Vlákno názorů k článku Mikrovlnka, nebo sporák? Je to jedno od Jiří - V článku je prezentován jednostranný pohled chemika či...

V článku je prezentován jednostranný pohled chemika či fyzika. Takový materialisticky založený člověk by nikdy neuměl vysvětlit, proč například více chutná jídlo připravené s láskou (když má přece stejný chemický vzorec). A stejně tak mně nedokáže vysvětlit, proč mi jídlo z mikrovlnky prostě vždy chutná méně.

Tohle vědci umí vysvětlit velice dobře. Pokud je opravdu rozdíl jen v tom, jestli bylo připravované s láskou, tak bude chutnat líp jen tomu, kdo o tom ví. Mozek na nás hrozně rád hraje habaďůru a je strašně těžké mu v tom zabránit. Proto taky vědci tolik mluví o věcech jako dvojitě slepé testy. Pokud bude nějaký ochutnavač i jen tušit, která porce by měla být lepší, pak mu bude víc chutnat. Sranda je, že stejně funguje třeba i cena. Jestli chcete trochu líp vědět, co se vám děje v hlavě, doporučuju knihu Rychlé a pomalé myšlení od D. Kahnemana

A některé věci z mikrovlnky budou prostě chutnat jinak, protože se tam jinak ohřívají. Třeba ta kůrčička na kuřeti.

Věda na nás také hraje habaďúry.

Stačí se podívat na vědecké metody ohledně „prokazování“ globálního oteplování.

Nebo na to, co věda tvrdila v minulosti. Například hrdé prohlašování vědců, že něco jako bacily samozřejmě neexistují a dehonestování a vyštípání lékaře, který objevil, že sterilizací nástrojů se prudce snižuje úmrtnost u operací.

„Žádný člověk nemůže přežít jízdu v dopravním prostředku jedoucím rychleji, než 41 km/h“ – je platné vědecké tvrzení v relativně historicky nedávné minulosti.

Věda může leccos vysvětlit, čímž není řečeno, že je to vždy vysvětlení pravdivé. Bude pouze „vědecké“.

Počkejte si 20–30 let, kolik z dnešního „vysvětlení vědy“ zůstalo a o ostatním vědci raději nebdou chtít slyšet. A nebo si přečtěte tvrzení vědy o půl století nazpátek. To Vám otevře oči.

Ono je důležité rozlišovat mezi novináři a vědci - vědec bývá opatrný a zpravidla výstup ošetří podmínkami/diskuzí a závěry bývají velmi specifické, novinář tohle všechno zahodí, přeformuluje aby měl senzaci a vědec to odskáče...

Ale houby s octem.

Většina vědců nezná ani pořádně principy vědeckých metod a jejich statistického zpracování.

Neglorifikujte si vědu.

Věda byla kvalitní v době, kdy to dělali výjimeční lidé. Máte-li dnes desítky, možná stovky miliónů vědců, bude mezi nimi stejné rozložení povah i schopností jako mezi běžnými lidmi.

To je většina šedý průměr až podprůměr, většina se poveze, mezi nimi bude pár procent baronů prášilů, možná pár procent opatrných.

Stejně jako nadměrný počet vysokoškoláků plodí nízkou kvalitu vzdělání, tak vysoký počet vědců plodí stjeně nízkou kvalitu vědeckých výstupů.

Velikost vědce je dnes hodnocena toliko pouze pomocí grafománie vědce. Nikoho nezajímá přínos vědce, hodnotí se pouze počet písmenek, tedy počet odborných prací. Bez ohledu na kvalitu prací.

Až zase příště uslyuším v televizi nebo budu číst „Univerzita Karlova dělá nejlepší vědu, protože má největrší počet odborných prací.“ – opět si jako vždy vzpomenu, že vědec nemusí být dnes kvalitní ani přínosný, ale hlavně musí umět expresně zvracet písmenka.

A dělal sis dvojitě slepý test nebo ti jídlo z mikrovlnky chutná hůř, protože sis vsugeroval že mikrovlnka je zlo?

A kde je řečeno, že dvojitě slepý test je vhodný i zde? To je jeden z nástrojů materialistické vědy, který selhává například pro hodnocení, která žena je a není hezká (to se nedá vměstnat do žádného vzrce) nebo pro hodnocení, co mi chutná (chutě se přece mění). Ostatně - ani nejvyšší skeptik pan Grygar jistě nepoužívá dvojitě slepý test pro hodnocení své víry v Boha.

Podstata dvojitě slepého testu spočívá v tom, že se testuje vliv něčeho na něco (léku na nemoc, mikrovln na chuť jídla) a tím, že ani pacient/ochutnávač ani ten, kdo mu to podává (to je ta dvojitá slepost) neví co je lék a co placebo, co je ohřáté v mikrovlnce eliminuje psychologický vliv - placebo efekt nebo že mi více chutná to co mi dle předpokladů více chutnat má. Analogické postupy jsou samozřejmé například u degustací čehokoliv.

Subjektivní hodnocení jestli se mi něco líbí (žena, obraz, cokoliv) je otázka úplně jiné povahy a uvádění takovýchto příkladů jen ukazuje jak si hloupý.

Jo, oxytocin a vůbec hormony jsou hrozná záhada, které se věda vyhýbá jako čert kříži a neumí pomoci nich nic vysvětlit. Vy jste vážně trouba, kam se hrabe mikrovlnná.