Zatímco lidští předkové žili v Africe po miliony let, jejich úspěšná kolonizace chladnějších prostředí mimo Afriku je poměrně nedávná, k té došlo během posledních 50 000 let.
Průměrná roční teplota v Nigérii je 28 °C, ve Finsku již jen 6 °C, přičemž nejvýraznější jsou rozdíly od prosince do února (29 °C v Nigérii a −4 °C ve Finsku). Tyto teplotní rozdíly ilustrují změny biotopů, které v poměrně krátkém čase prožily lidské skupiny, když migrovaly na sever.
S přizpůsobením se novým podmínkám jim pomáhala řada genetických adaptací. Nešlo jen o teplotní rozdíly. Na severu si lidé museli zvyknout i na jinou stravu, bohatou na mastné kyseliny. Jak to souvisí s migrénou?
Migréna je neurologická porucha s mnoha možnými příznaky, od citlivosti na světlo a rozmazaného vidění po nevolnost a zvracení až po pulzující, napůl obličejové a silné bolesti hlavy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je migréna na 6. místě nejběžnějších onemocnění, jen v České republice trpí nějakou formou této nemoci až milion lidí.
V Evropě a Severní Americe je migréna častější
V celosvětovém měřítku je migrénou postižena více než jedna miliarda lidí, ačkoli na světě existují rozdíly ve srovnání populací: V Evropě a Americe je migréna rozšířenější než v Africe nebo v Asii.
Jedno z možných vysvětlení nabídl tým vedený evolučním genetikem Felixem M. Keyem z Institutu Max Planck pro evoluční antropologii v Lipsku. Zaměřil se na gen TRPM8, který je nejvhodnějším kandidátem při vyšetřování adaptace na chlad u lidí.
Studie uvádí, že genetická varianta, která hraje důležitou roli při adaptaci na chladnější klima, je spojena také s migrénou. Jinými slovy, když naši předchůdci opustili teplý africký kontinent a usadili se v chladnějších klimatických podmínkách, tento gen byl jedním z těch, který jim pomohl přizpůsobit se novým povětrnostním podmínkám. Současně má však jako vedlejší účinek spouštění migrén.
Bolest hlavy po studené vodě?
„Je zajímavé, že migrénu může vyvolat i poměrně neškodný chlad. Někdy dokonce i po požití studené vody dojde k propojení genu TRPM8 s některými aspekty migrény,“ vysvětluje skupina autorů pod vedením Felixe M. Keye v odborném článku časopisu Plos Genetics.
Varianta genu TRPM8 se v posledních 25 000 letech rozšířila mezi severní populace. Celkově se podíl osob s touto variantou genu ve vyšších zeměpisných šířkách s chladnějším klimatem stále zvyšuje. „Studie ukazuje, jak evoluční tlaky minulosti mohou ovlivnit současného člověka a předpoklady právě k bolestem hlavy,“ vysvětluje Felix M. Key.
Dva druhy migrény:
Migréna s aurou
Aura je fokální ložiskový neurologický výpadek, nejčastěji se jedná o zrakovou auru. Tu lze jednoduše vysvětlit jako čtení textu, který se vám ztrácí před očima. V novinách vidíte díru nebo kmitající cik cak linie. Bolest hlavy následuje zhruba jednu hodinu po tomto vidění (auře).
Migréna bez aury
Této migréně nepředchází žádná varovná aura. Projevuje se hned ostrou prudkou, pulsující bolestí hlavy. Nemůžete se soustředit, pořádně komunikovat, dostavuje se pocit na zvracení nebo přímo zvracení. Migréna bez aury může trvat až tři dny, čímž nemocného bez léčby mnohdy zcela vyřadí z běžného života i z práce.
Více v článku Na migrénu platí kola s citronem. Ale neví se proč.
ČLÁNKY DO MAILU