Mexická kuchyň není tak pálivá, jak se traduje

15. 4. 2016

Sdílet

 Autor: Nina Havlová
Mexická kuchyň je identická, chutná a barevná a vůbec nepálí tak, jak často slýcháme. Podívejte se do naší galerie a nechte se zlákat k návštěvě Mexika a místní kuchyně.

Přestože u nás existuje celá řada restaurací nabízející pokrmy v mexickém stylu, v samotném Mexiku je jejich úprava i volba komponentů přece jen částečně odlišná. Dlužno podotknout, že tradiční mexická kuchyně pracuje s celou řadou surovin a postupů, které ji činí identickou, zdravou, chutnou a – barevnou. Zdaleka přitom neplatí, že se našinec musí připravit na množství pálivých pokrmů prošpikovaných rozličným spektrem ostrých chilli paprik, jak se to o ní občas traduje. Na co se tedy může případný návštěvník Mexika připravit?

Mexická piva nepění

Začněme třeba nápoji, přičemž speciálně náš národ bude zřejmě nejvíce zajímat pivo. To se v Mexiku pije, jako ostatně skoro všude na světě, přímo z třetinkových lahví, chcete-li ale sklenici, ochotně vám ji donesou, ale musíte o ni předem požádat. V Mexiku prodávaná piva sice nepění, ale jsou chutná a relativně silná, zhruba na úrovni našich slabších ležáků. Na výběr bývá i několik druhů. Zajímavostí je, že jedno z poměrně četně nabízených piv má název Bohemia, ale vyrábí se v Mexiku.

Z lihovin lze okoštovat kromě všeobecně známé tequily také mescal, což je pro našince celkem dryák s vyšším než padesátiprocentním obsahem alkoholu. Téměř vždy je doprovodnou ingrediencí k jakémukoli pití včetně piva citron, respektive limetky. Zejména v turistické části Yucatánu jsou limetky doslova „všude mezi námi“, například i v polévkách.

Mexické polévky se nemixují

Právě polévky přitom částečně připomínají naší gastronomii – jsou syté, takže plnohodnotně nahradí hlavní jídlo, a veškeré použité ingredience v polévce plavou, na rozdíl od stále častěji se v Evropě prosazujících rozmixovaných polévek. Jednou z nejčastějších je polévka z mořských plodů, kterou lze vřele doporučit – její složky tvoří krevety, pokrájené části chobotnic či olihní, kousky vařených mořských ryb a rajčata, což z pokrmu tvoří (nejen) vizuálně velmi atraktivní jídlo. Doporučit lze také aztéckou polévku nebo polévku tlalpeňo, což je především zeleninová polévka s kousky drůbežího masa, s vařeným avokádem, květákem a brokolicí.

Je to fazolové pyré, nebo čokoláda?

Podstatnou část pokrmů v Mexiku tvoří ovoce a zelenina a také, i v oblastech vzdálenějších od oceánů, již zmiňované rozličné plody moře, především pak krevety v množství druhů, velikostí a finálního dochucení. V zeleninových přílohách v hlavních jídlech hraje často rozhodující roli avokádo či rajčata, zdaleka ne tak, jak by člověk čekal, se na nich podílí papriky. Na první pohled matoucí a také právě velmi častou složkou příloh je fazolové pyré, které připomíná rozpuštěnou čokoládu. Moc chutné to ale v porovnání s čokoládou není, zdravé ale zcela jistě.

Tortily na všechny způsoby

Zajímavá je variabilita kukuřičných placek – tortil. Ty jsou přílohou k veškerým podávaným pokrmům, nemusí ale nutně jít jen o prosté placky – jednou z možností je naplnit prostor mezi dvěma tortilami rozklepnutým a následně v tortile osmaženým vajíčkem a výsledný produkt konzumovat i jako obohacenou přílohu, i zcela samostatně. Nezbytnou součástí nabídky v případě, že si člověk objedná nějaké jídlo, je několik variant předkrmů ve formě různých pomazánek a salátů, z nichž obvykle tvoří alespoň jednu část pálivý předkrm a druhou pomazánka či pochutina, kterou naopak může bez problémů konzumovat kdokoli.

Nejčastěji nabízeným masem je kuřecí, hned po něm následuje hovězí, na vepřové narazíte v daleko menší míře. Zejména hovězí, pocházející z volně se pasoucího skotu na mexických pastvinách, je velmi chutné, neboť jde o surovinu prakticky obdobnou masnému skotu, který je v Mexiku chován, aniž by k tomu byly třeba zákony týkající se pohody zvířat, prakticky k přírodě blízkým, ekologickým způsobem – a tomu pak odpovídá i kulinářsky zpracované maso.

Prozkoumat mexickou kuchyni, budete-li k tomu mít příležitost, se určitě vyplatí – i finančně. Ceny většiny v restauracích nabízených pokrmů, i v těch nejdražších, se pohybují při přepočtu na naše koruny v rozpětí necelé stovky až sto padesáti korun, také ceny piva jsou v této zemi přijatelné a činí něco mezi čtyřiceti a padesáti korunami – pravda, za třetinku. Na točené lze přitom narazit velmi zřídka, stejně jako na jakékoli točené nápoje, včetně coca-coly, na jejíž plechovkovou verzi ale jinak narazíte úplně všude.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).