Reprodukční medicína je rychle se rozvíjející obor, do nějž promlouvají nejnovější poznatky a technologie. Přesto se v něm občas najde oblast, kde se uplatňuje spíš tradice než postupy založené na vědeckých důkazech. Jednou z nich bylo donedávna i rozpoznávání embryí nejvhodnějších k transferu do dělohy a určování jejich počtu.
Rozhodnutí, zda přenést jedno nebo dvě embrya, je klíčové. Matky proplouvají mezi Skyllou ve formě vícečetného těhotenství se všemi riziky, které ho provázejí, a Charybdou, pokud se jeden zárodek nezačne vyvíjet.
Jedno, nebo dvě embrya?
Většina laboratoří, včetně českých, se spoléhá na zkušenost embryologa. K transferu dvou embryí je zvykem přistupovat na základě vyššího věku pacientky, nebo pokud embryo nevypadá dobře. Jenže co když se v případě zárodků krása skrývá v oku pozorovatele? Podle Jana Holteho z Kliniky Carla Linného ve švédské Uppsale je tomu skutečně často tak. Proto Holte a jeho spolupracovníci vyvinuli standardizovaný systém hodnocení embryí.
Posléze ho na základě výsledků více než 3000 mimotělních oplodnění doplnili o další faktory. Získali matematický model, schopný rozhodnout, zda implantovat pacientkám jeden či dva zárodky. Podařilo se jim snížit podíl dvojčat na necelá dvě procenta všech porodů, což zhruba odpovídá běžnému stavu ve švédské populaci, ale i jinde ve světě.
Metody umělého oplodnění
Mimotělní oplodnění – In Vitro Fertilizace (IVF)
Nejčastěji užívaná metoda asistované reprodukce, řeší problém neprůchodnosti vejcovodů, je prováděna i v jiných případech: nedostatečné schopnosti vaječníků produkovat vajíčka, endometriózy, imunologického i mužského faktoru neplodnosti.
Vajíčko je oplodněno spermií ve zkumavce a následně vzniklé embryo je zavedeno do dělohy. Zde může být vajíčko i spermie od partnerů, kteří IVF podstupují; nebo také může být vajíčko, spermie, či oboje od dárců.
Inseminace Zavedení spermií do pohlavního ústrojí ženy. Mohou být zaváděny spermie partnera nebo spermie dárce.
Zdroj: www.ivf-motol.cz, www.emimino.cz
Čtěte dále: Kvalitní spermie? Víme, jak na ně…
Život z Petriho misky
Mimotělní oplodnění je komplikovaná procedura. Začíná hormonální stimulací vaječníků ženy, aby se začala uvolňovat vajíčka. Po ní lékaři vajíčka v anestezii vyjmou. V laboratoři je pak buď smísí se spermiemi v poměru 75 000 ku jedné, nebo do nich spermii přímo vpraví pomocí nitrobuněčné injekce. Oplozená vajíčka putují do kultury. Další postup se trochu liší v Evropě na jedné straně a Spojených státech, Kanadě a Austrálii na druhé. Ve starém světě je zvykem přenášet dva dny stará embrya, v novém to mohou být zárodky staré i tři dny.
Pracovníci kliniky Karla Linného analyzovali osmdesát faktorů, které by mohly ovlivnit chování embrya vzešlého z Petriho misky v děloze. Našli čtyři:
- věk ženy
- počet vajíček, které se podařilo získat hormonální stimulací na začátku oplodňovacího procesu
- úspěšnost předchozích pokusů o mimotělní oplodnění
- standardní skór embrya (určený prostřednictvím již zmíněného standardizovaného systému hodnocení embryí)
Poslední faktor je nejsložitější. Celkový skór embrya je odvozen ze tří jeho dílčích rysů.
Přečtěte si: Jsme neplodní, nekomentujte to
Buňkám zárodku se ve fázi vývoje, o níž je řeč, říká blastomery. Podle Holtova týmu ovlivňuje úspěch zárodku především jejich počet. Ideální je, pokud jsou čtyři. Nižší i vyšší číslo šanci na úspěch snižují. Druhá vlastnost embrya, která se ve skóru odráží, je vzájemný poměr jejich velikostí. Všechny buňky by měly být zhruba stejně velké. Pokud je některá větší, šance na úspěch klesá. Poslední důležitá charakteristika je podíl blastomer s viditelným buněčným jádrem.
Méně dvojčat – lepší vyhlídky
Model odvodili Švédové z údajů o mimotělních oplodněních, která proběhla na klinice mezi lety 1999 až 2002. Podle výsledného modelu se pak řídili v letech 2004 až 2007.
Víc než jedno embryo přenášeli do dělohy, jen pokud bylo riziko mnohočetného těhotenství předpovězené modelem nižší než patnáct procent. Díky této taktice narostl podíl přenosů jednoho embrya mezi obdobími z 11,1 procenta na 76,2. Porodů s dvojčaty ubylo z 26,1 procenta na 1,9. Úspěšnost oplodnění se přitom téměř nezměnila. V obou obdobích se pohybovala okolo třiceti procent. Ženy, které vyhledaly kliniku mezi roky 2004 a 2007, byly v průměru o něco starší a měly na začátku léčby nižší šance.
Přečtěte si: V šedesáti příliš stará na dítě?
Menší podíl dvojčat se projevil i na zdravotním stavu narozených dětí. Porodní váha stoupla v období, kdy lékaři aplikovali nový model, z 3086 g na 3412 g. Počet dětí předčasně narozených a dětí lehčích než dvě a půl kila klesl o dvě třetiny. Ubylo i dětí, které se narodily nebo zemřely při porodu či těsně po něm.
Sníží se i u nás počet dvojčat ze zkumavky?
V České republice se mezi roky 2000 a 2006 narodilo 22 949 dětí počatých metodou mimotělního oplodnění. Z toho bylo dvojčat necelých čtyřicet sedm procent.
Dětí počatých na manželském nebo nemanželském loži přišlo za stejné období na svět 649 595. Dvojčat mezi nimi byla tři procenta.
Novorozeňata z vajíček oplodněných v laboratoři vážila v průměru 2797 g oproti 3321 g novorozeňat počatých běžným způsobem.
Švédský model by i u nás mohl tyto údaje změnit. Holte, který výsledky kliniky prezentoval na setkání Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii, je plný optimismu. „Pokud víme, je to poprvé, co se podařilo vyvinout model, který úspěšně předpovídá otěhotnění a riziko uhnízdění dvou embryí,“ prohlásil.
Software s modelem už přebralo několik klinik asistované reprodukce ve Švédsku a v Itálii. Nejspíš je jen otázka času, kdy se rozšíří po celém světě a pomůže snížit počet dvojčat narozených po IVF.
Zdroje:
http://www.eshre.eu/home/page.aspx/1347
http://www.newscientist.com/article/dn20648-software-saves-ivf-mothers-from-twin-trouble.html
http://dx.doi.org/10.1093/humrep/del403
http://www.dailymail.co.uk/health/article-2011208/IVF-risks-reduced-researchers-work-women-likely-twins.html
http://www.vrozene-vady.cz/congenital-anomalies/presentations/BUDAPEST_2008_A.pdf
http://en.wikipedia.org
ČLÁNKY DO MAILU