Kůže je naším největším orgánem. U dospělého člověka měří v průměru dva metry čtvereční. Chrání nás a má mnoho dalších důležitých funkcí. Například zajišťuje termoregulaci. Má senzorickou funkci, cítíme díky ní teplo, chlad a bolest. Jako každý orgán našeho těla může i kůže onemocnět. Tím největším strašákem jsou nádory a tím nejrozšířenějším je zhoubný melanom.
Co se dozvíte v článku
Neovlivnitelné a ovlivnitelné faktory
Opalování, genetické predispozice a zase opalování. Za krásnou snědou kůží jsou hodiny pobytu na slunci a kůže si je všechny pamatuje. Někdo třeba nezhnědne vůbec, tak se raději slunci vyhýbá. Opatrní by měli být oba. Jak honba za krásnou snědou kůží, tak i nízký fototyp nás po letech může přivést do ordinace onkologa.
Stejně tak i rakovina kůže v rodinné anamnéze. Pokud někdo v naší rodině nádorem kůže onemocněl, měli bychom se mít o to víc na pozoru, přestože se opalujeme poměrně snadno a málokdy se spálíme.
Víte, jaký jste fototyp?
Každý máme jinou pokožku. Členíme se na čtyři fototypy s odlišnou ochrannou dobou.
- Velmi citlivá – vždy zrudne, nikdy nehnědne (5–10 min.)
- Citlivá – vždy zrudne, hnědne jen málo (10–20 min.)
- Normální – občas zrudne, ale vždy dobře zhnědne (15–25 min.)
- Odolná – nerudne, vždy snadno zhnědne (25–35 min.)
Poslouchejte svoje tělo
O tom, že bychom si čas od času měli nechat vyšetřit znaménka, slyšel asi každý. Jenže kdy je ten správný čas navštívit dermatologa? Lékař Miroslav Důra z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nás nabádá k tomu, abychom poslouchali své tělo a signály, které nám vysílá. Znaménko svědí? Nebo krvácí? Rozhodně to nepodceňujme a navštivme dermatologa. „Pokud znaménko krvácí, protože se zranilo třeba při holení, tak to nevadí. Nemělo by se ale zraňovat, tedy dráždit, opakovaně,“ říká lékař. To samé platí i o vytrhávání chlupů ze znamének, kterým můžeme zbytečně zadělat na problémy.
Stejně tak není namístě vyhýbat se preventivním prohlídkám, tedy vyšetření znamének, ačkoli nás netrápí. Má na to nárok každý a jednou za dva roky je to hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Melanom nevznikne z „ošklivého znaménka“
Přesná příčina vzniku melanomu je stále opředena tajemstvím. Máme střípky v mozaice, ale na vědeckém poli nás čeká stále dlouhá cesta. Ještě nedávno se odborníci domnívali, že vzniká z „ošklivého znaménka“. Ale dnes už víme, že tvrzení zhruba ze 70 procent neplatí.
Jisté je, že jsou nádory závislé na slunečním záření. Velká část se objevuje na místech, která jsou dlouhodobě osvětlována. Obličej, kštice, krk nebo horní polovina trupu, předloktí a ruce. Vždy to ale neplatí.
„Máme několik typů melanomů – některé jsou velmi závislé na UV záření a jiné se objeví na místech, které bylo vystaveno slunci jen občas. U těch hrají roli další faktory a mohou se vyskytovat téměř všude. Tedy i na místech, která bývají před sluncem zcela skryta. Velmi vzácně se objeví dokonce i pod nehtem,“ vysvětlil Miroslav Důra v diskusi, kterou pořádala nezisková organizace mladých lékařů a mediků Loono, s tím, že melanom pochází z pigmentových buněk, takže se může vyskytnout na všech místech, kde máme pigment. Například v oku, trávicí trubici nebo na plosce nohy.
Nebezpečné metastáze
Jak nádor postupně roste, dostává se stále hlouběji. „Může se tak dostat do blízkosti cév a odtud mohou buňky putovat do celého těla, kde zakládají metastáze,“ zdůvodnil dermatolog, proč je nádor tak nebezpečný. „Melanom má v sobě ještě tu zrádnost, že metastáze mohou vznikat i řadu let po stanovení diagnózy a vyříznutí,“ doplnil Miroslav Důra.
Bohužel to funguje i opačně, například karcinom prsu nebo plic a jiné mohou metastázovat do kůže.
Každý milimetr do hloubky se počítá
Po stanovení diagnózy čeká pacienta s největší pravděpodobností široké vyříznutí. „Chceme mít jistotu, aby byly všechny nádorové buňky pryč. U melanomu počítáme s vyšší výškou. Pokud sahá do hloubky do jednoho milimetru, je prognóza nejlepší. Čtyři a více jsou už signály pro velkou opatrnost, protože hrozí právě již zmíněné metastáze,“ uvedl lékař.
Následuje rutinní vyšetření sentinelové neboli spádové uzliny, které se říká rovněž „strážná uzlina“. Pokud je „čistá“, tedy bez postižených buněk, je i riziko metastáze nižší. V opačném případě se plánuje další léčba, závislá i na výšce melanomu.
Moderní a cílená léčba
Pro určitá stadia a typy máme následně pojišťovací léčbu, kdy se snažíme zabránit tomu, aby někde v těle byla nějaká zbloudilá buňka s potenciálem zakládat metastáze, kterou jsme žádným zobrazovacím vyšetřením nenašli.
Zjistíme-li, že se nádor začal rozšiřoval a není možné jej chirurgicky zcela odstranit, přichází na řadu tzv. moderní léčba, která je stará deset let. Jejím základem je imunoterapie. Laicky řečeno upravené bílkoviny nezneškodňují přímo postižené buňky, ale podporují imunitní systém, aby je lépe rozpoznával a sám likvidoval.
Další možností je cílená léčba, která se zaměřuje pouze na nádorové buňky. Bohužel není pro každého a jinak funguje u různých metastází. Cílenost s sebou přináší i určité nevýhody: pro úspěšnost léčby je nutné znát konkrétní mutaci a vytvořit specifický lék.
Přestože prognóza není vždy radostná, můžeme být opatrně optimističtí. „Je fascinující, kam se současná medicína za těchto deset let v léčbě metastázujícího melanomu posunula. Jakým způsobem jsou léky schopné pacientovi prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu. Do budoucna bude tento trend pokračovat,“ věří dermatolog.
ČLÁNKY DO MAILU