S různými druhy mléčné rýže či mléčné krupice se dnes setkáme snad v každém větším supermarketu, seženeme je i v menších obchodech. Speciálně je pak najdete v sortimentu mléčných výrobků. Od těch se však odlišují hned několika vlastnostmi.
Složení: mléko, pak cukr a až pak krupice
Přibližně 40–70 % složení mléčných rýží a krupic zaujímá mléko, podmáslí nebo v některých případech smetana, případně kombinace těchto složek. Tady se například od klasických jogurtů ještě nijak zvlášť neliší.
Další složkou používanou při výrobě mléčných rýží a krupic však bývá cukr. Cukr je samozřejmě přidáván i do jogurtů, ovšem pouze do jogurtů ochucených. Bílé (neochucené) jogurty žádný přidaný cukr neobsahují, pouze laktózu, tedy cukr přirozeně se vyskytující. Pokud se však podíváme na složení mléčných rýží a krupic, cukr najdeme nejen v druzích ochucených, ale také u druhů neochucených. Většinou je uveden hned na druhém místě v jejich složení (to znamená, že je druhou nejzastoupenější složkou), případně je také používán glukózo-fruktózový sirup. Zde se tedy radou, že je lepší volit radši neochucené výrobky, řídit nemůžeme.
Galerie: 10 potravin, v nichž byste cukr nečekali. Ale je tam.
Další místo ve složení patří rýži/krupici, většinou zaujímá okolo šesti až sedmi procent. Dále pak složení doplňují přídatné látky jako stabilizátory, barviva či zahušťovadla.
Celkově je seznam složek oproti třeba jogurtům dosti obsáhlejší, což samo o sobě nevyvolává úplně ten nejlepší dojem.
Hodně sacharidů, málo vlákniny
Díky hlavnímu podílu mléka/podmáslí/smetany ve složení je obsah bílkovin víceméně totožný s jejich obsahem v jogurtech.
Obsah sacharidů v mléčných rýžích a krupicích zvyšuje nejen zmiňovaný přidaný cukr, ale také samotná rýže a krupice. Co je však nevýhodou zrovna těchto dvou druhů obilovin, je jejich nízký, téměř až nulový obsah vlákniny. Rýže je také charakteristická svým vysokým glykemickým indexem. Ten je možné snížit například uvařením rýže na „skus“, nicméně s takovou úpravou rýže se v těchto výrobcích rozhodně nesetkáte. Kašovité konzistence se naopak docílí spíše mírným rozvařením. Krupice si počíná obdobně.
Ani tady marketing nezahálí
Přestože je základ u všech těchto výrobků velice podobný, nabídka působí poměrně pestře. Můžeme se setkat například s označením „protein“, „vícezrnná“ nebo „light“. Je mezi nimi opravdu nějaký rozdíl, nebo se opět jedná pouze o marketingový tah, který má spotřebitele nalákat a zmást, podobně jako například u mléčných proteinových výrobků?
Vícezrnná varianta
Nejdříve se podíváme na mléčnou rýži vícezrnnou. Obal na první pohled působí velice lákavě a také vyvolává dojem, že by se mohlo jednat o zdravější variantu. Ti, kteří nečtou informace na obalech, si s tímto domněním vícezrnnou mléčnou rýži vychutnávají. Ti zvídavější však při pohledu na výživové údaje či složení zjistí, že rozdíl není nijak markantní. Jedinou odlišností je to, že vícezrnná rýže obsahuje navíc složky, jako je celozrnná pšenice, špalda, ječmen a proso. Obsah sacharidů, a z toho cukrů, je však téměř identický.
Protein varianta
Další možností je mléčná rýže „protein“. Tady se opět úspěch zakládá na síle marketingu. Cena je vyšší a obsah bílkovin zvýšený jen nepatrně. Na jednu porci, tedy dvě stě gramů, obsahuje klasická mléčná rýže sedm gramů bílkovin, mléčná rýže s označením „protein“ pak dvanáct gramů. Bonus pěti gramů bílkovin v celkovém denním součtu přijatých bílkovin nám trn z paty nevytrhne.
Light varianta
O něco lépe je na tom mléčná rýže či krupice s označením „light“ nebo „o 30 % méně cukrů“. Zde už je rozdíl zaznamenatelný. Například u mléčné rýže Riso „light“ výrobci snížili obsah tuků o cca dva gramy na balení, obsah sacharidů je snížen o přibližně deset gramů, s čímž jde ruku v ruce i hodnota „z toho cukrů“. V celkovém součtu energetické hodnoty si volbou „light“ verze ušetříme přibližně 80 kcal. Mléčná krupice s označením „o 30 % méně cukrů“ je na tom obdobně, jen množství tuků zůstává stejné.
Verdikt? Není to tak zlé, ale jsou lepší možnosti
Mléčná rýže či krupice nemusí být úplně špatnou variantou vaší svačiny, avšak dají se vybrat i mnohem lepší možnosti.
Pokud se však snažíte o redukci hmotnosti a množnosti vám to v dané situaci dovolí, koupě bílého jogurtu, do kterého si nasypete ovesné vločky a přidáte kousek ovoce nebo ořechy, bude vaší snaze a zdravému jídelníčku hrát do karet o něco více.
V případě, že se přeci jen rozhodnete pro mléčnou rýži či krupici, pamatujte na to, že neochucená nerovná se bez cukru, jako je tomu u jogurtů, a označení „protein“ nebo „vícezrnná“ neznamená jednoznačně zdravější. „Light“ verze je v tomto případě variantou nejschůdnější.
Jak už to tak ale bývá, nejlepší volbou je stejně příprava takové mléčné rýže či krupice doma. Postup je naprosto snadný a vy ušetříte nejen peníze, ale také tělo od zbytečných přídatných látek, jako jsou barviva, zahušťovadla, stabilizátory a přidaný cukr. Postačí vám pouze mléko, rýže a případně čekankový sirup na doslazení, dozdobit si pak hotovou rýži nebo krupici můžete ovocem, ořechy nebo ořechovým máslem.
ČLÁNKY DO MAILU