Mléko a mléčné výrobky jsou ve stravě nenahraditelné, což potvrzuje přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jan Krejsek.
Co se dozvíte v článku
Mléko a obezita, jak to tedy je?
Jeden z panujících mýtů se týká vlivu mléka na riziko obezity. Řada spotřebitelů se domnívá, že konzumace mléka obezitu podporuje. Je to ale naopak. Mylná teze přitom vychází ze skutečnosti, že zhruba dvě třetiny mastných kyselin v kravském mléku tvoří nasycené mastné kyseliny. Ale za „ty správné“ se považují nenasycené mastné kyseliny, tvořící v kravském mléku jen třetinu z těchto látek. Stejný poměr mastných kyselin je však i v mateřském mléku, takže pro vývoj dětského organismu je takové složení potřebné. Náchylnost k riziku obezity se podle Jana Krejska vytváří skutečně v prvních dnech života kojence a batolete – rozhodujících je podle něj zhruba prvních tisíc dní. Hodně ovšem také záleží na stravě kojících žen.
Složení mateřského mléka a vliv na dítě
Pokud se totiž kojící maminka brání stravě živočišného původu, chybí dítěti některé životně důležité látky. Organismus kojence a následně batolete se přeprogramuje na maximální možné využití všech dostupných zdrojů ke své výživě. Výsledkem je pak často stav, kdy jsou děti veganek k obezitě v dětském věku náchylnější než děti kojené a následně živené plnohodnotným spektrem potravin. To platí i pro dětské příkrmy zhruba od půl roku věku dítěte. Ty by měly podle Jana Krejska obsahovat nejen zeleninu a ovoce, ale postupně i živočišné složky včetně červeného masa.
„Kolem jednoho roku by měl být jídelníček dítěte v zásadě srovnatelný s kompletním jídelníčkem dospělých, až na některé složky, jako je sůl a podobně. Strava bez sytících složek není plnohodnotná,“ zdůrazňuje přednosta Krejsek a jeho slova potvrzují i jiní odborníci, například výživová expertka Margit Slimáková v našem nedávném rozhovoru.
Mléko a naše zdraví
- Konzumace mléka a mléčných výrobků má pro lidský organismus zásadní význam.
- Mléko je zdroj celé řady vitamínů a minerálních látek, ale podporuje i imunitní systém.
- Má příznivý vliv na tvorbu kostí, ale i na tvorbu kosterního svalstva, regeneraci svalů.
- Konzumace mléka je spolu s konzumací dalších potravin živočišného původu i prevencí rizika obezity.
Mléko nezvyšuje riziko nemocí srdce
Ačkoli potřebu konzumace živočišných produktů potvrzuje množství vědeckých výzkumů, je tato strava včetně příjmu mléka stále mnohými spotřebiteli považovaná za vyšší riziko ke vzniku kardiovaskulárních chorob. Ani tato teze se ale v praxi nepotvrdila. Přestože se značná část spotřebitelů doporučením omezit stravu živočišného původu díky masivním kampaním v minulosti řídila, počet kardiovaskulárních nemocí neklesl, a naopak stále stoupá. Výsledkem je například změna postojů výživářů k vejcím nebo máslu. To samé se týká i mléka.
Galerie: Mléko a mléčné výrobky v dětské výživě
Nejde tu jen o kosti
Mléko má vysoký obsah člověkem využitelného vápníku. To je obvykle spojováno s prevencí rizika lámavosti kostí, což je sice pravda, jen o kosti ale nejde. Dostatek vápníku je podle Jana Krejska rozhodující pro celý imunitní systém a vápník se také podílí na rozhodujících buněčných procesech.
„Není nic zdravějšího v jídelníčku našich dětí než mléko a zkvašené mléčné výrobky. Ty totiž obsahují mnoho živin a zdraví prospěšných probiotických mikroorganismů, které dětské tělo v době růstu velice potřebuje i pro posílení imunity. Jak roste dětské tělo a dětem se zvětšují kosti, potřebuje organismus mnoho vápníku a vitamínu D, který se nachází právě v mléčných výrobcích,“ zdůrazňuje Jan Krejsek. Děti by tak měly každý den sníst či vypít alespoň dva až tři mléčné výrobky.
Více mléka, menší riziko obezity
Vrátíme-li se k problému obezity, pak podle statistik představují mléčné výrobky u dětí od jednoho roku do třinácti let pouze deset procent celkového příjmu tuku. A studie také ukázaly, že výskyt dětské obezity byl podstatně nižší u těch dětí, které konzumovaly denně dva a více šálků mléka, než u těch, které konzumovaly mléka méně. Častý argument odpůrců pití mléka zmiňuje rozvojové země, kde se mléko pravidelně nekonzumuje a tamní populace obezitou tolik netrpí. Výskyt obezity spojovaný s populací vyspělých zemí je ale dán celkovým životním stylem a nedostatkem pohybu, ne pitím mléka.
Mléko jako zdroj vitamínu D
I když jsou dobrým zdrojem vitamínu D zejména mořské ryby, je to především mléko, které dokáže potřebu tohoto vitamínu zabezpečit. Oproti spotřebě mořských ryb, která je v ČR téměř nejnižší z vyspělých zemí na světě a pohybuje se v průměru kolem čtyř kilogramů na osobu a rok, konzumujeme mlékárenských výrobků ročně v průměru mnohem více. Je to zhruba 235 litrů na osobu a rok (v přepočtu na mléko). K vitamínu D pak možná ještě jedna poznámka – tento vitamín si umí lidské tělo vyrobit z cholesterolu za působení UV záření – tedy sluníčka. Při použití opalovacích krémů s UV faktorem 30 a více ovšem UV záření do těla nepronikne, takže žádná vlastní „výrobna Déčka“ se nekoná. Tím spíše je tak nutné přijímat tento vitamín ve stravě, třeba v mléčných výrobcích. Ty jsou kromě jiného navíc také zdrojem jódu, další látky, kde trpí naše populace, a zejména opět děti, nežádoucím deficitem.
Odborná spolupráce:
Prof. RNDr. Jan Krejsek CSc.
Přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové
ČLÁNKY DO MAILU