Člověk, který nikdy nezažil migrénu, ji může mylně považovat za pouhou bolest hlavy. Od běžné bolesti se ale migréna hodně liší a dokáže významně snižovat kvalitu pacientova života. S tímto onemocněním se častěji potýkají ženy než muži. Dispozice k migrénám se přitom dědí, ale přesný mechanismus vzniku zatím není znám. [1, 2, 3]
Co je migréna?
Migréna je neurologické onemocnění projevující se silnou jednostrannou bolestí hlavy. Bolest je nejprve tupá, později ale získává pulzující charakter. Velice často vystřeluje do spánků a zadní či přední části hlavy nebo se soustředí za očima. Také pak bývá doprovázena nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo či zvuky. U některých pacientů mají záchvaty migrény natolik těžký průběh, že je na několik dní vyřadí z běžného života.
Prvotní bolesti a příznaky migrény jsou způsobeny nadměrným stažením cévního řečiště v oblasti zrakového centra. Při samotném záchvatu je cévní řečiště v okolí mimolebečních tepen (hlavně krkavice) naopak roztaženo, což se projeví silnou bolestí. [4, 5, 6, 7]
Příčiny migrény
Základní příčina vzniku migrény zatím není známá, proto se řadí mezi tzv. primární bolesti hlavy. Má se ovšem za to, že jde o souběh environmentálních a genetických faktorů. Až 70 procent nemocných má totiž v blízkém příbuzenstvu někoho, kdo také trpí migrénou.
Spouštěče migrény
Migrénu může vyvolat celá řada jevů. Mezi tyto stimuly (tzv. triggery) patří například:
- stres a úzkosti,
- nedostatek, nebo naopak nadbytek spánku,
- u žen hormonální vlivy (menstruace, těhotenství, klimakterium),
- výkyvy počasí a změny prostředí,
- určité potraviny (zrající sýry, čokoláda, zmrzlina, umělá sladidla, glutamát sodný),
- alkohol a kofeinové nápoje,
- určité léky (hormonální antikoncepce nebo léky s vazodilatačními účinky),
- prudké nebo blikající světlo,
- nadměrné kouření. [8, 9, 10]
Jaké má migréna příznaky?
Migréna probíhá v několika fázích. Jejich průběh přitom může být u jednotlivých pacientů individuální. Zároveň ani neplatí, že je musí prožít všechny.
Prodromální stadium
Většina lidí, které trápí migrény pravidelně, pozná blížící se záchvat již několik dní předem. Jedná se o drobné jevy, kterým by člověk za normálních okolností ani nevěnoval pozornost. Pacient s migrénou už ale ví, že se blíží záchvat. Patří sem:
- výkyvy nálady a podrážděnost,
- časté zívání,
- ztuhlost krku,
- změny chutí,
- potřeba pít bez pocitu skutečné žízně,
- častější močení,
- zácpa. [11, 12, 13]
Migréna s aurou (komplikovaná migréna)
Samotnému záchvatu migrény předchází až u 20 procent pacientů takzvaná aura. Příznaky aury jsou velmi často vizuální a obvykle netrvají déle než hodinu. Můžeme sem zařadit:
- poruchy vidění – nejasné nebo dvojité vidění, výpadky zorného pole (skotom) či záblesky světla,
- mravenčení v paži nebo noze,
- slabost či necitlivost v obličeji,
- přechodnou ztrátu řeči,
- čichové vjemy – například pach spálené gumy či jiné výrazné pachy. [14, 15]
Záchvat migrény
Délka trvání samotného záchvatu je u každého pacienta individuální. Nejčastěji trvá 3–72 hodin, v některých případech to ale může být klidně i celý týden. Typickým projevem záchvatu migrény je pulzující bolest, která buď postihuje jednu polovinu hlavy, nebo se soustředí do okolí očí (cluster headache). U velké části pacientů se k bolesti přidržuje nevolnost, až polovina jich zvrací. Někteří mají potíže se závratěmi, citlivostí na světlo a zvuky či pocity slabosti. [16, 17]
Postdromální stadium
Po odeznění záchvatu se bolest hlavy zmírňuje. Kromě úlevy pacienti často pociťují i velké vyčerpání, které trvá zhruba den nebo dva. Mnoho migreniků upadá do spánku. Několik dní pak ještě může přetrvávat přecitlivělost na dotek nebo tepelné podněty, neschopnost se soustředit nebo depresivní nálada. [18, 19]
Další typy migrény
Kromě běžné migrény, která může být buď s aurou, nebo bez aury, existují ještě některé specifické druhy migrén:
- chronická migréna – pacienty trápí alespoň 15 dní v měsíci,
- vestibulární migréna – objevují se problémy s rovnováhou a nevolnost, bolest hlavy naopak vůbec být nemusí,
- oftalmologická migréna (oční migréna) – může dokonce způsobit dočasnou ztrátu zraku v jednom oku provázenou tupou bolestí za okem,
- menstruační migréna – je způsobena hormonálními výkyvy při menstruaci,
- těhotenská migréna (migréna v těhotenství) – nejčastěji postihuje nastávající maminky v 1. trimestru těhotenství,
- status migrenosus – záchvat migrény trvající více než 72 hodin. [20, 21]
Migréna u dětí
Migréna postihuje nejčastěji dospělé ve věku 30–50 let. První záchvaty se u těchto pacientů objeví již v dětství nebo během dospívání. U kojenců je migréna nesmírně vzácná, u batolat a dětí předškolního věku lze již zaznamenat o něco více případů. Mezi malými pacienty převažují paradoxně chlapci, nicméně v období puberty už trpí na migrény více dívky. Záchvaty migrény bývají u dětí zpravidla kratší, většinou trvají pár hodin. [22, 23]
Máte zkušenosti s migrénou?
Migréna: léčba
Samotnou migrénu sice nelze vyléčit, ale její příznaky se dají alespoň částečně zmírnit. Akutní léčba migrény spočívá v podávání léků, které uleví od silné bolesti. Profylaktická léčba si pak klade za cíl snížit frekvenci migrenózních záchvatů a zmírnit jejich intenzitu. Každý pacient s migrénou by měl být pod dohledem lékaře – na rozdíl od běžných bolestí hlavy si s častou nebo chronickou migrénou totiž sami neporadíte.
Léky na migrénu
Pokud již záchvat migrény probíhá, doporučuje se sáhnout po běžných analgetikách s obsahem paracetamolu, ibuprofenu nebo kyseliny acetylsalicylové, která uleví od nejhorší bolesti. Tyto léky ovšem není vhodné užívat neomezeně. V nadměrném množství mohou paradoxně způsobovat chronické bolesti hlavy, proto byste je měli užívat jen po nezbytně nutnou dobu.
Pacientům se středně těžkými, těžkými a chronickými migrénami se podávají speciální léky na předpis zvané triptany. Tato léčiva působí výhradně na migrény, proti bolestem jiného původu nezabírají. Kromě migrenózní bolesti ovšem tlumí i nevolnost nebo přecitlivělost na určité podněty a v některých případech dokáží předcházet vzniku migrenózního záchvatu. [24, 25, 26]
Biologická léčba migrény
Jako velice účinná profylaxe migrény se v současné době jeví biologická léčba. Při ní jsou pacientům injekčně podávány monoklonální protilátky, které blokují klíčový mediátor neuropeptid CGRP. Při záchvatech migrény lze totiž v krvi najít významně zvýšené hladiny této látky. Injekce s monoklonálními protilátkami je pak nutné aplikovat jednou za měsíc až 3 měsíce.
Na biologickou léčbu, která je velice drahá, ale nedosáhne úplně každý pacient s migrénou. Určena je těm, kteří trpí více záchvaty měsíčně a běžná léčiva u nich neúčinkují. [27, 28]
Bylinky na migrénu
Součástí léčby migrény mohou být kromě úpravy životního stylu i některé bylinky, které pomáhají zmírňovat migrenózní bolesti:
- kopretina řimbaba,
- andělika lékařská,
- jinan dvoulaločný,
- devětsil,
- pupalka,
- levandule,
- meduňka,
- kozlík lékařský,
- gynostema pětilistá. [29]
Režimová opatření při migréně
Aby migréna odezněla co nejrychleji, měli byste dodržovat určitá režimová opatření. Důležité je vysledovat, které stimuly u vás záchvaty migrény vyvolávají, a důsledně se jim vyhýbat. Pro mnoho lidí je nezbytná také celoživotní úprava jídelníčku a důležité je dopřávat si dostatek spánku, pravidelně se věnovat přiměřené pohybové aktivitě, dodržovat pitný režim a dbát na duševní hygienu. Některým pacientům přitom pomáhají procházky v přírodě, jóga, meditace, akupunktura a jiné alternativní metody. [30, 31]
Zdroje: nih.gov, verywellhealth.com, clevelandclinic.org, americanmigrainefoundation.org, migrainetrust.org, webmd.com, mayoclinichealthsystem.org, healthline.com, cpzp.cz, nzip.cz, ikem.cz, evalabusova.cz, migrena-help.cz, medicinapropraxi.cz, czech-neuro.cz, neurologiepropraxi.cz, fno.cz
ČLÁNKY DO MAILU