ad shnilé
To bude asi tím, že existuje něco, co se jmenuje spodoba. Je to způsob výslovnosti sousedících souhlásek s rozdílnou znělostí. Tedy v našem případě s (neznělá) a h (znělá). V češtině převládá neznělá spodoba, tedy tendence číst (vyslovovat) schnilé, naopak na Moravě uslyšíte spodobu
znělou, a tedy výslovnost zhnilé.
Existuje případ, kdy mě neznělá spodoba neskutečně "tahá za uši", a to je u slova shoda, shodný, shodovat se, shody. Čtení "schoda, schodný, schodovat se, schody" na mě působí, jako by mluvčí nevěděl, co říká, a mluvil o nějakých schodech.
Spodoba prý usnadňuje výslovnost. V konkrétním případě uvedeného slova shoda, ale i dalších, včetně shnilé mi ale nedělá žádnou potíž vyslovovat ho jak se píše, tedy bez spodoby. Neznělou spodobu považuji za nejhorší možnost.