Mentální anorexie – zjednodušeně přeloženo „nedostatek chuti k jídlu vyvolaný duševním stavem“ – je odmítání potravy v rozsahu ohrožujícím zdraví, eventuálně i život.
Za zmínku stojí latinské synonymum termínu – „anorexia nervosa“. Je to „nervosa“ s drastickým dopadem. Mezi mýty s ní spojené patří namátkou představy, že u anorexie jde výhradně o nemoc dívek, je to projev špatného vztahu k matce nebo za ni může nadměrný tlak na štíhlost – zejména v módě, ve sportu nebo v baletu.
Anorexie je podle některých autorů jedna z forem podvědomého protestu proti rozmařilosti a nesmyslnému hromadění. I proto postižených přibývá ve společnosti hojnosti.
Naopak poněkud stranou bývá daleko reálnější představa typu „jde o sdělení: nevím si rady, je toho na mne moc, neumím se vypořádat s tím, s čím mám, a ani sama se sebou…“
Zatracená dospělost, zatracené dospívání
Nemusí jít o žádné temné a hluboko skryté události. Z hlediska psychicky vyrovnaného dospělého může jít o maličkosti. Kdo by příliš spekuloval nad dopadem změny školy, ztráty kamarádů v důsledku přestěhování, úmrtím domácího leč nahraditelného zvířete atd.
Mnozí z již delší dobu dospělých mají v paměti, jak se těšili, až budou (takřka) dospělí. Budou přece moci být déle venku, navštěvovat diskotéku a chodit na mládeži nepřístupné filmy. Zmíněná generace mnohdy netušila, a tudíž ani nechápala, že jejich pradědové druhdy prahli po zkoušce dospělosti neb toužili hrát fotbal, tj. hru c.k. studentstvu zakazovanou.
Dnes někteří dospělí naopak nechápou, že fotbal, film do 15 let nepřístupný a disko již není cílová, významná hodnota. Mají dojem, že „hihňající se generace“ je dokonale cool a happy. Tudíž k ní nedoléhají rizika a stresy současnosti. Je to omyl – doléhají, i když obvykle ne zcela uvědoměle. Reakcí může být útěk před dospělostí a hrůza ze zodpovědností. Tj. „nervosa“(anorexia)“.
O nemoci: Mentální anorexie (anorexia nervosa)
Kde panuje bída a hlad, mentální anorexii nenajdete
Při rozboru životní historie postižených chorobou byly zjištěny mnohé rizikové faktory. Její vznik podporuje:
- Gender – ženy jsou k psychogenně podmíněným nemocem náchylnější než muži. Jsou citlivější ke stresu. Sice „vydrží víc“ než muži, ale nepoměrně víc se trápí. Tím samozřejmě není řečeno, že muž onemocnět nemůže.
- Křehké okamžiky individuálního vývoje. Dospívání a raná dospělost bývá zvýšeně citlivá. Pozoruhodná je u dívek časná menstruace. Jako by přicházela dřív, než je na tuto změnu děvče psychicky připraveno. Tudíž má sklon pohlavní dospělost odmítat. Ještě výrazněji platí tento příznak pro mentální bulimii – záchvatovité přejídání. Může existovat jakýsi „jojo efekt“. Nárazové přejídání střídá dlouhodobé odmítání přiměřeného jídla. Následuje bulimický záchvat a začarovaný kruh pokračuje.
- Ekonomicky rozvinutá a poměrně bohatá společnost. Tam, kde panuje bída a hlad, mentální anorexii nenajdete. Naopak někteří autoři se domnívají, že mj. jde o jednu z forem podvědomého protestu proti rozmařilosti a nesmyslnému hromadění. I proto postižených přibývá ve společnosti hojnosti.
- Nízké sebevědomí a sebedůvěra. Zde bývá citlivé místo ve vztahu k oběma rodičům, zvláště k matce. Postižení mají dojem, že matka s nimi není spokojená. Jako by od nich čekala víc, než jsou schopni nebo spíše ochotni nabídnout.
K tématu: Může za anorexii máma a za bulimii táta?
- Sklon k úzkostnosti, tj. k tušení nejasného a ne přesně vymezeného nebezpečí či těžko řešitelného problému.
- Problémy v sociálním okolí, zvláště mezi vrstevníky. Rána pod pás je informace typu „nějak jsi ztloustla“ nebo „máš špeky, dělej s tím něco“. Tyto glosy mohou vyvolat chorobu i z úst členů rodiny.
Dědičnost? Padesát na padesát
Poměrně bohatá na problémy bývá životní historie blízkých lidí. Najdeme v ní mj. poruchy příjmu potravy. Genetické souvislosti jsou velkým a doposud jasně nevyřešeným tématem současných výzkumů. Někteří autoři odhadují, že mentální anorexie u matky nabízí 50 % pravděpodobnost stejných problémů u dcery. Skeptický „zdravý selský rozum“ z toho ovšem vyvodí: Pokud měla nebo má matka mentální anorexii, dcera tuto chorobu mít buď může, nebo nemusí.
U příbuzných je zaznamenán zvýšený výskyt deprese, obezity – vnímané dívkou jako odstrašující příklad, neb takto by dopadnout rozhodně nechtěla.
Čtěte dále: Dietou k tloustnutí – co tropí matky, přebírají dcery
Statisticky významný je vyšší výskyt závislosti na alkoholu a jiných drogách.
Časté jsou rozvody bez dosažení tzv. psychorozvodu. Tj. fakt rozvodu přetrvává přinejmenším u jednoho z dvojice jako trvalé trauma – zrada, neštěstí, tragédie, jež nelze odpustit. Anorexie může být i formou posttraumatické stresové reakce na sexuální zneužívání dítěte.
Jistěže popsané příznaky nezakládají jistotu, že se vaše dítko z vlastního rozhodnutí vrhne do hladomorny. Na druhé straně pozor. Většina z uvedeného jsou rizikové faktory i jiných „nervos“.
Z dostupných variant tabulek událostí vyvolávajících stres je nejmladší americká Škála stresových událostí u vysokoškoláků podle Rennera a Mackina z roku 1998:
Autor: Vitalia.cz
Dosažených 100 bodů je považováno za varující zjištění. 200 bodů během předchozího roku je již výrazný, psychickou rovnováhu velmi ohrožující stres. Impulsem ke vzniku mentální anorexie může být výsledek nad 50 bodů. Tj. cokoliv.
ČLÁNKY DO MAILU