Jak napovídá již její název, medicína mysli a těla využívá sílu myšlenek a emocí k tomu, aby ovlivňovala fyzické zdraví. Tento holistický obor se zaměřuje na interakci mezi mozkem, myslí, tělem, chováním a sociálními vlivy. Zkoumá, jakým způsobem emocionální, mentální, sociální, spirituální a behaviorální faktory ovlivňují naše zdraví. Používá terapeutické techniky, které dokáží ovládnout stresové faktory a tím zvýšit přirozenou odolnost těla vůči chorobám.
Ovlivňuje mysl tělo?
Úzké spojení mysli a těla zdůrazňuje většina starověkých léčebných praktik (např. tradiční čínská medicína). Pohled západní medicíny byl naproti tomu ovlivněn myšlenkovým systémem, který zdůrazňoval pravý opak – mysl a tělo jsou odděleny.
V roce 1964 si psychiatr George Solomon všiml, že stav pacientů s revmatoidní artritidou se zhoršuje, pokud se cítí depresivně. Začal zkoumat, jaký vliv mají emoce na záněty a imunitní systém obecně. Nový obor byl nazván psychoneuroimunologie.
V 60. letech a na počátku 70. let se lékař Herbert Benson zabýval otázkou, nakolik může meditace ovlivnit krevní tlak. Hledal způsob, jak lze účinně potlačovat škodlivé následky stresu, a vytvořil pojem „uvolňující reakce“. Jedná se o fyzický stav hlubokého klidu, při kterém dochází ke změnám emocionální a fyzické reakce na stres, např. zvýšení svalového napětí, krevního tlaku nebo rychlosti dýchání. Bensonova práce byla opravdu průkopnická, neboť vědci byli tehdy přesvědčeni, že naše nervová soustava funguje nezávisle na jakémkoliv vědomém ovlivňování.
K lepšímu porozumění vztahu mysli a těla došlo teprve v r. 1975, kdy psycholog Robert Ader ukázal, že mentální a emocionální impulzy mohou ovlivnit imunitní systém.
Používané techniky
Cílem je „vytrénovat“ mysl k tomu, aby se bez rozptýlení dokázala zaměřit na tělo. V tomto stavu „zaměřené koncentrace“ můžete zlepšit své zdraví.
K nejznámějším technikám patří:
- Biofeedback: učí, jak ovládat určité tělesné procesy, k nimž jinak dochází mimovolně – např. srdeční tep nebo krevní tlak.
- Kognitivně behaviorální terapie: pomáhá člověku rozpoznat a změnit škodlivé myšlenky. Např. pacienti trpící fobiemi jsou pod terapeutovým vedením záměrně vystavováni situacím, kterých se obávají.
- Relaxační techniky: cílem je vyvolat uvolňující reakce, které snižují fyziologické symptomy a zvyšují pocit pohody. Jako prostředek k tomuto cíli slouží koncentrace, které se dosahuje pomocí opakovaných frází, slov, nebo jednoduché fyzické aktivity (např. dýchání). K tomu přistupuje snaha ignorovat bezvýznamné nebo frustrující myšlenky. Techniky dýchání mohou podpořit činnost parasympatetického nervového systému.
- Při meditaci se mozek zřejmě nachází ve stavu aktivního spánku, který je doprovázen zvýšeným přítokem krve a celkovým snížením elektrické aktivity.
- Řízená imaginace: vytváří vnitřní obraz nebo „film“, který čerpá z příjemné zkušenosti v minulosti nebo staví na představivosti, která zahrnuje paměť, sen či vizi. Současně se praktikující snaží přeměnit tyto obrazy v pozitivní zkušenost. Opakováním lze dosáhnout stavu uvolnění. Ti, kdo tuto techniku procvičují, uvádějí, že se jim daří snížit úzkost, zlepšit náladu i celkový zdravotní stav výrazně lépe než těm, kdo ji nepraktikují.
- Jóga se považuje za účinný prostředek ke snížení stresu a stabilizaci nálady. Po šesti týdnech cvičení dosahují účastníci zlepšení v tom, že dokáží jasně myslet, načerpají energii a zvýší se jim sebevědomí, což se projevuje jako spokojenost se životem.
- Čchi-kung (qigong), který pochází z Číny, je umění sebetréninku mysli a těla, jež má vést k lepší vyrovnanosti a snížení spotřeby energie. Cvičení čchi-kungu pomáhá při prevenci a léčbě některých chorob, udržuje zdraví a prodlužuje délku života. Účastníci cvičení sjednocují soustředěnost mysli, tělesný postoj a dýchání. Principy čchi-kungu jsou relaxace a uklidnění – kombinace klidu a aktivity, pohybů, které jsou pomalé a pevné.
- Tai-Chi pomáhá k uchování zdraví, jako prevence proti chorobám a pro uzdravení z chronických nemocí. Tai-Chi účinně pomáhá při ovládání bolesti, snižuje úmrtnost spojenou s kardiovaskulárními chorobami, reguluje autonomickou dysfunkci, zlepšuje kvalitu spánku a odstraňuje poruchy v držení těla.
Přečtěte si: Pomocí „příběhu“ si můžeme utvářet svoje „já“
Proč je metoda oblíbená
Medicína mysli a těla se nejčastěji využívá k léčbě úzkosti, deprese a muskuloskeletálního a myofasciálního bolestivého syndromu (MPS).
Obliba tohoto směru roste především díky jeho pohodlí, nízkým nákladům a minimu vedlejších účinků. Medicína mysli a těla se rovněž ukázala jako velmi účinná při léčbě neurologických chorob jako bolesti hlavy a migrény, bolesti zad s ischias, mrtvice, demence, záchvaty a ztráta paměti. A jak vyplývá z amerického národního výzkumu z roku 2007, do něhož bylo zapojeno více než 23 000 Američanů, lidé trpící těmito běžnými neurologickými potížemi mají tendenci hledat pomoc terapeutů mysli a těla stále častěji, a to hlavně proto, že konvenční medicína selhává nebo je spojena s vysokými náklady.
Medicína mysli a těla může nemocným lidem pomoci k tomu, aby významně snížili návštěvy lékařských klinik a ušetřili tak náklady na zdravotní péči. Zcela v souladu s cíli zdravotních reforem může lidem poskytnout dostupnou kvalitní péči.
Aneb jak se kdysi vyjádřil Hippokrates: „Přirozená léčivá síla uvnitř každého z nás je nejdůležitější silou v procesu uzdravování.“