Názory k článku Mléko „bez GMO“: Zemědělci si pomohou, spotřebitel to zaplatí

Ano, jde o ochranářské opatření. Stejně jako Dieselgate je opatření proti dovozu evropských vozů. Ano, nemění se DNA dojnic, bachořců, mléka ani lidí. Změnila se ale skladba používaných krmiv, používá se více domácích a hlavně i stakových krmiv. Díky podpoře bílkoviných plodin se bílkoviny tvoří více z jetelovin a bobovitých plodin obecně. A rovněž větší použití doplňkových krmiv na bázi řepkových produktů, hrachu, bobů, lupiny, lněných semen apod., mění složení nenasycených mastných kyselin ve prospěch n-3 mastných kyselin, tedy populárních omega-3. Mléko takto krmených dojnic obsahuje dvoj až trojnásobek právě n-3 mastných kyselin, zato méně n-6 m. k. a rovněž méně nasycených mastných kyselin, narozdíl od "GMO monodiety, kde dominuje kukuřičná siláž (25-40 kg), sojový šrot (3 až 5 kg) a palmového tuku (0,2 až 0,8 kg).
V USA se takto krmí téměř všechny dojnice i býci, kukuřičná monodieta se týká i drůbeže a prasat, kde kukuřičný a sojový šrot tvoří více než 50 % krmiva.

Každý ví, jak vypadají Američané, jejich rosolovitá kondice je předmětem pobavení nás Evropanů, ale poslední dobou obezita postihuje i Evropu a je to právě díky kukuřici, sóje a palmovému oleji. Ty totiž obsahují převážně nasycené a n-6 m.k., které umocňují ukládání tukových zásob, což je v přírodě přirozené, dělat si zásoby na zimu, ale pak je přirozené tyto zásoby spotřebovat, což se neděje.

Nevhodný poměr esenciálních nenasycených mastných kyselin (n-6/n-3), větší než 4/1, způsobuje obezitu, vysoký tlak, arterosklerózu a zvyšuje riziko rakoviny (Zelenka, 2013), Poměr mastných kyselin u "GMO krmení" je (5,8/1) a poměr nasycených/ne­nasycených m.k. je (1/2), zatímco u "Non GMO krmné dávky" s podílem lněného semínka je poměr n-6/n-3 (1,1/1) a NaMK/NeMK je tady (1/5,1). Měřeno u mléka v Národní referenční laboratoři v SVÚ Praha - Lysolaje, mělo "GMO mléko" ve třech měřeních v roce 2015 a 2016 poměr n-6/n-3 (4,5-5,8/1) a poměr NaMK/NeMK byl (2,5-2,6/1).
U Non GMO mléka a BIO mléka to bylo n-6/n-3 (1,3-3,3/1) zatímco NaMK/NeMK se pohyboval mezi 2 až 2,3 ku 1. Právě nenasycené esenciální m. k. jsou nejvíce ovlivnitelné položky v mléce, protože dojnice (ani lidé) si je nedokážeme syntetizovat a máme pak takové, jaké přijmeme v potravě (dojnice i lidé). Sója sice obsahuje celkem slušné množství n-3, ale o to více n-6 při poměru (7/1), což je zhoršující dietní poměr, ale například olej řepky má více n-3 m. k. (která je vzácnější) a méně n-6 při poměru 2/1, což je naopak zlepšující dietní poměr.

Takže pokud chceme, aby mléko obsahovalo tuky vytvořené z tuků kukuřice, sóji a palmového oleje, pak nepodporujme Non GMO lokální produkci a můžeme zase krmit zvířata, americkou sójou s aflatoxinem B1, co přechází do mléka jako aflatoxin M1, americkou kukuřicí s estrogením zearalenonem (aby i mužům rostli prsa) a také palmovým olejem, což není nutné dále komentovat!

Navíc zemědělci nedostávají za "Non GMO mléko" více peněz, protože se ho vyrábí v ČR více než 50 % a stává se tak standardem a také to zvyšuje kontrolu nad produkcí a krmením zvířat jako např. QM-Milch (GMP+,QS) certifikace apod. Nestane se tak to, co se může stát na v EU 15, transformátorový olej nebo jed na mouchy v krmivu.

více najdete v článku z roku 2016, protože dnes je na nářky trochu pozdě, totiž vstupujeme do třetí fáze a od 1. 1. 2018 bude "Non GMO mléko" produkováno cca na 70 % našich chovů. Výkupní cena mléka je v průměru 8 Kč, což průměrná cena v rozpětí 5,5 až 11 Kč za posledních 5 let, tedy zemědělci skutečně nedostávají více peněz a ani produkty (krom másla) nejsou výrazně dražší (pokud nepočítáme inflaci). PS: Výkupní cena před rokem 1989 byla 5 až 6 Kčs, tak si to porovnejte s ostatním cenami.

http://naschov.cz/je-produkce-gmo-free-mleka-naprosta-posetilost/