Minipivovary byly zasaženy koronavirovou krizí více než klasické pivovary. Přesto jejich počet i navzdory této skutečnosti nadále roste, a podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSMP) Jana Šuráně se tak není třeba obávat, že by tento segment pivovarnictví v ČR zanikl.
Během covidu zaniklo jen 5 minipivovarů
V období před regulacemi, které byly spojené s pandemií koronaviru, přitom minipivovary prodávaly z 90 procent pivo přímo v restauracích. Ty ovšem byly v době epidemiologických opatření buď zcela uzavřeny, nebo byl jejich provoz výrazně omezen:
„Také z toho důvodu činil propad výroby piva v minipivovarech v loňském roce zhruba 30 procent, zatímco propad u velkých pivovarů byl jen něco mezi šesti až sedmi procenty,“ konstatoval Jan Šuráň. Podle něj minipivovarům v jejich těžké situaci významně pomohla akce Zachraň pivo, která jim pomohla k tržbám ve výši čtvrt miliardy korun.
V loňském roce i proto přibylo v ČR celkem 29 minipivovarů, v letošním roce pak dalších šest, a v současné době tak na tuzemském trhu působí 483 minipivovarů. Některé z nich sice omezily svou činnost, v průběhu pandemie koronaviru však definitivně zavřelo jen pět minipivovarů.
Záchrana jménem výdejní okénko. Minipivovary přijaly i další opatření
Větší zkáza nepostihla během pandemie minipivovary zejména proto, že poměrně pružně změnily své obchodní, odbytové i marketingové strategie. To bylo i závěrem dotazníkového šetření mezi nimi, které ve spolupráci s ČMSMP zorganizovala, uskutečnila a vyhodnotila agentura PORT.
Z ankety provedené mezi 59 minipivovary vyplývá, že nejčastější reakcí bylo zprovoznění výdejních okének (45 procent). Plných 35 procent dotázaných respondentů ale začalo také dovážet svá piva přímo za konečným zákazníkem. A 31 procent minipivovarů změnilo strukturu stáčení piva, což v praxi znamená, že pivo prodávaly v různých typech obalů, na rozdíl od dřívějšího čepování piva.
Dále celkem 27 procent z dotázaných minipivovarů začalo intenzivněji využívat sociální sítě, 25 procent pak zvýšilo propagační aktivity obecně a 24 procent minipivovarů zavedlo online prodej piva.
Pouze 6 procent minipivovarů omezilo počet druhů nabízených piv a jedno procento nepocítilo žádné změny a ani k žádným změnám nepřistoupilo. Většina minipivovarů přitom reagovala na koronavirovou pandemii kombinací několika výše zmiňovaných kroků.
Několikrát odložený festival: Pivo na Hrad již tento pátek a sobotu
O rozsahu spektra nabídky našich minipivovarů si mohou udělat zájemci alespoň částečně představu na několikrát odloženém, nakonec ale schváleném 9. ročníku Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, a to ve dnech 24. a 25. září letošního roku.
„I přes nepříliš příznivou epidemiologickou situaci jsme se rozhodli festival uspořádat, abychom dokázali, že jsme stále tu a covid nás nezlomil. Abychom mohli dodržet rozestupy mezi jednotlivými stánky, bude se letos účastnit 50 pivovarů a počet návštěvníků jsme omezili na 850 na den,“ podotýká Jan Šuráň. Ten mimochodem po deseti letech v čele svazu minipivovarů ve své funkci dobrovolně končí a nadále se hodlá věnovat zejména dalším ročníkům uvedeného festivalu a další tradiční akci, jarní ceně sládků na Zvíkově. Vstupenky na letošní Festival minipivovarů je možné získat v předprodeji, 400 vstupenek se bude navíc prodávat přímo na místě.
Kde všude v ČR najdete minipivovary
Zájemci o produkci minipivovarů se mohou dozvědět údaje o nich na několika webových stránkách, na nichž najdou adresy, kontaktní údaje či aktualizovanou nabídku na „pivní mapě“. Jednou z možností je cesta přes domovskou stránku ČMSMP, konkrétně na webu Minipivo, další je portál Pivní info a jeho přehled pivovarů.
Speciální „pivní mapa“ pomůže s výběrem minipivovaru
Skutečnost, že se i přes nepředvídatelné komplikace minipivovary v naší zemi i nadále rozvíjejí, není přitom pozitivní jen pro konzumenty piva, ale také pro rozvoj venkova jako takový a identitu jednotlivých míst a lokalit, jichž jsou minipivovary důležitou součástí.
Operativní reakce na koronavirovou krizi je pak zase důkazem, že právě malí producenti nápojů, a stejně tak potravin, se dokáží často rychleji než velké kolosy adaptovat na změny, které probíhají na tuzemském trhu. A právě proto je jejich podpora důležitá, ne-li důležitější než v ČR často směřované dotace k velkým firmám, které ale obvykle jedinečnost a pestrost našeho venkova a krajiny nevytvářejí.
ČLÁNKY DO MAILU