Stačí jeden výlet nebo dlouhá cesta autem, nevhodné spodní prádlo a všudypřítomné letní „třicítky.“ Lidový název „mít vlka“ má odborný termín intertrigo a znají ho třeba řidiči z povolání, opruzení zažila minimálně jednou každá matka u svého miminka. Nebo u sebe, je-li majitelkou velkých prsou. Jak se opruzeninám bránit a kdy je čas na lékaře?
Jak vznikají opruzeniny?
„V létě je vznik opruzenin velmi častým problémem mužů i žen, významnou skupinou pacientů jsou obézní lidé s diagnózou diabetes mellitus,“ uvádí dermatolog Petr Arenberger „Opruzená místa vznikají pod kožními převisy, obvykle nejčastěji v podpaží, na břiše, pod prsy, v tříslech nebo kolem konečníku.“
Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA
přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
V místě tření kůže se zadržuje teplo a vlhko, špatně sem proniká vzduch, hromadí se tu pot i kožní maz. Přidáme-li nevhodný neprodyšný materiál oblečení nebo prádla, pokožka se lehce zapaří. Zrudne, svědí a pálí. Ideální stav je prevence, v případě lidí s vysokou nadváhou však velmi obtížná.
1. Myjte a větrejte
…a dlouhodobě pochopitelně upravte nadváhu a hladinu krevního cukru.
„Dříve, než se oblékneme, je vhodné osprchovat se a nechat kůži dobře větrat,“ radí lékař.
Sprchu se nebojte používat víckrát denně spolu s antibakteriálním mýdlem a nikdy se neoblékejte s kůží ještě vlhkou. Pokud nemáte přesušenou kůži, nepoužívejte ani různé tělové krémy.
2. Oblékejte bavlnu
Na pohled logické, v praxi má ale tahle zásadní věc u mnoha „postižených“ rezervy. Bavlněné kalhotky a trenýrky jsou základ, ženy by měly velmi pečlivě volit podprsenku z téhož materiálu, bez kostic a neměla by nikde škrtit.
Vzdušné oblečení by mělo být samozřejmostí a doma se pokud možno oblékejte co nejméně, aby se ke kůži dostal vzduch. Na prádlo používejte prací prášky pro citlivou plet.
3. Zasypejte
„Pokud je kůže jen začervenalá, je vhodné používat na kritická místa zásypy,“ radí Petr Arenberger. „Narušený kožní povrch už ale vyžaduje návštěvu lékaře, v takovém případě si zásypem totiž můžeme spíše uškodit podobně jako u odřenin.“
Rozsáhlé rizikové plochy zasypávejte jemnými pudry i preventivně, mohou totiž zabránit zapaření kůže.
4. Mažte (opatrně) a obkládejte
Někdo nedá dopustit na „protiplísňové“ krémy volně prodejné v lékárně, jiný na klasickou Rybilku, která se používá doslova už od plenek. Na oblibě stoupá využití Sudocremu nebo jiných zinkových mastí. Zastánci přírodních postupů pějí ódy na konopné prostředky nebo šalvějové či tymiánové silice. S mazáním buďte ale opatrní, silná vrstva krému může kůži ještě více zapařit.
„ Na akutní zánět fungují i vysychavé obklady z dubové kůry nebo z velmi světlého roztoku hypermanganu. Ty přikládáme na postižená místa na deset až patnáct minut několikrát denně,“ radí kožní lékař.
5. Využijte „záložky“
Oproti krémům je tahle „fyzikální“ ochrana mnohem bezpečnější způsob prevence. Pokud vás čeká třeba dlouhá cesta nebo už máte zkušenostmi potvrzeno, že právě dnes vám za jistých okolností vznik opruzeniny hrozí, nebojte se tzv. záložek.
„V místech, kde se o sebe kůže nejvíce tře a navíc třeba nemáme vhodné oblečení, je to ideální forma prevence,“ potvrzuje lékař. „Aby se dvě vrstvy kůže od sebe oddělily, můžeme použít jemnou gázovou záložku a prosypat ji zásypem, který vysušuje. Záložka díky tomu udrží suché prostředí. Dá se použít třeba v oblasti konečníku.“
6. Mokvání už volá po lékaři
„Jen“ zarudnutí můžete zvládnout doma, jakkoliv je to nepříjemný problém. Zapařená kůže je ale živnou půdou bakterií a kvasinek. A na ně už jsou zásypy a přísná hygienická pravidla krátká:
„Jakmile pokožka mokvá, vyžaduje to návštěvu lékaře,“ upozorňuje Petr Arenberger. „Předepíše léčebné krémy nebo obklady, které působí antimykoticky a tlumí zánět. S úspěchem se využívají například místní kortikoidní přípravky.“
ČLÁNKY DO MAILU