Názory k článku Mikrovlnka, nebo sporák? Je to jedno

V článku je prezentován jednostranný pohled chemika či fyzika. Takový materialisticky založený člověk by nikdy neuměl vysvětlit, proč například více chutná jídlo připravené s láskou (když má přece stejný chemický vzorec). A stejně tak mně nedokáže vysvětlit, proč mi jídlo z mikrovlnky prostě vždy chutná méně.

Tohle vědci umí vysvětlit velice dobře. Pokud je opravdu rozdíl jen v tom, jestli bylo připravované s láskou, tak bude chutnat líp jen tomu, kdo o tom ví. Mozek na nás hrozně rád hraje habaďůru a je strašně těžké mu v tom zabránit. Proto taky vědci tolik mluví o věcech jako dvojitě slepé testy. Pokud bude nějaký ochutnavač i jen tušit, která porce by měla být lepší, pak mu bude víc chutnat. Sranda je, že stejně funguje třeba i cena. Jestli chcete trochu líp vědět, co se vám děje v hlavě, doporučuju knihu Rychlé a pomalé myšlení od D. Kahnemana

A některé věci z mikrovlnky budou prostě chutnat jinak, protože se tam jinak ohřívají. Třeba ta kůrčička na kuřeti.

Věda na nás také hraje habaďúry.

Stačí se podívat na vědecké metody ohledně „prokazování“ globálního oteplování.

Nebo na to, co věda tvrdila v minulosti. Například hrdé prohlašování vědců, že něco jako bacily samozřejmě neexistují a dehonestování a vyštípání lékaře, který objevil, že sterilizací nástrojů se prudce snižuje úmrtnost u operací.

„Žádný člověk nemůže přežít jízdu v dopravním prostředku jedoucím rychleji, než 41 km/h“ – je platné vědecké tvrzení v relativně historicky nedávné minulosti.

Věda může leccos vysvětlit, čímž není řečeno, že je to vždy vysvětlení pravdivé. Bude pouze „vědecké“.

Počkejte si 20–30 let, kolik z dnešního „vysvětlení vědy“ zůstalo a o ostatním vědci raději nebdou chtít slyšet. A nebo si přečtěte tvrzení vědy o půl století nazpátek. To Vám otevře oči.

Ono je důležité rozlišovat mezi novináři a vědci - vědec bývá opatrný a zpravidla výstup ošetří podmínkami/diskuzí a závěry bývají velmi specifické, novinář tohle všechno zahodí, přeformuluje aby měl senzaci a vědec to odskáče...

Ale houby s octem.

Většina vědců nezná ani pořádně principy vědeckých metod a jejich statistického zpracování.

Neglorifikujte si vědu.

Věda byla kvalitní v době, kdy to dělali výjimeční lidé. Máte-li dnes desítky, možná stovky miliónů vědců, bude mezi nimi stejné rozložení povah i schopností jako mezi běžnými lidmi.

To je většina šedý průměr až podprůměr, většina se poveze, mezi nimi bude pár procent baronů prášilů, možná pár procent opatrných.

Stejně jako nadměrný počet vysokoškoláků plodí nízkou kvalitu vzdělání, tak vysoký počet vědců plodí stjeně nízkou kvalitu vědeckých výstupů.

Velikost vědce je dnes hodnocena toliko pouze pomocí grafománie vědce. Nikoho nezajímá přínos vědce, hodnotí se pouze počet písmenek, tedy počet odborných prací. Bez ohledu na kvalitu prací.

Až zase příště uslyuším v televizi nebo budu číst „Univerzita Karlova dělá nejlepší vědu, protože má největrší počet odborných prací.“ – opět si jako vždy vzpomenu, že vědec nemusí být dnes kvalitní ani přínosný, ale hlavně musí umět expresně zvracet písmenka.

A dělal sis dvojitě slepý test nebo ti jídlo z mikrovlnky chutná hůř, protože sis vsugeroval že mikrovlnka je zlo?

A kde je řečeno, že dvojitě slepý test je vhodný i zde? To je jeden z nástrojů materialistické vědy, který selhává například pro hodnocení, která žena je a není hezká (to se nedá vměstnat do žádného vzrce) nebo pro hodnocení, co mi chutná (chutě se přece mění). Ostatně - ani nejvyšší skeptik pan Grygar jistě nepoužívá dvojitě slepý test pro hodnocení své víry v Boha.

Podstata dvojitě slepého testu spočívá v tom, že se testuje vliv něčeho na něco (léku na nemoc, mikrovln na chuť jídla) a tím, že ani pacient/ochutnávač ani ten, kdo mu to podává (to je ta dvojitá slepost) neví co je lék a co placebo, co je ohřáté v mikrovlnce eliminuje psychologický vliv - placebo efekt nebo že mi více chutná to co mi dle předpokladů více chutnat má. Analogické postupy jsou samozřejmé například u degustací čehokoliv.

Subjektivní hodnocení jestli se mi něco líbí (žena, obraz, cokoliv) je otázka úplně jiné povahy a uvádění takovýchto příkladů jen ukazuje jak si hloupý.

Jo, oxytocin a vůbec hormony jsou hrozná záhada, které se věda vyhýbá jako čert kříži a neumí pomoci nich nic vysvětlit. Vy jste vážně trouba, kam se hrabe mikrovlnná.

Stačí na to pokus.Ohřejte vodu v mikrovlnce a pak zalévejte 2 stejné kytky.Jednu normální vodou a druhou kytku s vodou z mikrovlnky.Uvi­díte,jak kytka zalévaná vodou z mikrovlnky zajde.

Nojo, ale to pojde i kytka zalévana horkou vodou z rychlovarné konvice, nejen z mikrovlnky. :-D

Až na to, že je to hoax - http://www.snopes.com/science/microwave/plants.asp

Mikrovlnku doma máme ale používáme jí velmi sporadicky. Raději ohřívám většinu jídel na sporáku,protože mám rád pořádně prohřáté jídlo a ne jídlo s osušenými okraji,napůl teplé,napůl studené. No a už vůbec by mě nenapadlo péct třeba bábovku nebo kuře v mikrovlnce.

Nerovnomerne zohriate jedlo je problem typu mikrovlnky. Pri tych lacnych sa nezohrieva rovnomerne.

Mne zase nevyhovuje jedlo zohrievane v kastroloch, lebo sa v nich pripaluje, alebo je potrebne priliat do uz hotoveho jedla dodatocne olej. Napr. rezen (rizek) sa urcite rovnomernejsie zohreje v MV, ako na sporaku.

Navyse nalozim presne porcie na taniere a nezohrievam zbytocne mnozstvo navyse.

Ohřívané jídlo bych si v hospodě klidně dal. Co takový tradiční guláš? Ne nadarmo se říká, že guláš je nejlepší až druhý den až se rozleží.

Většina lidí má na práci i jiné věci než celý den vařit a nemá ani hodpodyni. Spousta jídel je druhý den dokonce lepší, ohříváme si klidně i jídlo z předminulého dne.

Jestli to nebude tím, že ti imigranti viděli sporák poprvé v životě.

Bezte vratit obcanku. Clovek jako vy muze snadno naletet ruznym podvodnikum.

Například Jehovistům.

Která voda je nejlepčí? Diamantová vida, ledinková voda, nebo pí voda?

Mikrovlnné záření potravinu ohřívá v celém objemu, ale tzv. zevnitř.

Toto je velmi rozšíření omyl. Mikrovlnné záření proniká dovnitř potravin omezeně, průměrně asi pět až sedm centimetrů, ale třeba u šunky jen asi půl centimetru.

musí obsahovat látky s tzv. elektrickým dipólem

Nejen s elektrickým dipólem, ale molekuly té látky také musí mít možnost se volně pohybovat. Tekutá voda se tak velmi dobře ohřívá, led naproti tomu téměř vůbec (protože je krystalický). Tuky a další velké molekuly mají oproti tekuté vodě omezenější pohyb a proto se zahřívají méně.

Takové poškození může nastat i v případě, že mikrovlnku zapnete naprázdno. Zde se budou mikrovlny odrážet od stěn a vracet zpět k magnetronu, což ho může poškodit.

U starých mikrovlnek to bylo možné, skleněný obal magnetronu se tím mohl přehřát a prasknout. Moderní mikrovlnky mají keramické obaly, které vydrží daleko vyšší teploty, takže pro poškození by musely běžet naprázdno hodně dlouho (několik hodin?). A většinou mají i tepelné pojistky, které je v takovém případě automaticky vypnou.

A pozor na jednu specialitu u mikrovlnek: ohřev vody (a jiných kapalin). Protože při ohřevu pomocí mikrovln se voda ohřívá celkem rovnoměrně, tak se stoupáním teplé vody netvoří nukleační centra (jako např. při ohřevu zespodu), voda se proto v čistých hladkých nádobách (i špína a nerovnosti povrchu tvoří nukleační centra) nedokáže začít vařit a tzv. se přehřeje, tj. zůstane tekutá i při teplotě vyšší než 100℃. Potom jakýkoliv větší náraz nebo předmět spadlý do té vody nukleační centrum vytvoří, což způsobí, že se ta voda prudce odpaří, přičemž bude stříkat.

Ten clanek je strasna, ale fakt strasna hovadina. Vyzniva tak ze ohrivani jidel v mikrovlnce je ok, coz rozhodne neni. Sestra bydli v Helsinkach, ma kamaradku ktera tam na univerzite delala vyzkum tykajici se potravin, casti vyzkumu bylo i co se s potravinami stane kdyz se ohreji klasicky (sporak, trouba) nebo v mikrovlnce. Podotykam ze to byl seriozni vyzkum provadeny v laboratornich podminkach. Vysledky byly silene. Jidlo ohrate v mikrovlnce je obrazne receno "mrtve", veskere ziviny, vitaminy a prospesne latky jsou znicene, kdyz to clovek sni tak z toho telo ziska jen prazdnou energii v podobe kilojoulu, jinak vubec nic. Hodne spatne dopadla zelenina a ovoce, je to z toho duvodu jakym principem se jidlo v mikrovlnnem zareni ohriva - castecky hmoty kmitajici ve zbesilem tempu o frekvenci pres 2GHz zpusobi ze dojde k roztrhani bunecnych sten, tekutiny vytecou ven a dojde k znehodnoceni vsech vitaminu a prospesnych latek. Tuky na tom nebyly o moc lepe, tim ze maji tendenci v mikrovlnnem ohrevu tvorit ve sve hmote lokalne prehrate loziska kde teplota dosahuje mnohem vyssich hodnot nez ve zbytku objemu tak tam dochazi k chemickym reakcim a vznikaji v nich nezadouci a casto i karcinogenni slouceniny. Situace je jeste mnohem horsi pokud si clovek jidlo ohriva v plastove nadobe nebo pod plastovym poklopem - horky prehraty tuk ktery na ten plast strikne opet produkuje toxicke vypary a slouceniny ktere nejsou pro zdravi vubec dobre.

Pri ohrivani na sporaku nebo v troube je to uplne jina situace protoze teplo prostupuje hmotou potraviny mene agresivne, ubytek telu prospesnych latek je tam taky ale v mnohem mensi mire a jidlo take chutna mnohem lepe. Kdo si nekdy ohrival zeleninu v mikrovlnce tak vi jaky je to vzdycky hnusny vodnaty blivajz (roztrhane bunecne steny ze kterych vsechen obsah vytekl).

Opravdu nevim co si mam o tomto clanku myslet, je to fakt strasny blabol a dezinformace!! Kdo mi neveri at zapoji zdravy rozum a zkusi v googlu vyhledat termin "microwave owen health risks" - uvidite sami, clanku na toto tema i s podrobnym vysvetlenim vsech moznych aspektu je na netu vic nez dost.

zkusil jsem a prvni co mi vylezlo, je

http://www.who.int/peh-emf/publications/facts/info_microwaves/en/

When used according to manufacturers' instructions, microwave ovens are safe and convenient for heating and cooking a variety of foods. However, several precautions need to be taken, specifically with regards to potential exposure to microwaves, thermal burns and food handling.

Chtelo by to asi neco konspirativnejsiho :)

Spíš by to chtělo nevěřit takovým prostoduchým proklamacím. Místo toho by to chtělo používat více svůj mozek a udělat si svůj názor podle informací z více zdrojů, případně si to zkusit sám na sobě. Oni totiž Sten a Martas mají pravdu a jejich příspěvky se doplňují.

Ani ne

2 GHz je nic moc. Molekuly při 0℃ kmitají asi 30 THz, tedy 15 000 × rychleji :-)

Protrhávání buněčných stěn kmitajícími molekulami a voda vyteklá z roztrhaných buněk jsou naprosté nesmysly. Rozbředlá zelenina z mikrovlnky je ta samá jako rozvařená zelenina ze sporáku. Prostě jste to ohříval moc dlouho.

Tuky nedělají žádné toxické výpary, dokud se nezačnou rozpadat. A toho dosáhnete stejně snadno v mikrovlnce jako na sporáku. Toxické výpary ale můžou uvolňovat ty plastové nádoby, proto plastové nádoby nedáváte ani na sporák (dnes již existují i plasty bezpečné pro mikrovlnku).

Že při aplikaci mikrovln na jídlo dochází k protrhávání buněčných stěn je pravda, existují na to studie:

Lebovka and others (2004) studied the effect of PEF treatments on textural properties of carrots, potatoes, and apples, reporting that PEF resulted in loss of turgor and rupture of cell membranes.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2995313/

Pokud jde o tuky, sám jste prezentoval, že při ohřevu mikrovlnami dochází k přehřívání, protože na rozdíl od klasického ohřevu nedochází k cirkulaci média, vznikají přehřátá ložiska. V mikrovlně lze tuky přepálit mnohem snadněji, než u konvenčního vaření. Co se děje s přehřátými tuky si lze vyhledat.

Sám jsem si kdysi dělal porovnání mezi mikrovlnami a klasickým ohřevem. Např. párky z mikrovlnky byly vodnatější, takové "rozblemclé".

Článek je fajn, akorát že není o mikrovlnkách. PEF má s mikrovlnkou společného hodně málo. V celém článku se mikrovlny vyskytují všehovšudy 2x a to jako příklad jiného zpracování potravin.

A Sten nepsal o přehřívání ve smyslu lokálních přehřátých ložisek. Psal o jevu, který se odborně nazývá utajený var. Voda se zahřeje na víc než 100%, ale nedokáže začít vařit. Čím víc nečistot, tím víc má voda možností, kde může začít vařit. Třeba u polívky bych se utajeného varu nebál.

I u konvenčního vaření to s tou cirkulací média není tak žhavé. Vaření v hrnci se bez míchání obvykle taky neobejde.

Samozřejmě, že mikrovlnka ohřívá na jiném principu, takže třeba nedělá tu zmiňovanou kůrčičku na kuřeti. Mimochodem s jakým klasickým ohřevem jste to porovnával? Párky z hrnce budou taky vodnatější, než párky z grilu. To, že jiný způsob ohřevu má jiné vlastnosti ještě neznamená, že by byl nějak škodlivý.

Ježkovy oči ... samozřejmě že místo 100% jsem chtěl napsat 100°C.

Ta studie píše o praskání buněčných stěn, ne o nějakém protrhávání kmitajícími molekulami (???). Praskání buněčných stěn ale nastává v různých mírách při jakémkoliv způsobu ohřevu, což je popsané i v tom odkazovaném abstraktu:
Many food processes [thermal, HP, EFP] are above these threshold limits [irreversible membrane changes] and impact membrane integrity

Psal jsem o přehřívání čistých kapalin (superheating). U rostlinných a živočišných produktů k tomu nedochází, tam se nukleační centra tvoří třeba i kolem těch buněčných stěn.

Který způsob ohřevu pokládáte za klasický? Pečení, dušení, vaření, smažení, grilování, restování, uzení, pražení nebo nějaký jiný způsob? Každý z nic má na různé potraviny velmi odlišné výsledky a rozhodně nelze prohlásit, že by nějaký z nich byl kvůli tomu obecně špatný nebo nezdravý.