Vedoucí fyzioterapeut z Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) Filip Dosbaba považuje za základ rehabilitace především individuální aktivní přístup pacienta, který poctivě cvičí. A týká se to i pacientů, kterým brněnská nemocnice jako jedna z mála nabízí okamžitou návaznost pohybové léčby po infarktu myokardu.
Pacientům Interní kardiologické kliniky nabízíte kardiovaskulární rehabilitaci, v čem je unikátní?
Jako jedno z mála pracovišť v České republice nabízíme okamžitou návaznost pohybové léčby u pacientů s různou škálou srdečních chorob, především po infarktu myokardu. Standardní součástí léčby by kromě samotné operativní intervence a farmakoterapie měla být i tzv. sekundární prevence, tedy pacient by měl začít pracovat na svém pohybovém funkčním stavu, čímž pracuje na zlepšení prognózy a odstraní tak i strach z pohybové aktivity, který je po srdečních příhodách velmi častý.
Zatímco v zahraničí je na sekundární prevenci kladen skutečně velký důraz, v naší republice není zdaleka standardní. Jsme výjimeční také tím, že kardiovaskulární rehabilitace na RHO vznikla již začátkem devadesátých let díky doc. Chaloupkovi a jeho manželce – fyzioterapeutce Šárce Chaloupkové. Kardiorehabilitace funguje i ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, lze tedy říci, že Brno je průkopníkem kardiorehabilitace v České republice.
Jaká jsou specifika práce s pacienty po srdečních příhodách? Pozorujete díky tréninku zlepšení jejich zdravotního stavu?
Pacienti po jakékoli srdeční příhodě mají většinou strach z pohybu, neví, jak se mohou zatížit, kolik pohybové aktivity si dávkovat. Při vstupu do programu kardiovaskulární rehabilitace provede kardiolog vstupní spiroergometrický zátěžový test, který zopakuje přibližně po třech měsících tréninku. Díky tomuto sofistikovanému měření je efekt kardiorehabilitace velice dobře hodnotitelný. Zdravotní stav pacienta se díky rehabilitaci objektivně zlepšuje.
Pokud pacient projde v naší ambulanci dvou- až tříměsíčním tréninkovým programem, výrazně si zlepší kondici a je schopen v domácím prostředí pokračovat v nastoleném tréninkovém režimu. Konkrétně u pacientů se srdečním selháním provádíme i respirační trénink. Tito pacienti mají na základě patofyziologie srdečního selhání v chronickém stadiu oslabené dechové svalstvo, a protože srdce naplno neplní svoji funkci jako pumpy, nejsou tedy schopni výtěžného aktivního pohybu. Podle určitého měření jim tedy dáváme speciální respirační pomůcky, díky kterým doma posilují nebo aktivují buď nádechové, nebo výdechové svalstvo. Očekávaným výsledkem je redukce dušnosti, díky čemuž je pacient schopen lépe zvládat běžné denní činnosti, čímž se mu zlepší kvalita života.
Kolik pacientů ročně kardiovaskulární rehabilitaci podstoupí?
Např. pacientů s infarktem jsou řádově stovky, kardiorehabilitaci ale podstoupí ročně jen šedesát nebo sedmdesát z nich. Důvodů je několik – někteří pacienti o pohybovou léčbu zájem nemají, jiní by chtěli, ale z časových či pracovních důvodů si nemohou dovolit na rehabilitaci docházet dvakrát až třikrát týdně dvě hodiny, další pacienti by rádi chodili, ale nejsou z Brna a mají problém s dojížděním. Takto zaměřené ambulance v menších městech chybí.
Jaké jsou v této oblasti fyzioterapie trendy?
Mgr. Baťalík pracuje na kardiologii na projektu telemonitoringu pacientů na dálku. Tzn. pacient je v nemocnici vyšetřen a je mu nastaven pohybový program. Díky moderním technologiím je schopen trénovat v domácím prostředí, terapeut jej sleduje on-line (tepovou frekvenci a další parametry), případně trénink upravuje. Ne každý pacient je ale pro tento typ „rehabilitace na dálku“ vhodný. Ve využití těchto technologií vidíme možnost zlepšení přístupu pacientů po akutním koronárním syndromu k této specifické formě rehabilitace.
V souvislosti se sedavým způsobem života hrozí neaktivním lidem řada civilizačních onemocnění. Co byste doporučil v rámci prevence?
Doporučil bych cvičit 3× týdně hodinu, to by bylo naprosto optimální, ale důležitý je jakýkoli pohyb, i kdyby to mělo být jen půl hodiny. Aktivní pohyb totiž působí jako výrazná prevence kardiovaskulárních a civilizačních chorob, proto bychom ho neměli podceňovat, ať už jsme zdraví, nebo pohyb využíváme jako rehabilitaci po operativním zákroku či úrazovém stavu. Mimo to působí pohybová aktivita jako perfektní „odbourávač“ stresu, kterého máme v dnešní uspěchané době všichni opravdu hodně.
PhDr. Filip Dosbaba
Vedoucí fyzioterapeut Rehabilitačního oddělení FN Brno. Vystudoval fyzioterapii na Masarykově univerzitě a dnes stojí v čele týmu zkušených fyzioterapeutů Fakultní nemocnice Brno.
Pozn.: Rozhovor je redakčně zkrácen, plné znění najdete na stránkách FN Brno.
ČLÁNKY DO MAILU