Přísnější režim hodnocení rizik látek vstupujících do řetězce výroby potravin, změny v legislativě antibiotik a léčiv či omezení chemických přípravků používaných v zemědělství k ošetřování plodin se aktuálně připravuje v legislativě EU. Informoval o tom na tiskové konferenci Potravinářské komory ČR europoslanec Pavel Poc.
Bez zatajování studií
Už v příštím týdnu proběhne podle Pavla Poce na půdě EU závěrečné jednání, jehož cílem je mimo jiné stanovit nový režim posuzování rizik ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). A to takovým způsobem, aby nebylo možné zatajovat výsledky studií, které „nevycházejí“ ve prospěch výrobců potravin tak, jak by si to výrobci přáli.
Pokud se pak týká povolování látek vstupujících do potravinového řetězce na úrovni EU, lze podle europoslance očekávat zákaz nebo omezení desítek chemických přípravků, včetně glyfosátu, které jsou v současné době povoleny. Platnost nové legislativy se přitom předpokládá již od počátku příštího roku.
Méně antibiotik
Členské státu budou mít také povinnost zdokumentovat spotřebu a užití antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Právě antimikrobiální rezistence (omezení účinnosti léků při léčení lidských nemocí) je přitom podle ředitele Ústavu státní kontroly veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Jiřího Bureše stále větším problémem také v EU a v současné době způsobuje 33 000 úmrtí. Jedna z pěti infekcí je podle něj způsobena na antibiotika rezistentními zárodky, které mohou do lidského organismu proniknout potravou.
Rizika z potravy jsou ale podle Bureše řádově nižší než rizika odolnosti vůči antibiotikům plynoucí z nadužívání léků. Veterinární medicína se na rostoucí odolnosti podle něj podílí zhruba deseti procenty. Množství zatížení hospodářských zvířat v ČR antimikrobiotiky vyjádřené indexem mg/PCU přitom výrazně klesá. Zatímco v roce 2006 činila hodnota indexu 113 mg/PCU, o deset let později, v roce 2016, klesla na 61 mg/PCU. To řadí ČR zhruba do poloviny zatížení zvířat antibiotiky a antimikrobiotiky v rámci EU, ambicí veterinářů je nicméně hodnotu indexu dále snižovat, alespoň na 50 mg/PCU, což je stav například v Dánsku.
Nový antibiotický program
I proto přijala ČR Národní antibiotický program 2019 až 2022 s heslem „Jedno zdraví“, což má vyjadřovat spolupráci ministerstva zemědělství a ministerstva zdravotnictví. Již dnes se může podle Bureše ČR pochlubit velmi nízkou spotřebou kolistinu, který patří mezi kriticky významná antibiotika z pohledu humánní medicíny.
Největším „spotřebitelem“ antibiotik jsou v ČR podle Bureše chovy prasat, to je však dáno tím, že prase je hmotnější zvíře než například drůbež a na léčbu musí být použito větší množství medikamentů. V chovech skotu je jistým problémem jen mastitida – zánět vemene krav.
Každopádně, i když nejsou na jatkách nalézány pozůstatky antibiotik při kontrolách porážených kusů, může se do lidského organismu dostat rezistentní zárodek z masa příslušného zvířete. Podle Bureše jde o takzvanou horizontální kontaminaci, v tuzemských chovech ale zatím nebyla tato rizika zjištěna.
Galerie: Nejhorší potraviny roku 2018
ČLÁNKY DO MAILU