Za nás si každý ke svačině nosil namazaný a přepůlený chleba v igeliťáku, k pití čaj ve skleničce od dětské výživy (případně v plastové lahvičce), někteří pili přímo z vodovodu u umyvadla ve třídě. Až koncem 80. let začaly Jihočeské mlékárny vyrábět ochucená mléka v tetrapaku, tak se to trochu zpestřilo. Ale že by bylo nějak skvělé chuťově i z hlediska výživy, to se říct nedá.
To byl ještě luxus, my jsme měli nejbližší prodejnu cca 300 m daleko, mléko tam měli jen neochucené v litrových pytlích (to už bylo lepší si koupit žlutou limonádu nebo citrokolu, obojí asi 1,20 Kčs za 330 ml + 1 Kčs záloha) a stejně nás o velké přestávce nepouštěli ze školní budovy. Ta trvanlivá ochucená mlíčka už stála 2,50 Kčs za 250 ml, objevila se až někdy 87-88 a nebyla zdaleka vždycky k dostání.
ty trvanlivy si uz nevybavuju, sacky s cervenym potiskem jo
jo zluta limoska stala u nas 0,30 kcs a velka 0,7l 0,70 kcs (bez zalohy), vzpominam jak jsem jezdil s karkou a vozil modrou basu 12 velkych limosek z jednoty domu. citrokola byla jen nekdy a dost casto v ni byl na dne vysrazeny sirup stejne jako u merunkove limonady :)))
jo a jeste jsme si chodili ze skoly do jednoty pro jahodovou dren asi za 20 haliru co byla v takovych plastovych kostkach, kdy na jedne ze stran bylo kulate vicko. ty kostky pak byly casto videt narazeny na koulich u taznych zarizeni na osobacich.