Korelace je ovšem dostatečně dobrým důvodem, abychom začali pátrat, zda neexistuje i ta kauzalita.
Osobně mám podezření, že se tu sčítá řada různých vlivů, stále stupidnější televizí počínaje a stále horším složením potravy konče. Dítě se napere jednoduchých sacharidů, nažbrndá se krkavé vody, po škole čumí celé odpůldne do počítače, večer čumí do jedenácti na bednu a pak má celý týden ve škole ADHD. Za nás by totéž dítě dostalo strouhanou mrkev s jabkem, po vyučování by valilo na kroužky nebo aspoň lítat venku s kamarády, v devět spát - a za poznámku v žákajdě hezky přes prdel. Ale zkuste to aplikovat dneska: spratek si s gustem střihne Pavku Morozova. Když budete mít hodně velkou kliku, tak nepůjdete sedět. :P
Chápu to správně, že "ZA NÁS" se vztahuje na minulou generaci rodičů, dnes již prarodičů?
Vážně kdysi stačil jeden vzkaz od soudružky učitelky, aby rodiče svému dítěti fyzicky ubližovali? Mně to naštěstí nepotkalo, ale pokud takto "vychovávané" děti dnes selhávají v roli rodičů, vůbec se tomu nedivím.
Rozumím také tomu, že rodiče těch současných rodičů hledají příčinu ve "špatné době", plné hamburgerů, koly, stupidní televize, počítačů, tabletů a tablet.
K pátrání po souvislostech mezi výchovou bez tělesných trestů a psychickými poruchami mladých doporučuji přečíst něco od uznávaných odborníků se spoustou praktických zkušeností. John Locke je důkazem, že nejde o nějakou módní vlnu. Ze současných autorů je to např. Naomi Aldort. Nezačíná to tím, že dítě nesmíte uhodit. Končí to tím, že ho uhodit (anebo seřvat do bezvědomí) nepotřebujete.
Amerika dala světu mimo jiné taky Coca Colu, Mc Donalda, KFC a "americkou výchovu". Kdyby to neexportovali do světa, nic proti. Jiná země jiný mrav, jiná kultura a jiný "americký sen". Tak nám to sem netahejte a nepředhazujte.
Tady máme jiné tradice, jiný přístup a jiné představy o tom co je správné.
Nemusíme být nutně ve všem tak američtí.
A netvrďte nám, že psychika a životní styl amerických dětí jsou stejné jako u nás.
odborník
Jak si račte přát .
1) Naomi je Američanka a píše v Americe.
2) John byl sice Angličan. Jeho doporučení netrestat ve škole děti je z roku 1650 a jak se tenkrát trestalo??? , ale určitě to nebyl pohlavek nebo třepnutí přes zadek. Co beru, je jeho názor, že dítě je jako tabula rasa. A proto jsou české děti jiné než japonské a jiné než americké. Protože na ně působí jiné prostředí, jiné tradice a jiná výchova. Tahat sem názory na výchovu z pol. 17. století, to jste trochu ujel.
Vy asi chcete aby z nás byli samí sebevědomí OK Američani? Jsem Čech, byl jsem vychován jako Čech a dítě vychovávám jako Čech.
Jestli se vám to nelíbí, klidně se vystěhujte, Amerika je velká.
o+o
Naomi Aldort žila do svých 24 let v Izraeli. Pak se přestěhovala do USA a nejvíce kritizuje právě tamní výchovné metody. Ona je stoupencem amerického způsobu výchovy asi jako je doktorka Eleková stoupencem české státní očkovací politiky ;-)
John Locke a jeho dílo se i v současnosti stále vyučuje na pedagogických školách. Archimédův zákon ve fyzice také platí stále bez ohledu na to, kdy byl objeven.
Reagoval jsem na výzvu pana Mareše pátrat po kauzalitě mezi fyzickými tresty a psychickými nemocemi dětí. Flamewar, jestli je lepší americká nebo česká výchova, nám odpověď určitě nepřinese.
Nicméně nemám problém k doporučeným autorům přidat například Zdeňka Matějčka. Ten připouští plácnutí batolete jako zřetelný signál "to se nedělá" při činnosti velmi nebezpečné, například vběhnutí do vozovky. Že by nedostatek fyzických trestů považoval za možnou příčinu psychických nemocí, to jsem se tedy nikde nedočetl.
Možná máte pravdu ta příčina bude asi někde jinde. Ale nic to nemění na tom, že by mne měli "vaši" autoři vědeckého přístupu k výchově jakkoliv přesvědčit o vynechání přiměřených tělesných trestů ve výchově. Někdy je opravdu lepší facka a zarach podepřený informací o nevhodnosti chování, než půlhodinové apelování na jejich lepší JÁ. kdy si dítě nakonec stejně pomyslí něco o zbytečné buzeraci.
Pak totiž stejně dospějí. A ve světě dospělých tak jako tak funguje jako regulátor slušného chování strach z trestu. (tedy u někoho nefunguje a proto jsou přeplněné věznice). Dejte mi záruku, že z dítěte které budu vychovávat ve stylu Makarenka se nakonec nestane zloděj, protože při jeho sebevědomí a nedostatku respektu z trestu tam má mnohem blíž, než dítě, které některé věci neudělá protože cítí, že jsou špatné a některé neudělá, protože se bojí trestu. Pak vám dám za pravdu.
VB
"A ve světě dospělých tak jako tak funguje jako regulátor slušného chování strach z trestu."
Slušní lidé se chovají slušně z jiných pohnutek než je strach z trestu. Mnoho lidí je naopak ochotno riskovat i trest, pokud jsou v sázce pro ně důležité hodnoty. Pro některé je důležité zdraví, svoboda, rodina. Jiní zase riskují trest kvůli penězům, pro získání vlivu nebo moci nad ostatními, apod.
Slušný (tedy 100% slušný) člověk jako takový neexistuje. Je to ideál, kterého se možná někteří snaží dosáhnout, ale stejně ho nikdy nedosáhnou. Kdyby to tak bylo, znamenalo by to návrat do ráje ze kterého už jednou byli lidé vyhnáni. A toho se těžko někdy dočkáme.
Slušnost je totiž relativní pojem a pro každého jsou význam a hranice slušnosti posazeny jinde. Někdo se brání tak, že nastaví druhou tvář, někdo považuje obranu za něco co z něj nedělá neslušného člověka. Kdo z nich má pravdu a kdo je slušnější?
Co vymezuje ty hranice obecně je morálka a strach z trestu. Vypustit z toho strach z trestu neznamená nic jiného, než že se zbytečně připravíte o jeden z regulátorů hranic slušnosti.
Cukr a bič fungovali co je lidstvo na světě.
Jak donutíte dítě, aby se v autě poutalo?
A) Můžete mu pokaždé vrazit facku, když se nepřipoutá. Ale možná občas jezdí s tetou, která ho nekontroluje. Anebo nefackuje ...
B) Můžete mu vysvětlit, proč se poutáte vy. Proč je nebezpečné jezdit nepřipoutaný. A klidně mu můžete ukázat sešlápnutím brzdy v nevelké rychlosti, co se stane nepřipoutanému.
Preferujete, aby se vaše dítě rozhodovalo na základě strachu z trestu anebo strachu o své zdraví?
Já si rád odepřu to pohodlí mít dítě vychované k poslušnosti na slovo. Raději ho budu učit dělat vlastní rozumná rozhodnutí jako dítě. Aby se z něj nestal nakonec dospělý bezmozek, který bude umět jen hrbit záda před bičem nebo zobat někomu z ruky cukr.
Trochu neohrabaný příklad. Já stejně jako 50% řidičů se poutá kvůli pokutě. Ve městě i dobrovolně, protože tam to má smysl. Na dálnici ve 130 vám stejně nepomůžou ba právě naopak. Pak už to děláte jen ze strachu z pokuty nebo ze strachu, že vám air bag přerazí páteř. Nebo prostě ze strachu co kdyby....... Určitě to nikdo nedělá proto, že mu to řekl tatínek. V tomto případě by dokonce musel říct, že mu tatínek neřekl celou pravdu a záměrně mu lhal.
Tak jak jste to postavil buď A nebo B to prostě není. Preferuji, aby se dítě rozhodlo na základě kombinace obou důvodů A+B
Ta vaše poslední věta je extrém a nic podobného jsem netvrdil ani nemám na mysli. ( není nutné abyste to zbytečně překrucoval )
Ten příklad není o slušnost a neslušnosti, ale o zdroji strachu a o tom vůbec nebyla řeč.
VB