Migréna patří mezi civilizační choroby. Sice pacienta neohrožuje přímo, ale dokáže jej opravdu potrápit. Jedná se o záchvatovité onemocnění mozku nejasného původu. Není to jen prostá bolest hlavy, jak se často lidé mylně domnívají.
Migréna se vyznačuje opakujícími se záchvaty často jednostranné bolesti, většinou pulsujícího charakteru zvyšující se intenzity, lokalizované zpravidla na jedné polovině hlavy (nejčastěji za okem). Postihuje 15–20 % žen a 6 % mužů. Záchvat migrény zasahuje celý organismus. Nejobvyklejší frekvence záchvatů je jednou až dvakrát do měsíce, někdo trpí častějším výskytem, někdo má jediný záchvat za život.
Kdy se migréna objevuje?
Migréna postihuje až 20 % žen
Už vám bylo třicet let a migréna vás zatím nepostihla? Pravděpodobně už ani nepostihne. „Typicky se první záchvaty objeví v pubertě, 90 % migreniků má svůj první záchvat do dvaceti let věku," uvádí MUDr. Eva Ungerová z ordinace neurologie a rehabilitace v Brně (http://www.ungerova.cz/). "Maximum bývá kolem třicítky. Kolem padesáti let, zejména u žen, výskyt migrény klesá. První záchvat po padesátce je neobvyklý a podezřelý z vážnějšího postižení mozku, např. nádory apod. U žen po klimakteriu často migréna odezní.“
Platí, že záchvaty u mladých lidí jsou intenzivnější, s postupujícím věkem intenzita klesá a protahuje se trvání záchvatu. Mezi záchvaty se postižený cítí zcela zdráv.
Cítíte se v euforii? Po ní může přijít migréna
Eva Ungerová popisuje: „Migrenózní záchvat má čtyři fáze: fáze prodromů, fáze aury, vlastní bolest hlavy a relaxace.“
Prodromy jsou souborem příznaků, které mají různou délku trvání (několik hodin až dnů). Nemusí být ale přítomny u každého migrenika, bolest hlavy se může dostavit naprosto náhle, bez varování. Prodromy se hlásí například nekontrolovaným zíváním, ospalostí, napětím ve svalech, neklidem či dokonce veselostí až pocitem euforie.
Druhou fází je aura (u migrény s aurou). Následuje po fázi prodromů nebo bez nich bezprostředně před bolestí hlavy. Nejčastěji trvá od několika sekund po několik minut. Lékařka však v této souvislosti upozorňuje: „Neměla by trvat déle než půl hodiny, případně se zhoršovat, tehdy je nutné uvažovat o jiné, závažnější příčině obtíží, např. o mrtvici.“ Nejobvyklejší je aura zraková. Pacienti nejčastěji popisují jiskření, záblesky nebo blikání v určité části zorného pole. Může jít i o vlnění nebo chvění viděného.
Čtěte také: Migréna může být bez aury nebo s aurou
Další fází je vlastní bolest hlavy. Začíná po výše uvedených příznacích, může přijít i náhle bez jakéhokoliv varování. „Bolest hlavy při migréně je obvykle střední až velmi silná, intenzivní, krutá. Jen u menší části pacientů je mírná," popisuje Eva Ungerová. "Charakterem je ostrá, pulsující, zhoršuje se tělesnou námahou, u silnějších bolestí i sebemenším pohybem. Typicky zasahuje polovinu hlavy od spánku kolem ucha do záhlaví, u jednoho pacienta se většinou postižené strany střídají (ne během jednoho záchvatu). U menší části lidí je maximum bolesti v čele mezi očima, někoho bolí celá hlava.“
Symptomy migrény byly popsány už staroegyptskými lékaři. Migrénou trpěl Vincent Van Gogh, Claude Monet, Julius Caesar, Napoleon, Virginia Wolfová, Lewis Carrol, Elvis Presley, nebo například John F. Kennedy.
Migréna je typicky provázena dalšími příznaky. Záchvat je spojen s nutkáním na zvracení, často i se zvracením nebo průjmem, pacienti popisují fotofobii, fonofobii, osmofobii, depresivní ladění, plačtivost. Tato fáze záchvatu trvá tři hodiny až tři dny, je to individuální a záleží také na věku. Lékařka varuje: „V případě, že pacient zvrací žluč, nejedná se o migrénu, ale migrenózní bolesti hlavy (čili bolesti hlavy podobné migréně), kde je ale příčina ve špatné funkci žlučníku. Zde je nutné léčit žlučník.“
Konečnou fází je pozáchvatové období, tzv. terminální fáze. Po skončení bolesti nastává relaxace – pacient cítí úlevu, je unavený a vyčerpaný, u některých se dostaví naopak euforická nálada. Postižený často upadá do osvěžujícího spánku. V oblasti bolesti může ještě několik dní přetrvávat citlivost na dotyk nebo tepelné podněty.
Spouštěčem záchvatu může být vyčerpání i určité potraviny
Zkuste vysledovat, co u vás záchvat migrény spustí
Důležitou úlohu v diagnostice hrajete vy sami – všímejte si, jaké podněty těsně před záchvatem by mohly být příčinou. Většina pacientů s migrénou zjistí, co dokáže jejich záchvat spustit, takže někdy stačí úprava životního stylu a vyvarování se spouštěčů.
„U někoho jde o jistou potravinu, které se pak snaží vyhnout – nejčastěji se jedná o ořechy, čokoládu, kakao, červené víno, zrající sýry, aromatické koření, rajčata. Záchvaty může dále spustit tělesné i duševní vyčerpání, hluk, nevyspání nebo naopak nadbytečný spánek (nebezpečné jsou zejména krátké odpolední spánky, podobně jako u epilepsie) či hladovění s poklesem krevního cukru,“ vysvětluje lékařka.
Migrénu provázejí urputné bolesti a nepochopení okolí
Migréna významně zasahuje do života. Nemocní se potýkají nejen s urputnými bolestmi a dalšími nepříjemnými symptomy, ale i s nepochopením okolí, které jejich potíže bagatelizuje. Při vlastním záchvatu, nezastaví-li se hned na začátku, je postižený většinou vyloučen z běžného denního života, svou práci jenom předstírá nebo je nucen ulehnout o samotě do vyvětraného zatemněného pokoje a pasivně čekat, až záchvat přejde.
„U mladých lidí by se mělo v závislosti na intenzitě onemocnění obezřetně volit povolání – to jest vyloučit taková, kde by postižený pracoval zejména v noci, na směny, v hluku a prachu apod. Protože se však migréna nepočítá k závažným nebo okolí ohrožujícím onemocněním jako epilepsie, neděje se tak,“ dodává Eva Ungerová.
Probíhající záchvat je možné mírnit léky tlumícími bolest, při dlouhodobé léčbě jsou nasazovány léky, které mají vliv na četnost záchvatů a jejich intenzitu a také pomáhají samotným záchvatům předcházet.
ČLÁNKY DO MAILU