Monoklonální protilátka pomáhá proti omikronu, alespoň jako prevence

Monoklonální protilátky jsou druhem léčby, která se v Česku na covid používá od února roku 2021. Jejich cesta k pacientům nebyla jednoduchá.

Od nedostatku po nadbytek

Zpočátku nebylo monoklonálních protilátek v tuzemsku mnoho, takže lékaři řešili, komu je dát a komu ne. Pak jich bylo dost, ale vysoká cena z nich opět udělala léčivo jen pro někoho. Tedy pro rizikové pacienty – například ty s obezitou či chronickými nemocemi. 

Přečtěte si také:

Lékaři radí, jak na domácí léčbu covidu-19

Následně se ukázalo, že monoklonální protilátky nemocnicím přebývají, protože pacienti se k nim nedostali včas. První léky tohoto druhu na covid totiž měly pouze podobu infuzí. Pacient proto za léčbou musel do nemocnice, a to ještě hned zpočátku covidu, protože jinak nezafungovaly. Aby se systém zrychlil a léčba se dostala k více lidem, začali být aktivnější praktičtí lékaři. Ti vytipovávali rizikové nemocné a posílali je do nemocnic k léčbě monoklonálními protilátkami.

Takto zavedený systém ale narušil příchod varianty viru SARS-CoV-2 nazvané omikron. Ukázalo se, že léčba monoklonálními protilátkami není dostatečně účinná, a proto vzniklo odborné doporučení monoklonální protilátky nemocným již nepodávat. Ostatně v té době už začalo fungovat očkování a do hry vstoupila nová antivirotika, z nichž některá jsou přímo v tobolkách či pilulkách, takže nemocný se může léčit doma a nemusí do nemocnice.

Přečtěte si také:

Nemocnicím prošly první monoklonální protilátky na covid. Léky za stamiliony čeká likvidace

Monoklonální protilátky proto zůstávaly ve skladech pro případné další použití, protože covid přichází ve vlnách, kdy po oslabení nemoci přichází další nárůst pozitivně testovaných a hospitalizovaných. Protože varianta omikron, na kterou nezabírají, v Česku dominuje dosud, postupně jim začala končit lhůta pro jejich využití. Jak jsme již dříve upozornili, první z nich začaly nemocnice vyhazovat na konci července. Stát přitom předpokládá, že nemocnice takto budou muset vyhodit monoklonální protilátky za stovky milionů korun. Byl kvůli tomu zřízen i speciální dotační program.

Protilátky lze použít i na omikron, jen jinak

Jak se v praxi postupně potvrdilo, monoklonální protilátky lze na omikron použít. Jen ne všechny a také jinak, než tomu bylo dosud. „Jeden z typů těchto léků je účinný proti aktuálním variantám koronaviru. Podává se u lidí, kteří jsou velmi těžce imunosuprimovaní. To znamená u lidí, jejichž imunita se blíží nule. Tedy jsou třeba aktivně léčeni pro leukémii či po transplantaci orgánů,“ říká pro Vitalia.cz primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle. Mezi ohrožené pacienty patří třeba i ti s roztroušenou sklerózou či vrozeným závažným deficitem obranyschopnosti.

Těmto nemocným se podává monoklonální protilátka nazvaná Evusheld. Má podobu dvou injekcí aplikovaných naráz do hýžďového svalu. V případě omikronu nejde ovšem o léčbu covidu, ale o předcházení tomu, aby se covidem tito pacienti nakazili. Očkování je totiž u nich, kvůli absenci imunity, neúčinné, neboť nedokáže v jejich organismu vyvolat potřebnou imunitní odpověď. Proto jej nahrazuje Evusheld. „Monoklonální protilátka jim je podávána preventivně a měla by u nich v organismu vydržet 6 až 9 měsíců,“ dodává Aleš Chrdle.

Přečtěte si také:

Za potížemi po covidu může být jiná, někdy závažná diagnóza. Jak ji poznat?

Podle odborníků takto podávaný Evusheld může v ČR pomoci zhruba 10 tisícům pacientů, kteří jsou převážně léčeni ve specializovaných centrech. Nezbytné doporučení k jeho aplikaci jim vystavuje nikoliv praktický, ale odborný lékař. Například hematolog, revmatolog nebo onkolog.

„Příjemci léku jsou pečlivě vybráni na základě mnoha kritérií, asi tisícovka z nich už látku dostala,“ uvádí Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství a primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Preventivní podání léku mají tito pacienti hrazené ze zdravotního pojištění.