ke kritikam:
mate pravdu, ze citat z te studie muze potencialne znamenat nejen dlouhy obed, ale i dlouhou prestavku na obed. to bych s dovolenim pominul, bylo by to jine tema (drobeni pracovni doby). tez pomijim otazku uzitecnosti ci zbytnosti profesi a kraceni pracovni doby.
k samotnemu obedu. okouzlen citatem o lordovi ze sandwiche skutecne smesuji dlouhy a teply obed. muzete si ohrat neco ve firemni mikrovlnce a slupnout u monitoru i zajit na dlouhy obed napr. s kolekci zeleninovych salatu, ale presto si myslim, ze cca obed v restauraci odpovida teplemu jidlu a naopak. polemika je vedena jak proti teplemu, tak i vydatnemu ci dobremu a vychutnavanemu jidlu (zpomaluje, clovek stejne nevychutna). faktem je, ze treba teple kafe neuspava, takze asi budou i neuspavajici tepla jidla (individualni - mozna nejake korenene zeleninove vyvary?) a jiste jsou i uspavajici studena, kdyz vydatna
k namitce, ze s malym obedem se precpete vecer. dle mych zkusenosti je to nezavisle, vecer ma clovek chut se precpat bez ohledu na obed :-). a nemyslim, ze by dve rajcata s rohlikem v poledne a smazak vecer byly horsi nez naopak. (viz i serial o mytech o hubnuti zde na vitalii)
k obsahu studia na oboru Vyziva a stravovani. nevim, jak dnes, tehdy se tam toho zase tolik specialniho neucilo, byl to podobor Chemie a analyzy potravin. obecne pristupovat ke stravovani racionalne a jako chemik, bez eko-bio bludu (ve smyslu "je zdrave, protoze je prirodni"), fobie z umelych veci (ve smyslu "je nezdrave, protoze je umele") apod. proste s nejakou dejme tomu trojclenkou prijemnost chuti-zdravi-cena a hledate optimalizaci nebo neco jako risk management. tez jsem ocenoval zamereni na senzorickou analyzu. (kde se zase u slepych pokusu leccos naucite o tom, jak lide maji jinak tendenci blabolit a ve skutecnosti nepoznaji temer nic, jen papouskuji, co je napsano na obalu nebo jim rekne nekdo jiny apod. takove poznani ma zase vyznamne dopady na chovani, at uz je clovek vyrobce, kuchar, spotrebitel...).