5]
Máta: druhy
Jak bylo již zmíněno, nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhem máty je máta peprná. Jedná se o hybridní druh vzniklý přirozeným křížením máty vodní a máty klasnaté. Velice oblíbenou variantou máty peprné, která má výrazné citrusové aroma, je máta citronová (Mentha piperita var. citrata). Na českých zahrádkách se můžete často setkat i s těmito druhy máty:
- máta rolní (Mentha arvensis),
- máta dlouholistá (Mentha longifolia),
- máta vonná (Mentha suaveolens),
- máta přeslenitá (Mentha x verticillata),
- máta hebká (Mentha x niliaca),
- máta huňatá (Mentha x rotundifolia),
- máta jemná (Mentha x gracilis),
- máta dalmatská (Mentha x dalmatica),
- máta křovištní (Mentha x dumetorum).
Další zajímavou variantou, která je odvozena od máty klasnaté, je máta kadeřavá (Mentha spicata var. crispa). Jedná se o jeden z nejaromatičtějších druhů, který se od těch ostatních na první pohled odlišuje svěže zelenými kudrnatými lístky. [6, 7, 8]
Jaké má máta účinky?
Máta je v lidovém léčitelství známá zejména díky svému blahodárnému působení na žaludek a trávicí ústrojí. Podporuje tvorbu žluči a vylučování žaludečních šťáv, čímž usnadňuje trávení. Pomáhá také při nadýmání, nechutenství a při nejrůznějších poruchách trávicího traktu. V některých případech pomáhá i pacientům se syndromem dráždivého tračníku. Z těchto důvodů najdete sušenou mátu prakticky ve všech čajových směsích zaměřených na problémy s trávením.
Kromě trávicích problémů umí máta ulevit od příznaků provázejících nachlazení a chřipku. Pokud vás trápí kašel, rýma, ucpaný nos nebo bolest v krku, měli byste zkusit inhalaci máty. Díky obsahu kyseliny rozmarýnové má máta také protizánětlivé účinky. Navíc podporuje funkci přídatných orgánů, jako jsou játra, slinivka a žlučník. [9, 10, 11, 12]
Máta se dá užívat i zevně, protože je díky mentolu příjemně chladivá. Najdete ji proto v nejrůznějších mastičkách a krémech proti otokům nohou či na zklidnění vyrážky. Na bolavé klouby a svaly se doporučuje vyzkoušet mátový olej, protože znecitlivuje. [13, 14]
Máta: pěstování
Máta peprná je vhodná i pro začínající pěstitele, protože není nijak extrémně náročná. Důležité je, abyste jí dopřáli dostatek vláhy, protože všechny druhy máty jsou vlhkomilné. Špatně se vyrovnává s chladem, proto je asi nejlepší pěstovat mátu v květináči. Květináč s rostlinou pak můžete nechat celoročně uvnitř na parapetu, nebo ho v teplých měsících přestěhovat ven.
Máta vyžaduje pravidelnou zálivku a vůbec nejlépe se jí daří v polostínu. Nezapomeňte ji chránit před přímými slunečními paprsky. Dbejte na to, aby byla půda v květináči stále mírně vlhká. Ideální je mátu zasadit do lehké propustné půdy s trochou písku. Zajímavostí při pěstování máty je to, že prakticky nevyroste ze semen. Nejlépe se rozmnožuje řízkováním, dělením trsů nebo prostřednictvím oddenků.
Při svém růstu je máta poměrně agresivní a má tendenci roztahovat se do šířky, a okolní rostliny tím pádem utlačovat. Pokud ji plánujete pěstovat na záhonku s ostatními rostlinami, měli byste jí vymezit specifický prostor. [15, 16, 17]
Máta: recepty a využití v kuchyni
Máta se velice často používá k přípravě čaje. Slouží k tomu jak sušené, tak i čerstvé listy. Na přípravu jednoho šálku čaje vám postačí čajová lžička máty. Takto připravený odvar se pak dá využít i k inhalaci. Šikovné hospodyňky z máty vyrábí také:
- mátový sirup (může být připraven za studena i vařený),
- mátový likér,
- mátový olej.
Čerstvě utržené lístky máty jsou velice osvěžující, proto se v létě přidávají do nápojů a koktejlů (mojito). Rozhodně chybu neuděláte, když zkusíte mátu přidat i do jogurtového dresinku, ovocného salátu či nejrůznějších dezertů, u kterých plní i estetickou funkci. [18, 19]
Máta v těhotenství
Nastávající maminky by měly dbát zvýšené opatrnosti, co se týče užívání léků, ale i v případě bylinek. Máta by se v těhotenství neměla příliš často užívat, neboť může ovlivnit játra, ledviny a krevní obraz. Zejména ženy, které mají rizikové těhotenství, by se měly mátě vyhýbat obloukem. V některých případech totiž může zvyšovat riziko potratu. [21, 22]
Zdroje: nih.gov, intechopen.com, sciencedirect.com, webmd.com, medicalnewstoday.com, narayanahealth.org, cosmeticsinfo.org, pharmeasy.in, agrifarming.in, theclevermeal.com, plants.ces.ncsu.edu, gardeningknowhow.com, healthline.com, thespruce.com
ČLÁNKY DO MAILU