Až 8,8 milionu tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení, upozorňuje ve své tiskové zprávě iniciativa Zachraň jídlo. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem „minimální trvanlivost do“ stejně jako termín „spotřebujte do“.
Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Potraviny se dají jíst mnohem déle, než uvádí datum, vysvětlovali jsme již loni na serveru Vitalia.cz.
Spotřebuj mě!
Iniciativa Zachraň jídlo zveřejnila stránku www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me, která má zvýšit povědomí spotřebitelů o významu dat na obalech potravin. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR z června 2018 totiž odhalil, že význam pojmu „minimální trvanlivost“ není českým spotřebitelům jasný. Více jak polovina respondentů (51 %) mu přisuzuje stejný význam jako datu „spotřebujte do“.
Je proto pravděpodobné, že spotřebitelé zbytečně vyhazují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které jsou stále vhodné ke spotřebě, upozorňuje iniciativa.
Rozdíl mezi pojmy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“
„spotřebujte do“
- Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko.
- Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého.
- Např. mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další.
„minimální trvanlivost“
- Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci, výrobce již však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu.
- V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, pokud jsou viditelně označené a oddělené od zbytku zboží.
- Např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje, konzervy a další.
Třetinu jídla vyhodíme zbytečně
„Domácnosti mají na svědomí 53% podíl z veškerého vyhozeného jídla. Z toho jednu třetinu nesníme kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se přitom zbavujeme úplně zbytečně. Z výzkumů vyplývá, že ve Velké Británii takhle přijde vniveč více než polovina jogurtů, vajec, omáček a třetina masa, ryb a dezertů,“ říká vedoucí výzkumu iniciativy Zachraň jídlo Barbora Kebová.
Zachraň jídlo provedlo rešerši českých i zahraničních výzkumů, které se problematice označování trvanlivosti potravin věnují, a na základě toho vznikla brožura, jež problém popisuje více do hloubky. Je ke stažení na informační stránce Spotřebuj mě. Kromě spotřebitelů se věnuje také výrobcům potravin a maloobchodu a popisuje důvody plýtvání potravinami v těchto částech řetězce.
Dříve jsme jídlu rozuměli
Kromě rešerší uspořádala vedoucí výzkumu Barbora Kebová patnáct rozhovorů se zástupci výrobců, obchodníků, státní správy a inovačních firem. Zkoumala, jak označování potravin ovlivňuje jejich praxi a kde se kvůli datům na obalech plýtvá.
„Data trvanlivosti na potravinách se začala používat v 70. letech s nástupem supermarketů a průmyslově zpracovaného jídla. Dříve, v rámci převážně lokálních systémů produkce a spotřeby, bylo porozumění potravinám pro spotřebitele podstatně jednodušší. Jídlo bylo ‚čitelnější‘, neboť se jedly hlavně primární suroviny či potraviny minimálně zpracované a s velmi jednoduchým složením,“ uvádí Barbora Kebová v článku Domácnosti vyhazují nejvíc. Co dělat jinak? „Lidé měli k jídlu podstatně bližší vztah než dnes, neboť jej buď sami produkovali, nebo alespoň častěji vařili a s jídlem pracovali. Díky tomu málokdo potřeboval sáhodlouhé informace, které dnes na obalech potravin nacházíme. Pro většinu lidí byly tyto věci jasné,“ říká.
V průběhu března bude rozhovory analyzovat a na začátku dubna bádání vyústí ve společné setkání producentů a prodejců. Během kulatých stolů se budou hledat konkrétní řešení, jež by mohla plýtvání potravinami z důvodu označování zmírnit.
Galerie: Test: stejné chleby, různé obaly – kde vydrží nejdéle
ČLÁNKY DO MAILU