Ministr zemědělství Miroslav Toman přednesl na Žofínském fóru projev, v němž hodnotí situaci v našem potravinářství. Celkem logicky v něm lobbuje za české potraviny, když tvrdí, že „máme kvalitní a vynikající potravinářské výrobky, navíc máme dobře fungující dozorové orgány, takže, pokud si spotřebitel koupí výrobek od českého výrobce, pak má záruku, že tento výrobek prošel přísnou kontrolou.“ Současně poněkud nefér naznačuje, že zboží z ciziny neradno věřit: „To bohužel můžeme jen obtížně zaručit u výrobků zahraničních.“ Byť mu některé aféry v minulosti dávají za pravdu, víme, že šlo převážně o potraviny, u nichž hlavní roli hrála cena a že současně je řada zahraničních potravin vynikající kvality. Zde se projevuje tlak maloobchodních řetězců na co nejlacinější potraviny a zájem zákazníků o ně.
K tématu: Nejlevnější nákup – stojí nám to za to?
Nutnost podpory a propagace českých potravin podložil ministr Toman čísly o potravinové soběstačnosti České republiky: „Nejhorší situace je u masa, ovoce a zeleniny. Dovoz masa a masných výrobků stoupl za posledních 14 let z 2,2 miliardy korun v roce 1999 na 25,8 miliardy korun v roce 2012 a deficit u tohoto zboží jen loni činil 16 miliard Kč.“
Podporu kvalitních českých potravin si ministr představuje mimo jiné tak, že zavede obchodním řetězcům povinnost uvádět podíl nabízených českých potravin v sortimentu. „Nevidím na tom nic protiústavního či prozrazujícího obchodní tajemství,“ tvrdí Miroslav Toman. Tomuto nápadu jsme se věnovali již v předvolebním seriálu. Chceme víc tuzemských potravin v obchodech, ale nevíme, co je česká potravina, zjistili jsme vážné trhliny této myšlenky. Navíc podobný pokus na Slovensku nefunguje a u nás by mohl působit jako více méně skrytá podpora značky Klasa. Na tu ostatně nezapomněl ministr ani tentokrát. Pokud ji skutečně považuje za vodítko kvality při svém nákupu, musí se mezi ostatními spotřebiteli cítit značně osaměle.
Veřejný nepřítel: Řetězce
Ke kritice řetězců se přidala také Potravinářská komora (PK ČR), jejímž bývalým prezidentem je právě Miroslav Toman. Mezi nejzásadnější faktory ovlivňující cenu a kvalitu potravin v České republice řadí PK ČR výši DPH u potravin, která patří k nejvyšším v Evropě, a dále marže obchodních řetězců, „které u výrobků s vyšší přidanou hodnotou dosahují až 100 %, v některých případech dokonce i více,“ zopakovali potravináři působivou lež o marži větší než 100 %, což je z podstaty věci nesmysl. Mají pro ni však prý vysvětlení: „Údaje o výši obchodních marží, které uvádí Český statistický úřad a Potravinářská komora ČR se liší, a to z toho důvodu, že ČSÚ do svých výpočtů nezahrnuje tzv. zadní marži, tedy bonusy, poplatky či tzv. příspěvky na propagaci, reklamu, přestavbu a jiné. K těmto údajům se ČSÚ nedostane, jsou však smluvně podloženy.“
Tisková zpráva PK ČR v plném znění: Čím je kvalita potravin v České republice ohrožena?
Podle novely zákona o potravinách, která byla minulý týden předána do vlády, by obchodníci měli mít povinnost značit u pultového prodeje nebalených potravin podíl hlavní složky výrobku a jméno a původ výrobce. Ministr chce dále, aby na mezinárodní úrovni byl na všech potravinářských výrobcích uveden údaj, podle kterého by se dal jasně identifikovat výrobce i země původu výrobku.
Ministr chce podle svých slov také posílit roli Úřadu pro potraviny, protože úřadů máme zřejmě málo, a vytvořit systém, „do kterého by se zadávaly zjištěné falšované či jinak nekvalitní potraviny“. A co jsou tedy, pane ministře, „potraviny na pranýři“? Web Státní zemědělské a potravinářské inspekce funguje již druhým rokem – a co že dělá? Zveřejňuje zjištěné falšované či jinak nekvalitní potraviny. Mimochodem – byl za to právě minulý týden oceněn spotřebiteli, když v anketě Křišťálová lupa 2013 obhájil 1. místo v kategorii Veřejně prospěšná služba (lupa.cz/clanky/kdo-letos-ziska-kristalovou-lupu…).
K tématu: Potraviny na pranýři visí už rok. Nejhůř dopadla vína a uzeniny
Celý projev Miroslava Tomana: www.bezpecnostpotravin.cz
ČLÁNKY DO MAILU