Tak zrovna monitor dechu bych mezi zbytecnosti rozhodne nedaval. Argument, ze "se to stava ojedinele" vas asi prilis neutesi, kdyz ten jeden pripad ze 100.000 je zrovna to vase dite. Vsechna nebezpeci eliminovat samozrejme nejde, ale clovek musi vedet, ze udelal maximum a dozivotni vycitky svedomi za ty 2000 rozhodne nestoji..
Stačí nevystavovat dítě tabákovému kouři (a to ani v děloze), ukládat jej na záda a nezakrývat mu ruce dekou. Pokud by šlo o něco vážnějšího, pak vás poplach sice vzbudí, ale to je tak vše, co zvládnete udělat, a dítě stejně velmi pravděpodobně buď nepřežije nebo skončí s vážným poškozením mozku (pokud jej již nemělo; jsou pro to předpokladové studie). Následné výčitky svědomí tenhle přístroj stejně nijak neovlivní.
Nelze ukládat dítě jen na záda, když vám v této poloze nebude ležet. Naše dítě spalo od 6 týdnů zásadně na břiše. Navíc asi od 3 měsíců zásadně s nahými zády. Když jsem mu na záda dala aspoň bavlněnou plenku, bylo dítě do 10 minut probuzené a přehřáté. Taky jsem měla obavy o jeho zdraví, ale na některé věci mám prostě jiný názor já a jiný názor má tělo dítěte.
Na příčinu syndromu náhlého úmrtí dosud nikdo nepřišel. Nehledě na to, že se může dech dítěte zastavit i vlivem vysoké horečky, která u malých dětí může vystřelit do 40tek během spánku.Pokud byste byl upozorněn monitorem dechu na zástavu dechu, lze umělým dýcháním a masáží srdce dýchací činnosti obnovit a zároveň mít přivolanou záchranku. Nejedná se o nic složitého a kdybych si měla vybrat, jestli se na to vykašlat a jen doufat nebo naopak vědět, že existuje ještě jedna šance, tak to bez váhání udělám. Ten pocit mi za ty 2000 skutečně stál.
Což stejně tak splňuje starý dávno vyřazený malý dřevěný jídelní stůl, starý ubrus a staré bavlněné pleny, nebo složená deka, aby to bylo měkčí. Případně cokoliv jiného, co vám kdo dá, nebo se dá sehnat na blešáku. Prostě k tomu jen vyhradit ten prostor a to je vše co je třeba.
Přebalovací pult je stejný nesmysl jako dětská jídelní židlička. Vy bez přebalovacího pultu neudržíte pořádek v bytě? Jak to budete dělat, až bude dítě větší? Ono občas přebalit mobilní dítě je docela fuška. Nejprve ho musíte dohonit, pak přesvědčit, že se bude přebalovat, načež zjistíte, že dítě na celý slavný pult prostě nepoložíte, neb dítko má na tuto činnost naprosto jiný názor a bohužel je zcela nepřístupné jakémukoli rozumovému vysvětlení. Takže ho nakonec přebalujete za jeho běhu. Vřele doporučuji. Až si to vyzkoušíte, prohodíte přebalovací pult i se všemi serepetičkami, olejíčky a zásypy oknem.
Na první dítě jsme taky měli všechny serepetičky, vodičky, olejíčky, pultíčky a koupací kyblíčky. Mno... třetí přebaluju zásadně na zemi, tam kde ho dohoním, případně ho odtáhnu k nejbližší čisté plíně kterou najdu pohozenou na zemi od předchozího hraní na přebalování panenek. Ony ty děti fakt vydrží mnohem víc než si prvo-rodiče jsou ochotni připustit :)
Když se dítě narodilo, měla jsem taky knížku a řešila, jestli mu mám očička mýt zleva doprava nebo zprava odleva, jestli použiju tento olejíček nebo tamtu mastičku. Do měsíce se to vyřešilo: dítě žádné mastičky nepotřebovalo, stačilo ho umýt mokrou žínkou a mýdlem. Naštěstí i rozumně jedlo, když ne, řekla jsem si, že hlady se ještě nikdo nepos.. a dítě moje zacházení ve zdraví přežilo.
Když začalo být mobilní, tak už jsem jen dávala pozor na jeho bezpečnost a snažila se ho učit respektu z nebezpečí. Děti fakt vydrží víc, než si myslíme. Nezapomenu, jak jsem dítku trhala jahody. Červené a zralé. Za tři dny jsem cosi dělala na zahradě a najednou zahlédnu dítko, jak sedí uprostřed záhonu a láduje jahody zelené, červené, mezi tím slimáky, listy... Obešly mne mrákoty, protože ovoce a zvláště jahoda je alergen a měla by se vyzkoušet. Naštěstí dítko přežilo bez úhony.
Dneska bych na dítka jen rozumně dohlédla a nechala bych je volně dýchat. My taky neměli rodiče pořád za zadkem, nedělali z nás modly a středobody vesmíru a jsme dospělí i zdraví.
PS: nejlepší je, když dítko posvačí společně se psem z jeho misky. Tomu se nevyrovná ani recepce v Ritzu :-))
tak monitor dechu zrovna mezi zbytečnosti neřadím,
mému synovi zachránil 3x život
ale můj syn byl nedonošený-takže spadal do rizikové skupiny prvně to bylo na ARu podruhé den před propuštěním na jipovém roomingu a potřetí doma a to mu bylo 7 měsíců
dítě dýchá caa kolem 50ti dechů za minutu a monitor je nastavený že začne varovně pípat po 20 sekundách a až po 25 sekundách spustí alarm-obvykle to dítě vzbudí a samo se nadechne,nebo stačí s dítětem zatřást-u nás to nepomohlo-takže putoval vzhůru nohama a dostal herdu do zádiček tepve pak si říhl a zalapal po dechu mezitím mi ale už začal šedivět
ted čekám druhé dítě a i kdyby bylo donošené a naprosto zdravé po téhle zkušenosti ho budu mít zase na monitoru dechu