„Tradiční čínská medicína (TČM) již více jak 4000 let uzdravuje nemocné. Jako jediná medicína má tak dlouhou tradici a svými postupy otestovala největší vzorek světové populace. Jedná se o čistě přírodní bylinnou medicínu, která na rozdíl od naší medicíny řeší příčiny nemocí, nikoli jen jejich následek. Mnohdy se k tradiční čínské medicíně obracíme, až když moderní medicína selže a nemáme jinou možnost. To je ale chyba. Velmi důležité je přijít včas. Podle tradice je na jeden měsíc choroby potřeba dvou měsíců léčby. Varování nám posílá každá nemoc včas. Mnohdy toto varování i rozpoznáme, ale nerespektujeme přání našeho těla a jeho ‚stížnost‘ na porušení rovnováhy neřešíme. Metodami tradiční čínské medicíny lze zlepšit celkovou tělesnou kondici a navrátit tělesné i duševní mládí,“ hlásá web centra TČM.
Lidé už se nechtějí otravovat chemickými léky, nechat řezat tělo skalpely, vystavovat se spalujícím paprskům radioterapie. Po zklamání z medicíny klasické upírají naději k medicíně alternativní. Stále více pacientů se svěřuje do péče čínských terapeutů. Stále častěji se setkávám s neblahými důsledky.
Rozhodnutí pro alternativu
Paní Janě je pětašedesát. Přes deset let si léčí štítnou žlázu. Pravidelně užívá Letrox 50. Před třemi lety jí endokrinolog na ultrazvuku zjistil několik uzlů, největší skoro čtyři centimetry, a doporučil operaci. Jana ji rázně odmítla. Rozhodla se pro alternativu. Každé dva měsíce jezdí k čínskému léčiteli. „Je skvělý. Už mi posílil imunitu. Teď mne zbaví problému se štítnou žlázou. Operaci nedoporučuje. Věřím mu!“ řekla mi Jana.
Na webu jsem se dozvěděl, že dotyčný léčitel „Dr. No“ vystudoval TČM na prestižní univerzitě v Pekingu. Přes dvacet let v Čechách provozuje Konzultační centrum pro zdraví a dlouhověkost. „Odstraňujeme příčiny onemocnění, se kterými si místní lékaři již nevědí rady, léčbu vzdali, nebo dlouhodobě nemocné klienty, kteří se léčí, ale bez pozitivních výsledků. Níže si vyberte onemocnění, která vás trápí, přečtěte si bližší informace o příznacích a neváhejte se obrátit na přírodu a TČM,“ píše se na webu.
V přehledu nemocí, kterými se centrum zabývá, jsem zvědavě klikl na odkaz „poruchy štítné žlázy“. K mému údivu se zobrazil medicínsky kvalitní a přehledný text o tom, jak štítná žláza funguje, jaké jsou její poruchy a jak se mají léčit. Kdyby ho Dr. No četl, už dávno by Janě doporučil operaci. Buď ho nečetl, nebo mu nerozuměl. Dál doporučuje TČM: „Pro odstranění příčin onemocnění poruchy štítné žlázy je nutné se objednat na osobní konzultaci k Dr. No, který si udělá vlastní diagnózu, díky které si zjistí přesné příčiny vašeho onemocnění ve vašem těle a na základě svého zjištění vám napíše vhodnou bylinnou směs, která příčiny postupně odstraní, tedy odstraní i onemocnění samotné, a navíc vám poví, jak se správně stravovat a chovat, aby se vaše onemocnění již nevracelo.“
Nenaplněné naděje
Paní Jana mu už tři roky věří. Léčba už ji stála spoustu času a hromadu peněz. Výsledek pořád nikde. Uzly na štítné žláze se pořád zvětšují. Panu doktorovi nerozumí. Dr. No mluví jen čínsky, v základní domluvě s pacientem mu pomáhá asistent. Písemnou zprávu jí nikdy nedal. Jaké byliny směs obsahuje, se nedá dohledat. Na etiketě stojí: „Bylinná směs k odstranění příčin poruchy štítné žlázy, nedostatku energie QI.“
Naděje, které lidé vkládali v medicínu západní, se nenaplnily. Teď je má spasit TČM. V roce 2016 byly do více jak 183 zemí světa vyvezeny produkty TČM za více než 3,42 miliardy dolarů. Zatímco Číňané zaplavují náš trh bylinami, skupina Penta Investments se chystá rozšířit svou lékárenskou síť Dr. Max do Číny. Čína je totiž z pohledu lékáren druhý největší trh na světě s obratem 140 miliard dolarů (zhruba 2,8 bilionu korun) se 400 tisíci lékárnami. „Půjdeme jak cestou otevírání nových lékáren, tak akvizicí malých společností i velkých řetězců,“ uvedl loni pro MF Dnes majitel skupiny Penta Marek Dospiva.
Obávám se, že západní léky Číňanům zdraví nepřinesou. Obávám se, že TČM českým pacientům zdraví a dlouhověkost nezajistí. Vybudování sítě lékáren prospěje investiční skupině Penta. Šíření TČM v Čechách prospěje čínskému byznysu. Trh jako trh. Dr. Max jako Dr. No. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Oba sdělují totéž: „Odevzdejte se, věřte, plaťte. My se o vás postaráme.“ Nenechme se zmást. Zdraví máme především ve vlastních rukou. Pokud budeme dál žít sebezničujícím způsobem, nepomůže nám medicína klasická, čínská, ájurvédská ani psychosomatická.
Odpovědnost léčitele
Určitě existuje řada kvalitních čínských terapeutů i řada pacientů, kterým TČM pomohla. Dobrý léčitel ale musí znát meze svých schopností. Musí být schopen zhodnotit zdravotní stav pacienta, a pokud nemoc přesahuje jeho možnosti, odeslat ho do péče klasického lékaře. Za svoje doporučení musí nést odpovědnost. Musí být povinen pacientovi vydat písemnou zprávu.
TČM je dobré znát. Je dobré rozumět jejímu celostnímu kontextu. Nekritické nadšení ani bezvýhradné přijetí ale nejsou na místě. Je to jiný kontinent, jiná mentalita, jiná tradice. Kořeny zdraví bychom měli hledat tam, kde žijeme. Pečovat o sebe, o životní prostředí, o mezilidské vztahy. Vytvářet podmínky k tomu, aby lékaři měli na pacienta dostatek času, věnovali se nejenom jeho tělu, ale i psychice. Dokázali s ním navázat kvalitní vztah, nemoc uměli zasadit do souvislostí jeho života. Rozvíjeli a kultivovali tradiční českou medicínu.
Paní Jana má přes půl roku potíže s polykáním, trápí ji dráždivý kašel. Napadlo ji, jestli to nějak nesouvisí se štítnou žlázou. Přijela se ujistit, že je volba TČM správná, že v ní má vytrvat, případně ji doplnit o další alternativu. „Uzlů je několik, jsou veliké, neustále rostou. Zhoršují funkci štítné žlázy, svojí velikostí tlačí i na okolní orgány, působí potíže s polykáním a nucení ke kašli. Pokud budete pokračovat v léčbě TČM, vystavujete se vážnému ohrožení zdraví, možná i života. Neváhejte ani den a respektujte léčebný postup navržený vaším endokrinologem – tedy operaci. Čím dřív ji podstoupíte, tím menší riziko komplikací. Na rozdíl od Dr. No vám to dávám písemně,“ řekl jsem jí. Paní Jana pobledla a po chvíli mlčení odpověděla: „To jste mne, pane doktore, nepotěšil. Vlastně jsem to ale tak trochu čekala…“
Z volného pokračování cyklu knihy Příběhy obyčejného uzdravení.