Ta studie píše o praskání buněčných stěn, ne o nějakém protrhávání kmitajícími molekulami (???). Praskání buněčných stěn ale nastává v různých mírách při jakémkoliv způsobu ohřevu, což je popsané i v tom odkazovaném abstraktu:
Many food processes [thermal, HP, EFP] are above these threshold limits [irreversible membrane changes] and impact membrane integrity
Psal jsem o přehřívání čistých kapalin (superheating). U rostlinných a živočišných produktů k tomu nedochází, tam se nukleační centra tvoří třeba i kolem těch buněčných stěn.
Který způsob ohřevu pokládáte za klasický? Pečení, dušení, vaření, smažení, grilování, restování, uzení, pražení nebo nějaký jiný způsob? Každý z nic má na různé potraviny velmi odlišné výsledky a rozhodně nelze prohlásit, že by nějaký z nich byl kvůli tomu obecně špatný nebo nezdravý.