Modroocí lidé jsou náchylnější k nemocem

Lidské oko se vyvíjí až do sedmi let a zdravé oko dokáže například vidět drobné předměty na osmdesát metrů nebo plamen svíčky až na dvacet sedm kilometrů. Na zdraví oka má vliv mrkání a pláč.

Oko se vyvíjí už v těhotenství

Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. Zdravé miminko se narodí s fungujícím zrakem, ale ten ještě není úplně vyvinutý. „V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Nejvíce dítě zajímají předměty, které jsou blízko a pohybují se. Líbí se mu hračky a leporela výrazných barev a tvarů. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. V jednom roce je zraková ostrost na úrovni asi dvaceti až třiceti procent. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ vysvětluje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

K tématu: Mimina vidí jen pět procent toho, co dospělí

Ženy mrkají častěji než muži

Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy produkují denně asi jeden mililitr slz. „Slzný film má důležité funkce – je prvním optickým rozhraním, omývá i chrání rohovku a spojivku, navíc má antibakteriální efekt. Příčin nestability či snížené tvorby slzného filmu je řada,“ popisuje oční lékařka Lucie Adámková.„U žen se mohou uplatňovat hormonální změny. Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mrkají až o třetinu častěji než muži.“

Čtěte dále: U počítače málo mrkáme

Slzy jsou zdravé

Podle statistik ženy pláčou šedesátkrát do roka, muži jen patnáctkrát. Slzy jsou v určitém množství pro zdraví oka nepostradatelné. „Zvlhčují povrch oka, aby byl hladký a lesklý. To je důležité pro kvalitu vidění a pro to, aby víčko mohlo po oku jemně klouzat. Pokud má člověk málo slz nebo jsou nekvalitní, vede to ke zrakovým obtížím, k podráždění oka a zvyšuje se riziko infekce oka,“ upozornil Pavel Stodůlka.

Víte, že: Po cibuli pláčeme jiné slzy než při smutku

Barva očí nemusí být dědičná

Většina dětí se narodí s modrou či šedomodrou barvou očí, jejich skutečné zbarvení se ale ukáže až kolem půl roku věku. „Přestože většina rodičů předpokládá, že dítě zdědí barvu očí po jednom z nich, je to složitější. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako oni,“ říká lékař.

Více: Dá se barva očí použít jako primitivní test otcovství?

Modroocí lidé jsou náchylnější k nemocem

Barva očí je určována množstvím pigmentových buněk v duhovce. Pigmentace se vytváří v prvních měsících života, proto mají novorozenci duhovky většinou modré. „Modré oči často nacházíme u osob s nízkým fototypem. Tito lidé mívají světlou pleť, blond nebo rusé vlasy, jejich kůže je velmi citlivá na slunce, často a rychle se spálí. U těchto osob je zvýšené riziko vzniku nádorů kůže včetně obávaného melanomu,“ uvedla Lucie Adámková.

Oko umí rozeznat deset milionů barev

Plamen svíčky je v noci možně vidět na vzdálenost až sedmadvaceti kilometrů. Zdravé lidské oči dovedou odlišit drobné předměty na vzdálenost asi osmdesáti metrů. „Novorozenci vidí jen do vzdálenosti pětadvaceti centimetrů a rozeznávají pouze světlo a tmu. Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od tři sta osmdesáti do sedmi set šedesáti nanometrů,“ říká Pavel Stodůlka. „Každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o deseti milionech barev.“

Kýchnout s otevřenýma očima nejde

Kýchání je vůlí neovladatelný reflex, který vzniká drážděním receptorů nosní sliznice a udržuje průchodnou dutinu nosní. „Větší množství hlenu podráždí receptory a po silném nádechu se prudkým výdechem dutina uvolní. Kýchací reflex zahrnuje kontrakci několika skupin svalů, mimo jiné svalů víček,“ popisuje lékař. Podle něj existuje hypotéza, že lidé oči zavírají proto, aby je při kýchání chránili před vymrštěnými choroboplodnými zárodky. „Když kýchne člověk za volantem, ujede při běžné městské rychlosti čtrnáct metrů poslepu.“

Čtěte dále: Velkým nepřítelem kontaktních čoček je voda

Zdroj: TZ Oční klinika Gemini