Dávno již tomu, co klasik, zakladatel české psychiatrie Antonín Heveroch, se o do jisté míry srovnatelných mužích vyjádřil coby o podivínech a lidech nápadných. Méně dávno a snad až příliš tvrdě je jménem mašíbl označil již zesnulý doc. Vladimír Borecký. „MAgoři, ŠÍlenci a BLbci“ byl druhdy nápis na kartotéce patentového úřadu. Odborníci do ní vkládali nápady typu perpetuum mobile, jakož i jiné nerealizovatelné revoluce, ba i evoluce věd i techniky. Symbolické „b“ zdálo se mi ovšem být nepřiměřeně tvrdé. Zmíněného autora skvělé – ke škodě věci již zapomenuté – knihy Zrcadlo obzvláštního s podtitulem Z našich mašíblů (vyd. Hynek, Praha 1999) jsem se druhdy tázal, zda by nebylo lépe inovovat mašíbly na mašíhly. Pokýval hlavou a usmál se poněkud útrpně. Inu, při všech sympatiích byl to přec můj konkurent. Hodlal jsem si totiž nechat svou inovaci patentovat. Po nepřátelském převzetí slova mašíbl v něm chtěl pozměnit písmenko. Pak „hezky česky“ prosadit název mašíhl. Ano – nikdy to nebyli blbci – spíše hračičkové.
Geek – pouťový komediant
Čas oponou trhl. Kdo se dnes zamýšlí nad mašíbly či mašíhly. „Up to date“ je označení geek (čti gík). Znalci jazyka Shakespearova tvrdí, že původním významem označovalo pouličního či pouťového rádoby umělce. Jeho posláním bylo nejen bavit, ale i šokovat prostý lid. Ukusoval živým kuřatům hlavy, svačil žížaly, měnil barvu – a to nejen v důsledku možných žaludečních nevolností. Ve vtipné knížce Fritiofa Nilssona Bombi Bitt a já je jeden z hrdinů – srovnatelný s geekem – nazván příznačně Trhling.
Geek – osamělý podivín
Posléze označení spíše zintrovertnělo. Geek byl osamělý podivín – sám sobě nejen soudcem, ale i nejlepším kamarádem. Opět šlo o muže, zřejmě schizoidního introverta, nedbajícího o svůj oděv, čistotu, vzhled, postavení, prestiž. Tím méně pak o (eventuální) rodinu. Nikoho blízkého neměl a snad ani nepotřeboval.
Geek bývá předmětem vtípků…
Malé extempore: Kde jinde než ve staré, dobré Anglii tradice žijí. Český lékař – patolog – za Lamanšským průlivem a za libry – spolupracující s koronerem (soudním lékařem) ne nevýznamného města mi vyprávěl: Typickou jím pitvanou, náhodně nalezenou mrtvolou je muž pokročilého středního nebo staršího věku. Byl nalezen mrtev bez cizího zavinění a to ve vlastním, nepříliš bohatě zařízeném bytě, na lůžku, před hrajícím televizorem. Léta již žil sám, samotinký a nenápadně. Pro sousedy – alarmující policii – se stal nápadným až… inu v rozkladu. Tj. tehdy, kdy již po jistou dobu výrazně zapáchal. Brr! Být „old single geek“ není právě záviděníhodný úděl. I když nic není pouze černobílé. Subjektivně si může žít „jako král“, nevšimnout si, že zvolna obrůstá mechem. A při vší kritičnosti k televizním pořadům jsou přec i horší konce než „vypnout vědomí “ před obrazovkou.
Geek – šprt
V čase, kdy Jaroslav Žák psal své druhdy slavné Študáky a kantory, ostatně i dosti dlouho potom, byl termín geek vnímán jako „šprt, bifloun, snaživka, chrt, datel, pilňas, šroták“. „Žral to jak najatej.“ Prostě byl vše jiné než „ulejvák, švencíř, švenc“. Nestalo se, že by „švihl áčko, hodil na to absenc a šel za lajnu a dal si klouzavý volno“. Tím méně pak povinnosti zasklil. Pokud mu osud nadělil funkci – rozumí se ve sféře jeho zájmů – hrozilo, že bude podřízené dusit, kérovat, drbat, sázet jim sodu, dělat nohy, ba i vofuky či boro. Eventuálně saigon a papriku.
Geek – počítačový nadšenec
Nová doba přišla s počítači a geeka rehabilitovala. Eticky, politicky a snad i gender korektní je pro něj české označení „počítačový nadšenec“. V úvahu přichází i širší označení – nadšenec výpočetní techniky. Eventuálně daleko užší název milovník počítačových her. Připouštím, že zmíněná gender korektní terminologie může být sporná. Slovo „nadšenec“ může v citlivých duších vyvolávat nežádoucí samčí konotace. Jenže co místo něj? „Nadšenka“ zní jako roštěnka. Obdivovatelka není vystihující. Fanynka opět zavání Fanouškem. Odbornice, znalkyně, ctitelka… pořád to není ono. Milovnice… snad, ale nebude to působit přece jen poněkud dvojsmyslně?
Navíc – marná sláva – opravdu rozvinutý geek je častěji chlap. Alfou a omegou jeho života jsou PC a jeho milovanými dětmi bývají počítačové hry.
…i když může být mistrem v oboru
Ve sféře svých zájmů je vskutku dobře informovaný. Necítí ovšem potřebu vyniknout na veřejnosti. Bažení po majetku (pomineme-li vskutku kvalitní PC a k tomu kompatibilní příslušenství) mu je cizí. Profesně bývá obvykle vcelku spokojen coby tzv. ajťák. Není to ovšem podmínkou.
Miroslav Plzák by dnes v souvislosti s nejedním z geeků zřejmě potvrdil prognostický názor jím formulovaný v sedmdesátých letech minulého století. S vizionářským úsměvem děl: „V manželství středního věku bude problém v sexu to, že žena by chtěla a muž by mohl, ale nechce.“ Upřesňuji místní určení – a to slovem „doma“. Radio Jerevan odpovědělo na dotaz, jaký je rozdíl mezi masturbací a pohlavním stykem, následovně: „Žádný. Jen při souloži se více dostanete mezi lidi.“ Uvědomíme-li si nesnesitelnou lehkost bytí – porna na internetu –, nebývá dále čemu se divit.
TIP: „Sjíždět“ porno není bez rizika
V čase, kdy známkou pokroku již dávno není, že „dítko má již od plínky digitální hodinky“, nacházíme geeky u stále mladších a mladších ročníků. Pravda, v porodnici přece jen programovat nezačínají. Posléze – ve třech, čtyřech letech je to už jiná.
Geek – partner?
Nostalgicky vzpomínám na doby, kdy zmíněný klasik manželského poradenství – s espritem mu vlastním – popisoval úskalí partnerského vztahu jen zdánlivě dobře se doplňující dvojice. On – elektroinženýr. Ona – učitelka dějepravy a češtiny, milující literaturu. Ke všemu ještě s aprobací, ba i zájmem hudební či výtvarná výchova. Po odeznění hormonální bouře romantické zamilovanosti, on jí již několikrát řekl, že ji má rád a dále to nehodlá redundantně opakovat. Jí (nejen proto) ukápla nejedna slza. Od ní jsem coby začínající manželský poradce slýchával slova o nepochopení, degradaci sexuality a vůbec i o tom, že to nejde vydržet. On přicházíval obvykle později než ona. Přesněji v době, kdy začal brát její (třistašedesáté) varování rozvodem vážně. Inu „vážně“ – prostě je počal slyšet ve smyslu vnímat, co sdělují.
Manželky PC geeků pokrývají svým vzděláním širší pole působnosti než kdysi jejich předchůdkyně se snubními prstýnky. Poměrně často si stěžují na to, že jejich kdysi miláček se stal virtuálním tankistou. Jsem v této sféře zcela nepolíben informacemi. Leč z jejich vyprávění vím, že existují u nejednoho muže drogovou závislost vyvolávající počítačové hry na tankové bitvy. Virtuální tankán dá účasti v boji přednost před všemi (ostatními) krásami světa. O manželce ani nemluvím.
I vedle geeka se dá žít
Obdobných her a jejich ctitelů přibývá. Pravda, některé z jejich variant vás dokonce zvednou od PC a přivedou vás se zájmem mezi blízké geeky. Zde pak již lze hovořit o heterosexuálních skupinách, byť stále s převahou mužů. Znám dvojice, jež díky tomu předstoupily před oltář, oddávajícího, ba i uzavřely registrované partnerství. Opojnost geekování je tak silná, že ji občas nedokážou zvládnout pouze dva z výše jmenovaných. Objevují se partnerské trojúhelníky, ba i čtverce.
Rád bych končil optimistickým, poradensko-psychologickým závěrem. Leč kde ho vzít? Jako mnohokrát v poradenské nouzi vzpomenu na Mirka Plzáka. Mezi tzv. zakázané partnery řadil osoby drogově závislé. Připouštěl, že srdce si občas poručit nedá. S chápajícím úsměvem pohlížel na dámy-záchranářky. Ty, jež hodlaly z lásky šampiony svých srdéček změnit… Samozřejmě k lepšímu podle sebe. Potažmo mu ukázat i jiné krásy světa, než byly ty jeho oslovující. Ne že by se jim to podařilo. Leč některé si vedle rozličných podivínů a lidí nápadných dokázaly vytvořit pro sebe i děti vcelku přijatelný svět. Jejich partner (vzhledem ke statisticky vyššímu věku, jehož se dožívají ženy) navíc před obrazovkou nebývá déle, než (ehm) vydrží.
Možná by vše bylo snazší, kdyby označení geek bylo vnímáno jako synonymum slova tipeš. V jidiš to znamená „blázínek, ale náš“.
ČLÁNKY DO MAILU