Názor k článku Mikrovlnka, nebo sporák? Je to jedno od Sten - Mikrovlnné záření potravinu ohřívá v celém objemu, ale...

Mikrovlnné záření potravinu ohřívá v celém objemu, ale tzv. zevnitř.

Toto je velmi rozšíření omyl. Mikrovlnné záření proniká dovnitř potravin omezeně, průměrně asi pět až sedm centimetrů, ale třeba u šunky jen asi půl centimetru.

musí obsahovat látky s tzv. elektrickým dipólem

Nejen s elektrickým dipólem, ale molekuly té látky také musí mít možnost se volně pohybovat. Tekutá voda se tak velmi dobře ohřívá, led naproti tomu téměř vůbec (protože je krystalický). Tuky a další velké molekuly mají oproti tekuté vodě omezenější pohyb a proto se zahřívají méně.

Takové poškození může nastat i v případě, že mikrovlnku zapnete naprázdno. Zde se budou mikrovlny odrážet od stěn a vracet zpět k magnetronu, což ho může poškodit.

U starých mikrovlnek to bylo možné, skleněný obal magnetronu se tím mohl přehřát a prasknout. Moderní mikrovlnky mají keramické obaly, které vydrží daleko vyšší teploty, takže pro poškození by musely běžet naprázdno hodně dlouho (několik hodin?). A většinou mají i tepelné pojistky, které je v takovém případě automaticky vypnou.

A pozor na jednu specialitu u mikrovlnek: ohřev vody (a jiných kapalin). Protože při ohřevu pomocí mikrovln se voda ohřívá celkem rovnoměrně, tak se stoupáním teplé vody netvoří nukleační centra (jako např. při ohřevu zespodu), voda se proto v čistých hladkých nádobách (i špína a nerovnosti povrchu tvoří nukleační centra) nedokáže začít vařit a tzv. se přehřeje, tj. zůstane tekutá i při teplotě vyšší než 100℃. Potom jakýkoliv větší náraz nebo předmět spadlý do té vody nukleační centrum vytvoří, což způsobí, že se ta voda prudce odpaří, přičemž bude stříkat.