Co pro vás znamená oběd? Většina z nás prošla školními jídelnami, mnozí zažili menzy i závodní stravování. Někteří zaměstnavatelé dnes poskytují stravenky, které jsou daňově dotovány se zdůvodněním, že teplé jídlo v poledne je nějak žádoucí. Kdo si myslí opak, může je naštěstí utratit i jinak.
Na serveru Vitalia.cz jsme se tématem obědů zabývali celkem nedávno, když se zde prezentovaly výsledky průzkumu srovnávajícího stravovací návyky v ČR vs. západní Evropě. U nás si dopřává v poledne teplé jídlo necelá polovina zaměstnanců, tedy méně lidí než v dalších sledovaných zemích, nicméně i tam existuje mezi zaměstnanci spíše odvrat od klasického oběda. Může to být dáno růstem cen potravin a služeb (což zase způsobují různé faktory, regulace, DPH…), stejně tak ale i nedostatkem času, respektive snahou udělat co nejrychleji svou práci a nezdržovat se postradatelnými věcmi. Z hlediska zdravého stravování se trend hodnotí negativně, ještě se k tomu nicméně dostaneme.
Více: Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá
Tři hodiny na oběd
Nyní nová data. Průzkum Connected World Technology Report provedla společnost Cisco, takže se zaměřuje především na otázky kolem technologií – mapuje, jak mladí i starší lidé chtějí pracovat odkudkoliv a prostřednictvím svých vlastních zařízení a sami si určovat pracovní dobu. Průzkum se konkrétně zaměřil na rozdíly mezi generací X a Y. Za generaci X jsou obvykle označováni lidé narození v letech 1965 až 1980, za generaci Y pak lidé narození mezi léty 1980 a 1995.
Pro nás bude zajímavé, co ze studie vyplývá ohledně oběda. Doslova se ve výtahu studie uvádí: „Výsledky naznačují, že dosavadní trend rychlého oběda postupně ustupuje. Dnešní zaměstnanci si chtějí dopřát delší dvou či tříhodinovou pauzu během dne, kterou jsou ochotni nahradit delší prací večer.“
Tři hodiny na oběd, to snad, chtělo by se politicky nekorektně napsat, chtějí leda Francouzi? Skutečně dnes takový trend existuje plošně? Mladí lidé jsou ochotni strávit třeba hodinu každý večer (zřejmě) vyřizováním pracovních e-mailů, to se dá pochopit. Na rozdíl od starších je většinou doma nezahltí rodinné povinnosti. Proč ale chtějí takto napracovaný čas strávit u oběda, namísto toho, aby si třeba přispali?
Při pohledu na takové preference si, jsa starcem z generace X, připadám jako mimozemšťan. Woody Allen v jedné své povídce popisuje, jak na pohřbu lorda Sandwiche zazněl, volně citováno, výrok: „Lidstvo mu vděčí za mnohé. Osvobodil nás od tyranie teplého oběda.“ (Mimochodem, ona povídka s dost matoucím názvem Ano, ale dokáže to parní stroj? je geniální.) Osobně s tímto pohledem na věc souhlasím.
Obědem odrovnán
Proč? Vydatné teplé jídlo člověka zpomalí následným zažíváním. Není to jen tak, že obědem ztratíte třeba hodinu času, ale navíc poklesne i vaše následná produktivita. Samozřejmě – bavíme se zde o profesích, kde se pracuje spíš hlavou a cca sedíte v kanceláři, pokud půl dne v ledovém větru odklízíte sníh, vše je jinak. Jenže kolik povolání je dnes těžkou fyzickou dřinou v ledovém větru.
Žádný oběd zdarma
Ceny obědů v restauracích dosáhly letos v průměru 89 korun. Nejdražší jsou v Praze (více než 100 Kč) a v Karlovarském kraji, nejlacinější na Vysočině (méně než 80 Kč).
Zdroj: Průzkum Lunchtime.cz
Polední menu vyjde průměrně na 100 Kč, vyšlo z průzkumu rozvozové služby DameJidlo.cz, která analyzovala ceny ve více než tisícovce partnerských restaurací v 80 městech ČR. Nejvyšší částku, tedy 120 Kč, za oběd vydají Pražané, naopak nejlevnější obědy jsou v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Další výsledky průzkumu tvrdí, že vzrůstá zájem o doručování obědů do kanceláří, včetně hromadných objednávek. Rozvoz jídla je ovšem spojen stále především z pizzou.
Zdroj: Průzkum DameJidlo.cz
(Poznámka: menu může znamenat stejně dobře polévku a hotové jídlo jako totéž plus ještě nealkoholický nápoj, což ani jeden z průzkumů přesněji nespecifikuje.)
Mám i další důvody k odmítání klasických obědů. K dobrému, plně vychutnávanému jídlu patří pivo, víno či aperitiv, což je v některém druhu práce striktně zakázáno, ale i kdyby to bylo povoleno, stejně vás to zpomalí ještě víc. Jídlo si člověk nejlépe užije, když ví, že ten den už nic nemusí. Oběd na víkendovém výletě je věc skvělá, v pracovním dnu a průvodním stresu mi to naopak přijde jako vyhozené peníze i čas. Nejlépe do sebe pro vyšší výkonnost nacpat kofein a něco jen zakousnout, aby člověka neodváděl od práce hlad. Neříkám, že tím zakousnutím musí být zrovna půl kila sekané, to ostatně následné výkonnosti také zrovna neprospěje.
A vidím zde i další problém: když v práci teple obědváte, obvykle obědváte se svými kolegy, na které stejně koukáte a s nimiž interagujete skoro celý den. Není lepší peníze investovat do jídla ve společnosti někoho jiného? (Jistěže lze namítnout, že pokud se budete společným obědům vyhýbat, třeba si pokazíte reputaci, leccos vám unikne, právě vy budete pomlouváni a v konečném důsledku si poškodíte svou pracovní kariéru. Tento argument má své opodstatnění. Jenomže podle stejné logiky byste pak měli s kolegy chodit večer na pivo nebo s nimi jezdit na dovolenou, nemělo by to konce.)
Dodnes s nostalgií vzpomínám, jak jsem obědval v době svého studia na pražské VŠCHT. Za lístky do menzy jsem nakoupil konzervy a k obědu si kupoval v místním bufetu salát. K dispozici byly maximálně 3 varianty salátu, kouzelně nazvané Dobrý, Zdravý a Čerstvý (logicky lze usuzovat, že každý měl pouze jednu z oněch tří vlastností). Dodávám, že jsem studoval obor Výživa a stravování. Měl bych vrátit diplom?
ČLÁNKY DO MAILU