Mléko „bez GMO“: Zemědělci si pomohou, spotřebitel to zaplatí

26. 9. 2017

Sdílet

Pokud někoho zajímá, jaký je rozdíl mezi „normálně“ produkovaným mlékem a mlékárenskými výrobky z něj a mezi mlékem a mlékárenskými výrobky „bez genetické modifikace“, pak je nutné konstatovat, že žádný.

Prokázala to v praxi celá řada vědeckých studií, mimo jiné v sousedním Polsku, kde sledovali dokonce DNA bachorové mikroflóry krav krmených krmivy s GMO a bez GMO. Je to logické, neboť genová modifikace hospodářských plodin využívaných jako krmiva pro hospodářská zvířata mění geny pouze v těchto plodinách, a do dalších zpracovaných produktů, ani těl zvířat, nepřechází.

TIP: Nádory z geneticky modifikované kukuřice? Slabiny francouzské studie

To vše je odborné veřejnosti už několik desítek let známo, v minulosti vedená kampaň proti GMO však do myslí spotřebitelů úspěšně vnesla „neGMO“ manipulaci, podle které putují genové manipulace dál řetězcem produkce potravin nebo životním prostředím.

Stejné mléko za různé ceny

Nyní je tato teze využita jako image při produkci mléka, kterou „tlačí“ zejména výrobci potravin ze zemí, v nichž byla kampaň proti GMO nejsilnější. V tomto případě jde o německé (i některé domácí) mlékárny, které chtějí od zemědělců nakupovat pouze mléko vyprodukované podle standardu „bez genetické manipulace“, za které jsou ochotné zaplatit více peněz. To je samozřejmě pro zemědělce výhodné, a i proto vznikl z iniciativy Spolku pro komodity a krmiva za asistence ministerstva zemědělství český standard nemodifikovaného mléka.

Co to v praxi znamená? Díky existenci standardu bude možné vyvážet ještě více naší suroviny (mléka) do zahraničí. To ale na druhou stranu vytváří předpoklad, že se k nám (alespoň do současné doby tomu tak bylo) bude dovážet více mlékárenských výrobků z Německa, označovaných jako „nonGMO“, nebo nějakou jinou deklarací, která bude spotřebitele upozorňovat na „přirozeně vyrobené mléko“.

Je přitom téměř jisté, že takové výrobky budou dražší, právě díky lobisticky vytvořené image, ačkoli v praxi budou mít zcela stejné složení, alespoň co se týče vstupní suroviny. Producenti mléka nicméně mléko lépe zpeněží.

Komu svědčí mléko „bez GMO“

Zájem zemědělců i výrobců mlékárenských výrobků prodat dráž je z podnikatelského hlediska logický, není to ale hlavní důvod pro vytváření standardů mléka bez genetické modifikace, což je z vědeckého hlediska nesmysl. Byznys ale důvodem je – jde však o ochranářské opatření EU vůči dovozům GMO sóji z mimoevropských teritorií.

GMO sója totiž tvoří na celém světě téměř devadesát procent veškeré produkované sóji, protože nikde na světě pěstování geneticky modifikovaných plodin nezakazují, takže v praxi pochází nemodifikovaná sója jen z Evropy. Pokud se poukázáním na zájem spotřebitele uměle vytvoří poptávka po mléku „bez GMO“, znamená to eliminaci dovozů modifikované sóji zejména z USA, což sníží konkurenční tlak na evropské zemědělce a ochrání je před zahraničními komponenty do krmiv.

Mléko „bez GMO“ tak není opatření ve prospěch evropského (německého) spotřebitele, ale ochranářským opatřením ve prospěch evropských (německých) zemědělců a zároveň marketingovým tahem, jehož vedlejším cílem je zvýšit cenu mlékárenských výrobků. V zásadě jde tak o opatření namířené proti spotřebiteli, který to vše zaplatí, aniž by za více peněz dostal nějakou prokazatelně vyšší kvalitu.

Marné hledání rozdílů

Nakonec možná přece jen alespoň tři závěry z polské studie porovnávající důsledky krmení krav (šlo o holštýnský skot – typické mléčné plemeno) krmivy s GMO a bez GMO. Na uvedené studii se přitom podílely tři státní výzkumné ústavy.

– Byla sledována produkce mléka a metabolický profil dojnic. Rozdíly byly statisticky neprůkazné.

– Pomocí analýzy DNA byla sledována bachorová mikroflóra. Nebyly nalezeny žádné rozdíly ve složení DNA bachorové mikroflóry mezi jednotlivými skupinami.

– Pomocí analýzy DNA bylo porovnáváno mléko. Nebyly nalezeny žádné rozdíly ve složení DNA mezi jednotlivými skupinami.

Takže asi tak…

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).