Meditace pro všední den

Není snadné, abychom na každodenní stresující události nereagovali podrážděně, a současně před nimi neutíkali (alkohol, drogy…). Ideálním prostředkem, který nám může pomoci, je meditace.

Meditace znamená soustřeďování pozornosti na zvuk, předmět, vizualizovanou představu, pohyb nebo na vnímání samotné, což má vést k větší bdělosti vůči přítomnému okamžiku, snížení stresu, lepší relaxaci a podpoře osobnostního nebo duchovního růstu.

Meditace a emoční stabilita

Podle Michaela J. Baimeho „meditace pěstuje emoční stabilitu, která meditujícímu umožňuje plně prožívat intenzivní emoce a současně je vnímat v perspektivě“. Jinými slovy, naučí vás prožívat své emoce, aniž byste je potlačovali nebo jimi byli ovládáni.

Autor: SXC

Dosažením této emoční stability lze získat širší vhled a porozumění vlastním myšlenkám, pocitům i jednání. Získaný vhled vám může zlepšit sebevědomí a pomoci získat lepší kontrolu nad vlastním životem. Meditace vede k větší tichosti, empatii a přijímání sebe i druhých.

Meditace pomáhá lidem s akutními nemocemi a stresem nebo i bez nich. Lidé, kteří pravidelně meditují, vykazují méně úzkostí a deprese. Rovněž dosvědčují, že život je více těší a zakoušejí vůči němu více vděčnosti. Zlepšují se jejich vztahy k druhým lidem.

Meditace vytváří stav hlubokého uvolnění a pocit vyrovnanosti a klidu.

Meditace a zdraví

Před časem přinesla média informaci, že výzkumy prováděné na Maharišiho univerzitě ukazují, že transcendentální meditace může u pacientů s koronárními srdečními chorobami snížit riziko srdečního infarktu, mrtvice a smrti téměř o 50 %. Výsledky výzkumu naznačují, že relaxace a mentální soustředění mohou být pro léčbu srdečních potíží stejně účinné jako nové léky.

Třebaže věrohodnost a objektivitu závěrů univerzity, která nese jméno zakladatele meditační techniky, lze zpochybnit, přínos běžně rozšířených meditačních technik (nejen transcendentální meditace) pro naše zdraví je zcela nepopiratelný.

Na základě výsledků klinických studií se meditace doporučuje jako vhodná terapie pro:

• panickou a úzkostnou poruchu
• závislosti na látkách
• následky zneužívání
• žaludeční vředy
• zánět tlustého střeva (kolitida)
• chronickou bolest
• lupénku

Dále se považuje za hodnotnou doplňkovou terapii pro:

• střední hypertenzi (vysoký krevní tlak)
• prevenci infarktu, arteriosklerózy (kornatění tepen), artritidy, rakoviny, nespavosti, migrény a mrtvice

Meditace se může stát i vhodnou doplňkovou léčbou alergie a astmatu, neboť i při nich hraje stres významnou roli. Existují svědectví, že praktikování meditace snižuje symptomy některých neurologických poruch. Jedná se o pacienty s Parkinsonovou chorobou, roztroušenou sklerózou, vyčerpaností a epilepsií, kterým nepomáhá standardní léčba.

K dalším prokázaným účinkům meditace patří snižování cholesterolu, zlepšení nálady v podobné míře jako čokoláda a celkové zlepšení zdraví.

Zpráva National Institutes of Health z r. 1995 uvádí, že "více než 30 let výzkumů, stejně jako zkušenosti značného a stále rostoucího počtu jedinců… naznačují, že meditace a podobně relaxační formy mohou vést k lepšímu zdraví, vyšší kvalitě života a snížení nákladů na zdravotní péči…“

Studie ale také naznačují, že meditace není doporučeníhodná pro jedince s psychotickými poruchami, těžkými depresemi a dalšími těžkými osobnostními poruchami, pokud současně nejsou podrobeni psychologické nebo lékařské terapii.

Jak může cvičení mysli prospívat tělu?

Tělesné potíže mají svůj původ v mysli.

Autor: SXC

Kupříkladu žaludeční vředy jsou následkem nadměrné tvorby žaludečních kyselin, což je způsobeno chemickou nerovnováhou v těle, což je vyvoláno neuronálními výboji v mozku, které vyvolávají neuropřenašeče… a jádrem problému je energie, která prochází mozkem ve strachu a úzkosti.

Prvním krokem k léčbě žaludečního vředu je proto rozvinutí emocionální bdělosti. Meditace učí bděle si všímat všeho, co cítíte, a tak umožňuje zbavit se problému od kořene.

Meditace a mozek

Vliv meditace na srdeční rytmus meditujícího, jeho krevní tlak a hormony je znám již delší dobu. Poslední technologický vývoj nám ale začíná objasňovat to, co se děje v mozku během meditace. Nedávný rozvoj neurologických výzkumů naznačuje, že meditace skutečně může měnit části mozku, které reagují vůči stresu.

Vědci se zaměřili na studium oblasti v přední části mozku zvané prefrontal cortex, které se pojí s osobnostními povahovými rysy. Charakteristické rysy chování vycházejí z funkčních vzorců v prefrontálním cortexu. Výzkum ukázal, že se jedná o jednu z oblastí, která se během meditace typicky aktivuje. Poškození v prefrontálním cortexu může vyvolat změny v tom, co psychologové nazývají funkcemi ega, tedy naši schopnost činit rozhodnutí, řídit emoce, rozumět a kontrolovat naši pozornost, reakce a impulzy. Prefrontal cortex neovlivňuje přímo to, co děláme, ale shromažďuje informace, třídí je, dává dohromady a analyzuje za účelem dosažení správného rozhodnutí. Meditace tuto oblast aktivuje.

Jak mozek vytváří relaxaci

Užíváme-li mozek během meditace, snižuje se nám krevní tlak i srdeční tepy. Jakým způsobem mohou naše myšlenky ovlivňovat srdeční rytmus a meditace uklidňovat?

Autor: SXC

Odpověď lze nalézt v přední části mozku zvané cingulated cortex, oblasti spojené s pozorností a emocemi. Tato oblast ovlivňuje autonomní funkce našeho těla jako srdce, plic nebo činnost střev. Japonští výzkumníci měřili mozkovou frekvenci (EEG) a srdeční frekvence (EKG) během meditace. Zjistili, že kdykoliv meditace posiluje theta vlny v předním cingulated cortex, dochází současně ke změnám srdečního tepu, které jsou typické pro relaxaci.

Zdá se, že zvýšené theta vlny v cingulated cortex vyvolané meditací relaxují činnost našeho srdce. Vzorce mozkových vln během meditace se liší od těch, které jsou vytvářeny ve spánku. Pomocí meditace navíc dokážeme dosáhnout vědomé kontroly nad naší mentální činností, což ve spánku není možné.

Hlavně pohoda

Tradice duchovních učitelů (viz dále) i moderní výzkumy naznačují, že meditace je nejúčinnější tehdy, pokud ji praktikující nepociťuje jako těžkou. Některé výzkumy ukazují, že techniky prováděné bez námahy vedou k nejlepším výsledkům a nejhlubší relaxaci.

Je-li meditace náročná, její potenciálně největší přínosy mohou být ztraceny. Praktikování meditace se může stát významnou aktivitou trénující mozek, ale mělo by to být méně náročné než tělesné cvičení nebo trénink.

Tradice zenových mistrů

Podle zenové tradice je samotná mysl ve svém přirozeném stavu osvícená (Tribunová sútra šestého patriarchy). Meditací se má mysl očistit, aby dosáhla tohoto původního přirozeného stavu. Zmínka o zenových mistrech by nám rovněž měla připomenout, že zdůrazňujeme-li blahodárné účinky meditace v oblasti zdraví, dosažení harmonie a jako obrany proti stresu, neměli bychom zapomínat, že z pohledu východní tradice jsou tato pozitiva pouhou vedlejší přidanou hodnotou.

Tím hlavním, duchovním účelem, pro který meditace vznikla, bylo hledání Nejvyšší Reality a sjednocení se s Ní.

„Jednoduše je třeba umožnit okamžiku neomezované přirozenosti, aby se projevil. Namísto abys o něm meditoval, zaměřoval se na něj, nech jej prostě, aby byl… Je to spíš otázka obeznámení se než meditace… Čím více poznáváme podstatu své mysli, tím méně o ní záměrně meditujeme, tím snazší je poznávat a jednodušší setrvávat.“

„Získej mysl, která nikde nepřebývá. Tran-Thai-Ton meditoval nad touto větou a náhle dosáhl osvícení. Tentýž citát z Diamantové sútry osvítil Hui Nenga, šestého zenového patriarchu.“

Autor je nositelem titulu MedTeach (učitel meditace), který získal na Open Colege v Birminghamu.

Zdroje:
news.sciencemag­.org
medical-dictionary.the­freedictionary­.com
themeditation­blog.com
Wong Kiew Kit: The Complete Book of Zen