Když se dítě narodilo, měla jsem taky knížku a řešila, jestli mu mám očička mýt zleva doprava nebo zprava odleva, jestli použiju tento olejíček nebo tamtu mastičku. Do měsíce se to vyřešilo: dítě žádné mastičky nepotřebovalo, stačilo ho umýt mokrou žínkou a mýdlem. Naštěstí i rozumně jedlo, když ne, řekla jsem si, že hlady se ještě nikdo nepos.. a dítě moje zacházení ve zdraví přežilo.
Když začalo být mobilní, tak už jsem jen dávala pozor na jeho bezpečnost a snažila se ho učit respektu z nebezpečí. Děti fakt vydrží víc, než si myslíme. Nezapomenu, jak jsem dítku trhala jahody. Červené a zralé. Za tři dny jsem cosi dělala na zahradě a najednou zahlédnu dítko, jak sedí uprostřed záhonu a láduje jahody zelené, červené, mezi tím slimáky, listy... Obešly mne mrákoty, protože ovoce a zvláště jahoda je alergen a měla by se vyzkoušet. Naštěstí dítko přežilo bez úhony.
Dneska bych na dítka jen rozumně dohlédla a nechala bych je volně dýchat. My taky neměli rodiče pořád za zadkem, nedělali z nás modly a středobody vesmíru a jsme dospělí i zdraví.
PS: nejlepší je, když dítko posvačí společně se psem z jeho misky. Tomu se nevyrovná ani recepce v Ritzu :-))