Různou úroveň potravin potvrdilo již několik testů u nás i v zahraničí, přímo ministerstvo zemědělství (MZe) loni provedlo dvě testování kvality potravin: „Z posledního šetření vyšlo, že z jednadvaceti testovaných dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, Slovensku a Maďarsku jich bylo stejných pouze sedm. Tři výrobky byly mírně odlišné, jedenáct jich bylo jiných,“ uvádí MZe pro server Vitalia.cz.
Galerie: Dvojí kvalita potravin potvrzena
Milion na další testy
ČR nyní plánuje udělat další testy dvojí kvality na základě jednotné metodiky, kterou v současné době připravuje Evropská komise. „Další kroky mohou být ze strany ministerstva přijaty po dubnu 2018, kdy by komise měla vydat jednotnou metodiku. Na další testy máme připraven jeden milion korun,“ sdělilo nám ministerstvo.
Ministr Jiří Milek usiluje také o to, aby byla dvojí kvalita potravin zařazena na seznam nekalých obchodních praktik. „Nekalé obchodní praktiky poškozují nejslabší články v potravinovém řetězci, tedy zemědělce a potravinářského zpracovatele. To, co zatím Evropská komise v tomto ohledu představila, není podle mě dostatečné,“ říká ministr.
Galerie: Dvojí kvalita potravin – 2. fáze testování
Dále se chce zaměřit na narovnání podmínek pro dodavatele obchodních řetězců. „Jednání mezi zpracovateli a obchodními řetězci jsou často diktátem obchodních podmínek a návrhu smluv ze strany odběratele. Za takových podmínek nemohou naši zemědělci a potravináři dlouhodobě podnikat. Proto chci apelovat zejména na pravidla spravedlivého stanovování cen a výše marží v rámci celého potravinového řetězce. Chci usilovat o to, aby byli čeští farmáři a potravináři ohodnoceni odpovídajícím způsobem, protože právě od nich pocházejí potraviny, které jsou pro nás zásadní,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Za hlavní nekalé praktiky lze podle MZe považovat tyto oblasti:
- dokumentace – např. jednostranné a/nebo retroaktivní změny smlouvy, podpis nebo prodloužení smlouvy za určitých podmínek stanovených jednou ze smluvních stran, které nejsou přímo spojené s předmětem dohody, změny v zásadních dodavatelských postupech či specifikaci produktu bez upozornění dodavatele podle smluvních podmínek,
- rozložení operačních rizik – např. nepatřičné nebo nečestné přesunutí nákladů nebo podnikatelských rizik na druhou stranu, navrácení potravin jednou ze smluvních stran bez zaplacení před uplynutím doby minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, zalistovací poplatek, přenášení provozních nákladů, využití fixního bonusu, požadavky odběratele na kontrolu výrobních prostorů dodavatele a kontrolu produktů prováděné na náklady dodavatele, delegování pokut určených odběrateli orgány státního dozoru na dodavatele bez důvodu,
- riziko související s finančními dohodami – např. registrační poplatky za používání prodejní sítě odběratele, opožděné platby, zalistovací poplatky, regálné, povinné příspěvky na podporu produktů dodavatele v síti odběratele, požadavek odběratele na garantované ceny po dobu 1 roku.
Ochrana dodavatelů do supermarketů
Ministra také zaujal návrh francouzské legislativy, který by chránil zemědělce a potravináře při prodeji potravin do supermarketů. Podle francouzského návrhu by zemědělci a potravináři mohli prodávat své výrobky se ziskem a supermarkety by měly mít povinnost prodávat potraviny se ziskem minimálně 10 %, aby potraviny nebyly prodávány za nižší ceny, než jsou jejich výrobní náklady.
„Mimo jiné by měl francouzský návrh zajistit, aby nejméně 50 % potravin dostupných na veřejných místech, jako jsou školy či nemocnice, pocházelo z lokální produkce. Návrhu podobného opatření v České republice by však musela předcházet analýza dopadu na jednotlivé články potravinového řetězce, ani tato otázka zatím nebyla diskutována se zástupci producentů,“ upřesňuje tiskový odbor ministerstva.
Ministerstvo zemědělství považuje podporu producentů lokálních a kvalitních potravin za svoji dlouhodobou prioritu. V této souvislosti Evropská komise schválila České republice „Propagační kampaň na podporu kvalitních potravin“, která je zaměřena na propagaci potravin nesoucí značku KLASA. Využívány jsou i další značky, např. Regionální potravina, Bio, Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení, Zaručená tradiční specialita.
Schůzkou se zástupci Globusu ministr Milek zahájil jednání s obchodními řetězci o navýšení českých výrobků v jejich nabídce. Jednání s dalšími obchodními společnostmi by měly následovat. „Pro podporu producentů lze využít také dotační tituly, a to jak z Programu rozvoje venkova určené pro malé a střední firmy, tak národní dotační programy,“ říká ministr. Podle agrárního analytika a spolupracovníka serveru Vitalia.cz Petra Havla je však podpora potravinářů v České republice nedostatečná: „Další a vyšší podpora našeho potravinářství, i kvůli tomu, aby rychleji rostla produktivita potravinářství, je nezbytná. V opačném případě budeme nakupovat více a více potravin ze zahraničí, nebo alespoň potravin vyrobených u nás ze zahraničních surovin. To ale jistě není vývoj, který by si většina spotřebitelů v naší zemi přála,“ píše v komentáři.
Galerie: Potraviny na pranýři 2017
ČLÁNKY DO MAILU