Na bolestivou menstruaci i nespavost vyzkoušejte mateřídoušku, zmírní i kašel

Co je mateřídouška

Mateřídouška (Thymus) je rod stálezelených bylin, keřů a polokeřů, který je známý pro své aroma a využití v lidovém léčitelství, gastronomii i v okrasných zahradách. Latinský výraz Thymus má pravděpodobně svůj původ ve slově thyo, které se překládá jako vůně. Některé zdroje však uvádějí, že název vychází z řeckého výrazu „thymos“, což znamená síla či odvaha.

České pojmenování této rostliny pak pochází ze staročeského „mateřie dúška“ neboli duše matky. Tento výraz přitom vznikl překladem latinského spojení matris animula. Lidové pověsti praví, že mateřídouška představuje duši zemřelé matky a její vůně má vyjadřovat lásku, kterou cítí ke svým dětem. Někdy je ztotožňována také s Máří Magdalénou (na Moravě se jí proto říká také mařídouška) nebo matkou Boží. Ve Slezském nářečí se pak můžete setkat s názvy mateřánka a mateřinka. [1, 2, 3]

Přečtěte si také:

Rozmarýn dokáže zmírnit bolest i odbourat stres, pomáhá také proti křečím v žaludku

Mateřídouška: druhy v ČR

Rod Thymus patří do čeledi Lamiaceae neboli hluchavkovité a zahrnuje kolem 350 různých druhů. Mezi lidmi je pravděpodobně nejznámější druh Thymus vulgaris neboli tymián či mateřídouška obecná (někdy též nazývaná mateřídouška dymián), který nachází uplatnění zejména jako koření v kuchyni. Tento druh pochází ze Středozemí, kde také převážně roste, a to konkrétně ve Španělsku, Francii, Itálii, nebo také v Maroku a Tunisku. Na území České republiky se nicméně můžete setkat například s následujícími druhy mateřídoušky:

• mateřídouška úzkolistá (Thymus serpillum L.),
• mateřídouška časná (Thymus praecox),
• mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides),
• mateřídouška karpatská (Thymus carpaticus),
• mateřídouška panonská (Thymus pannonicus),
• mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens),
• mateřídouška trsnatá (Thymus caespitosus).

Asi nejběžnějšími zástupci rodu Thymus, se kterými se můžete setkat ve volné přírodě na území České republiky, jsou mateřídouška vejčitá a úzkolistá. První zmíněný druh najdete především na suchých mezofilních loukách, travnatých a kamenných svazích, na mezích či při okrajích lesů a cest. Mateřídouška úzkolistá se vyskytuje na podobných stanovištích a navíc také v borových lesích, na písčinách i ve vyšších nadmořských výškách. [4, 5, 6, 7]

Jak vypadá mateřídouška

Mateřídoušky jsou obvykle byliny se slabě zdřevnatělými větvemi. Jejich lodyhy bývají plazivé či vystoupavé, s délkou kolem 10 až 50 cm. Listy rostlin jsou vstřícné, zhruba 5 až 15 mm dlouhé, zúžené v krátký řapík nebo přisedlé. Mohou být lysé, brvité i chlupaté. Květy tvoří lichopřesleny a jsou drobné, světle až tmavě fialové nebo červené. Plodem mateřídoušky je tvrdka.

Typickým poznávacím znakem nejen mateřídoušek, ale celé čeledi hluchavkovitých rostlin jsou pak dvoumocné tyčinky. Existuje přitom velké množství různých druhů mateřídoušek. Některé z nich se určitými znaky výrazně liší, takže se od sebe dají na první pohled jednoduše rozeznat. Jiné jsou si naopak velice podobné a jejich určení může být poněkud obtížné. [7, 8, 9]

Přečtěte si také:

Lékořice mírní reflux a pomáhá ženám v přechodu. Pozor však, pokud máte vysoký tlak

Rozšíření a výskyt mateřídoušky

Mateřídoušky dnes již rostou prakticky na celém území Evropy. Navíc se vyskytují také v severní Africe, v Asii, nebo dokonce na jižním pobřeží Grónska. Původně však pochází ze Středomoří, kde se také těší nejbohatšímu druhovému zastoupení. Postupem času se pak tyto rostliny rozšířily mnohem dále, například až na Nový Zéland nebo také do Severní Ameriky.

V České republice se tyto byliny vyskytují na travnatých místech, na mezích a stráních, ve vřesovištích, mezi kamením a podobně. Většinou přitom rostou pohromadě. Jelikož se jedná o heliofyty, vyžadují mateřídoušky stanoviště s dostatkem slunečního svitu. Nejlépe jim vyhovují propustné půdy a špatně snáší přemokření. [10, 11, 12]

Obsažené látky v mateřídoušce

Mateřídoušky obsahují velké množství zdraví prospěšných látek, díky čemuž se řadí mezi byliny často využívané nejen v lidovém léčitelství, ale také ve farmaceutickém průmyslu. Mezi nejdůležitější účinné složky, které tyto rostliny obsahují, patří především esenciální oleje, jež se nachází v siličných žlázkách, které jsou přítomny prakticky v každé nadzemní části rostliny.

Léčivý potenciál mateřídoušky mají pak dle odborníků na svědomí především flavonoidy, thymol, karvakrol, eugenol nebo luteolin. V rámci mnoha výzkumů proběhlo zkoumání esenciálních olejů z různých druhů mateřídoušky vyskytujících se po celém světě. Tyto studie přitom prokázaly přítomnost aromatických terpenů a terpenoidů a fenolových kyselin. [13, 14, 15]

Přečtěte si také:

Lichořeřišnice je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů. Pomáhá v boji proti plísním i bakteriím

Jaké má mateřídouška účinky

Co se týká toho, jaké má mateřídouška léčivé účinky, jedná se zejména o antiseptické, dezinfekční a uklidňující vlastnosti. Tato rostlina má díky obsaženým prospěšným látkám dlouhou historii používání v tradiční medicíně k léčbě různých onemocnění. Nejčastěji se využívá při potížích s dýchacími cestami, jako jsou například bronchitida, chřipka nebo kašel, a to ve formě čaje a sirupů. Také se přidává do vody při inhalaci páry pro uvolnění dýchacích cest.

Své využití dále nachází jako prevence proti kornatění tepen, při léčbě bolestí zubů či infekcí močových cest a dyspepsie. Kromě toho údajně likviduje plísně v žaludku a střevech a má schopnost zvyšovat chuť k jídlu. Navíc tato bylina podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a působí jako antioxidant, který chrání buňky lidského těla.

Mateřídoušku ocení také ženy, které trpí na menstruační potíže, jelikož tato bylinka dokáže zmírnit menstruační křeče. Během těchto potíží je tak možné popíjet mateřídouškový čaj nebo přikládat na oblast podbřišku obklad z mateřídoušky, který lze využít také v případě otoků a pohmožděnin.

Přečtěte si také:

Kostival urychluje hojení otoků a mírní bolest. Rozhodně ho ale nejezte, může způsobit rakovinu

Jestliže vás trápí nespavost, můžete si zkusit dát polštářek vyplněný sušenými mateřídouškovými květy pod polštář. Říká se, že tato bylinka uklidňuje, a pomáhá tak při potížích s insomnií. Díky antiseptickým a dezinfekčním vlastnostem je navíc vhodná také pro podporu hojení různých ranek, vředů nebo kožních neduhů.

Pokud vás zajímá, zda má mateřídouška nežádoucí účinky, pak můžete být klidní, jelikož tato bylinka není závadná. Je však samozřejmě potřeba užívat ji s mírou. Jako v případě jiných rostlin se pak může i u mateřídoušky projevit alergie nebo přecitlivělost. Samotné silice z této byliny však nejsou příliš dráždivé, takže podobné potíže se vyskytují spíše vzácně. [16, 17, 18, 19]

Galerie: Jedovaté léčivé byliny, které se dříve používaly jako léky

• 
• 
• 

Dalších 8 fotografií

Co se z mateřídoušky vyrábí

Kromě toho, že mateřídouška nachází pro svůj líbivý vzhled místo v okrasných zahradách, vyrábí se z ní především různé přípravky užívané nejen v lidovém léčitelství. Ty jsou určeny buď k zevnímu, nebo vnitřnímu použití v závislosti na potížích, které dotyčnou osobu zrovna trápí. Mezi nejčastější produkty vyráběné z této bylinky patří:

• mateřídouškový sirup,
• mateřídouškový čaj,
• mateřídoušková tinktura,
• mateřídouškový olej,
• mateřídoušková mast.

Čaj z mateřídoušky je velice jednoduchý na přípravu. Můžete si jej připravit buď z čerstvých, nebo sušených lístků. Připravuje se prakticky stejně jako každý jiný bylinkový výluh. Mateřídoušku umístěte do šálku, zalijte vroucí vodou a nechejte přibližně 15 minut louhovat. Poté bylinku přeceďte, aby vám zbyl čistý čaj. Ten je možné popíjet nebo jej použít například jako kloktadlo. [20, 21]

Mateřídouškový sirup: recept

Sirup z mateřídoušky se využívá především při onemocnění dýchacích cest, ale také například při prochladnutí. Užívá se obvykle před jídlem a jeho velkou výhodou je, že si jej můžete udělat sami doma. Pokud se ale snažíte vyhýbat rafinovanému cukru ve stravě, pravděpodobně pro vás nebude tento recept zcela vhodný, jelikož pro výrobu domácího sirupu je cukr zásadní ingrediencí.

Na výrobu sirupu budete tedy potřebovat čtvrt litru vody, čtvrt kilogramu cukru a 50 gramů sušeného tymiánu nebo jiného druhu mateřídoušky. Nejprve je potřeba svařit vodu s cukrem do požadované konzistence a poté odstavit. Do směsi se pak přidá sušená bylinka a nechá se do vychladnutí louhovat. Nakonec se sirup přecedí přes síto, aby v něm neplavaly zbytky mateřídoušky. [22, 23]

Mateřídouška: pěstování a sběr

Pěstování mateřídoušky není příliš náročná činnost. Jelikož existuje velké množství druhů této byliny, může být vaše bylinková zahrada opravdu velmi pestrá. Navíc květy této rostliny obsahují nektar, čímž poskytují pastvu pro včely a další opylovače. 

Mateřídouška si dobře rozumí s dalšími středomořskými bylinami, jako jsou levandule, šalvěj nebo třeba yzop, které vyžadují podobné podmínky pěstování. Není přitom nutné vysadit ji pouze do bylinkového záhonu. Dá se dobře využít například také jako lemování jiných zeleninových nebo okrasných záhonků.

Pro výsadbu mateřídoušky vybírejte teplé, slunné místo s lehkou, dobře odvodněnou půdou. Pokud je půda těžká nebo zůstává hodně vlhká, zasaďte bylinu do nádob nebo vyvýšených záhonů, kde bude půda lépe odvodňována. Jednotlivé rostliny pak umístěte zhruba 20–30 cm daleko od sebe.

Mateřídoušku můžete sklízet pravidelně během celého vegetačního období. Sbírají se přitom obvykle celé rostliny. Při sklizni vybírejte dlouhé, mladé a nezdřevnatělé výhonky a odstřihávejte je ostrými, čistými nůžkami nebo nožem. Pokud chcete sklízet zvláště aromatické výhonky, odstřihněte je krátce před květem, kdy je koncentrace silic v listech nejvyšší.

Během slunečných dnů je vůně rostliny nejintenzivnější v pozdějších ranních hodinách, proto je vhodné si při pěkném počasí zvolit na sběr mateřídoušky tuto dobu. V případě sychravého počasí sklízejte mateřídoušku spíše brzy odpoledne. Obecně pak platí, že rostlina bude prosperovat, pokud ji budete sklízet častěji v menším množství. [24, 25, 26]