Nevím, zda se mnou budete souhlasit, ale já si pod mléčným barem vybavuji v duchu písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře gastronomické zařízení pro rychlé občerstvení, kde si koupím mléko, teplé či studené, kakao, kávu, koktejl dle výběru, džus i sodovku. K tomu zakousnu chlebíček, obložený chléb, nebo deset deka vlašáku s rohlíkem a nádavkem koláč, či tu kremroli… S jídlem se buď posadím ke stolu nebo pojím a popiju „na stojáka“ u pultu.
…Dáme
si pětatřicet chlebíčků
je nám jako v nebíčku
Pětatřicet kremrolí
co se v puse rozdrolí
Pak se nese do báru
pětatřicet pohárů
Když to všichni spapají
pak ještě (vždycky)
pětatřicet kakaí, kakaí
ježiš marja kakaí…
Tak na takovou představu mohu zapomenout. Je už pouze vzpomínkou – i když o jednom mléčném baru v klasickém duchu vím, třebaže na vývěsním štítu to napsané nemá – na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích. Napočítala jsem v něm šestnáct druhů chlebíčků za 16, 17 a 18 korun, čtrnáct druhů salátů, nejlevnější zelný – deset deka za 9 Kč, a nejdražší krabí s jogurtem za 21 Kč, dvě deci koktejlu za 24 Kč, tři deci za 36 Kč. A tak bych mohla pokračovat dál v mléčnobarovém sortimentu a přijatelných cenách.
Možná skončím
„Už dva roky pracuji zadarmo, ještě rok chci vydržet, pokud se to nezlepší, skončím,“ tvrdí Jitka Chválová, spolumajitelka zmíněných mléčných lahůdek a cukrárny Fishr s.r.o. v Dejvicích, která dlouho dotovala provozovnu z výroby svatebních dortů. „Dříve jsme vyráběli dvacet dortů týdně, teď dva. Mladí se buď neberou, nebo nestojí o svatební dort,“ vysvětluje.
Lahůdky a cukrárna jsou na lukrativním místě, a proto má paní Chválová i lukrativní nájem – tři sta tisíc korun měsíčně. „Náklady jsou vysoké, když chci, abychom si vše vyráběli sami, nepoužívali náhražky a nabídka byla stále čerstvá. Firmám jako jsou KFC, McDonald´s nebo různé bageterie konkurovat nemůžu. A sladké jedí lidé méně.“ K tomu dodává: „Kdybych napsala petici, jestli lidé chtějí, abych tady zůstala, určitě mi ji celá šestka podepíše, netuší však, jak je obtížné podnikat v tomto oboru."
Přečtěte si: Samoobsluhy slaví 55 let. Ale postupně zanikají
Jsou snad Dejvice jediným místem v republice, kde lze najít „klasický“ mléčný bar? Trochu jej připomíná pekařství v Liberci na Šaldově náměstí. Je kousek od místa, kde stával mléčný bar za minulého režimu. Můžete v něm postát nebo posedět „třeba jen u hrnku kakaa a jedné buchty jako za starých časů,“ říká Zuzana Minstrová z Libereckého deníku. „Ovšem je trochu jiný, než bývaly mléčné bary za totality, tohle je v podstatě větší pekařství, rozšířené o několik stolů s židličkami. Jinak je tady pultový prodej téměř těch stejných buchet, zákusků, salátů a baget v celofánu, jaké koupíte i jinde.“
Obdobná nabídka, jiná atmosféra
Klasické mléčné bary – zdá se – vymřely. I když některé gastronomické provozovny nabízejí podobný sortiment, třebaže značně okleštěný, s atmosférou starého dobrého mlíčňáku nemají už nic společného. Připomínají více kavárny či cukrárny, které koktejly, občas i kakao, sladké a slané pečivo, chlebíčky a obložené chleby také nabízejí. Ovšem za více peněz. Platí to i o mléčném baru Hollgurt v Brně či kavárně a mléčném baru Kumbal v Praze.
Začátkem července se otevře mléčný bar v pražských Stodůlkách. Na jeho
projektu se podílela Pohoda - společnost pro
normální život lidí s postižením. Postižení lidé zde budou také pracovat.
Menu bude zahrnovat mléčné a nealkoholické koktejly, fair trade kávu,
kakao, čokoládu, čaje, ale i klasické studené nápoje. Na jídelním lístku
budou sendviče, saláty, dortíky, toasty, pečivo, poháry… V Bílé vráně si
budete moct koupit třeba kakao a koláč „ do ruky“, prostě take away nebo se
nechat obsloužit u stolu. „Nesnažili jsme se vytvořit mléčný bar v podobě,
jak je známe z minulosti, ale tak, aby vyhovoval současným zákazníkům a jejich
potřebám. Připomínat je bude ve složení menu,“ říká Marta Lišková
z Pohody.
Přečtěte si: Stýská se vám? Mandly, bramborárny, mléčné bary...
Česká premiéra – Shake it! Také mléčný bar?
Podle informační mapy nákupního centra Palladium v Praze mám najít mléčný bar ve druhém podzemním podlaží. Objevila jsem jej až napodruhé. Jde totiž o stánek před vchodem do prodejny Albert a já samozřejmě hledala kamenné oddělení. Barmanka Klára Povolná tady každému namíchá koktejl ze dvou ingrediencí, které si zákazník vybere. Vedle ovoce to jsou oplatky, rozličné čokoládové tyčinky, ale i pralinky či lentilky. Největší zájem je o koktejl, v němž nesmí chybět čokoládová tyčinka Toblerone.
Majitelka baru Markéta Navrátilová se inspirovala v anglickém přímořském městečku Bournemouth, kde obdobný bar objevila, třebaže kamenný. Později zjistila, že takových barů je po celé Velké Británii hodně a jsou hojně navštěvované. Bar otevírala koncem minulého roku a doufá, že by jednou jejich síť mohla fungovat i u nás. Zatím je na začátku. „Musíme přesvědčit konzervativního českého zákazníka, že mléčný koktej nebo zmrzlinový shake nemusí být pouze jahodový, banánový nebo vanilkový. Aby popustil svoji fantazii a sám se rozhodl, z jakých přísad ho chce namixovat,“ říká Markéta Navrátilová. Za tři deci „vlastního“ koktejlu tady zaplatíte 59 Kč, tvarohovou buchtu k němu ale nezakousnete, ledaže si ji koupíte vedle v Albertu.
Chodili byste rádi do "mlíčňáku"? Znáte nějaký?
ČLÁNKY DO MAILU