Názor k článku Mně to jednou za měsíc nestačí! od David - To, že si patří vzájemně je dost zavádějící....

To, že si patří vzájemně je dost zavádějící. Vyvolává to představu, že někdo (člověk) vlastní něco jiného. Partner jako všechno ostatní je jen dar od Boha. V manželství není jeden, jako jeden člověk. V manželství se oba dva póly spojují do sebe a každý z nich vidí svůj druhý pól v tom druhém. Je to zánik samostatné identity, ne dvě identity vzájemně se vlastnící. To by pořád znamenalo, že někdo může být LEPŠÍ partner než někdo jiný. A dokud je někdo lepší, tak není ztracen v Bohu, je to pořád Já, ego. Věrnost je přirozený stav, důsledek, který následuje po ztracení v Bohu, ne požadavek, který je nutné následovat.

Nebavím se o Bibli. Bible je pouze výpověď. Je to ukazatel. Říká jděte tam, ne dívejte se na mne, studujte mne, analyzujte mne. Žádné slovo ani obraz nemůže obsáhnout Boha. Kdyby znalostí ukazatele a schopností jej interpretovat skončilo hledání Boha, tak by život po tomto objevu ztratil smysl. Ale pravda je taková, že naopak život po objevu Boha teprve smysl dostává. Bůh se nedá koupit lacinými cetkami jako nějaký handlíř. Bůh nabízí sebe (jako každý rodič nabízí sebe) a nic víc. Službou Bohu se člověk dostane do nebe, ne AŽ bude sloužit dobře několik let. Za službu nikdo nic neobdrží a až takový předstoupí před Boha, tak v očistci bude trpět kvůli svému pocitu, že Bohu sloužil dobře, že si myslel, že za službu mu náleží nějaká odměna (jaký člověk může být víc sobecký než ten, který se chová tak, aby dostal něco, co mu bude patřit věčně). Všechny úspěchy, které člověk Bohu přinese budou odmítnuty. Všechno na co bude člověk pyšný, co udělal pro sebe bude zesměšněno. Jenom to, co člověk udělal pro Boha zůstane. Jednoho dne sestrojí robota, který bude schopnější v analýze jakéhokoliv náboženství a bude LEPŠÍ v následování slova než kterýkoliv jiný člověk, přestože nebude o Bohu vědět vůbec nic.