Motání hlavy může mít mnoho příčin. Nejčastěji jde o potíže s vnitřním uchem a dehydrataci

Co způsobuje motání hlavy

Motání hlavy patří k nejobecnějším příznakům, což může značit řadu zdravotních problémů. Jelikož příčin, jež tento problém způsobují, existuje velké množství, není v mnoha případech jednoduché rychle stanovit diagnózu. Nejčastěji se nicméně jedná buď o určité problémy spojené s rovnovážným ústrojím, které se nachází ve vnitřním uchu, nebo o problémy s mozkem.

Protože je mozek orgán závislý na dodávání kyslíku, bez kterého by nemohl fungovat, mohou za motáním hlavy stát také potíže s kardiovaskulární soustavou či s rozvratem vnitřního prostředí organismu. Ačkoliv však může tento stav způsobovat řada onemocnění, lze jej také vysvětlit mnohem prozaičtějšími důvody, jako je například změna krevního tlaku, dehydratace nebo vedlejší účinek některých léčiv. Kromě toho může v některých případech za motání hlavy únava nebo i nadměrný stres.

Přečtěte si také:

Jak se liší akutní a chronické selhání ledvin? Jedno překvapí náhle, o druhém léta nevíte

Točení hlavy někdy značí také závažnou nemoc, jako je například cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, embolie a podobně. Proto byste měli bez prodlení vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás objeví motání hlavy a nevolnost, motání hlavy a zvracení, je vám na omdlení, upadnete, nemůžete chodit nebo se u vás vyskytne některý z následujících stavů:

• bolest na hrudi,
• velice silné bolesti hlavy,
• zranění hlavy v důsledku pádu,
• vysoká horečka,
• nepravidelná srdeční frekvence,
• záchvat,
• dušnost,
• ztuhlý krk,
• náhlá změna řeči, zraku nebo sluchu,
• zvracení,
• slabost nebo necitlivost ve tváři,
• slabost v noze nebo paži. [1, 2, 3, 4]

Motání hlavy při vstávání

Mezi běžné příčiny motání hlavy patří krátkodobé snížení tlaku při vstávání. Za tento jev je zodpovědný autonomní nervový systém, který pomáhá regulovat posun krevního tlaku v momentě, kdy si člověk stoupne. S přibývajícím věkem se přitom tyto stavy mohou zhoršovat a způsobovat dočasný pokles krevního tlaku, když člověk stojí, který se odborně nazývá ortostatická hypotenze.

Ortostatická hypotenze, někdy též nazývaná posturální hypotenze, může být mírná s krátkými epizodami. Dlouhotrvající ortostatická hypotenze však může signalizovat vážnější problémy. Nejčastějším příznakem je točení hlavy, ale někdy se k němu přidává také rozmazané vidění, slabost, mdloby nebo pocit zmatenosti.

Krátkodobé snížení tlaku při rychlém vstávání však nemusí nutně znamenat vážnější zdravotní potíže. Pozor byste si měli dát, pakliže se vám podobné příhody dějí opakovaně a přidružují se k nim další nepříjemné jevy, jako je například nevolnost, pocit na zvracení, tlak za očima a podobně. V takovém případě je potřeba navštívit lékaře a svůj zdravotní stav s ním konzultovat. [5, 6, 7, 8]

Přečtěte si také:

Ženy často zaměňují problémy se štítnou žlázou za projevy menopauzy

Vnitřní ucho a motání hlavy

Časté motání hlavy při vstávání, motání hlavy při předklonu nebo motání hlavy při změně polohy může mít na svědomí takzvané benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV). Jedná se o krátké opakující se epizody závratí, které jsou způsobeny abnormální stimulací cupuly v některém z polokruhovitých kanálků ve vnitřním uchu. Vlastní příčina tohoto stavu není známá, ale přisuzuje se hormonálním vlivům, metabolismu vápníku nebo traumatu vnitřního ucha.

Kanálky vnitřního ucha jsou dohromady tři a každý z nich reaguje na rotaci hlavy v jiném směru. Pokud fungují správně, člověk je schopen při pohybu zafixovat svůj zrak na konkrétní bod. V momentě, kdy se do těchto kanálků dostanou krystalky uhličitanu vápenatého neboli otolity, mohou při pohybu hlavou dráždit vláskové buňky a způsobovat tím závrať. BPPV se pak léčí takzvanými repozičními manévry, díky kterým dojde k posunu zmíněných otolitů a závrať poté odezní.

Neustálé motání hlavy může způsobit také porucha rovnovážného ústrojí, která vzniká nejčastěji v důsledku nějakého onemocnění nebo úrazu hlavy či cévní mozkové příhody. Tyto poruchy pak mohou být jednostranné i oboustranné a periferní, či centrální. V akutních případech jsou doprovázeny výraznou poruchou rovnováhy a rotačními závratěmi.

Intenzivní vertigo, které může přetrvávat i několik dní, pak způsobuje také akutní vestibulární neuronitida neboli zánět vnitřního ucha. Tento stav je přitom obvykle způsoben virovou infekcí a jeho hlavním symptomem je náhlý nástup neustálého, intenzivního pocitu točení. Zánět vnitřního ucha je často také spojen s nevolností, zvracením, neklidem, nerovnováhou, potížemi s viděním a neschopností se soustředit. [9, 10, 11, 12, 13]

Za točení hlavy může také dehydratace

Lidské tělo pravidelně ztrácí vodu pocením a vylučováním. Pokud není doplňována, dochází k dehydrataci, která patří mezi časté příčiny náhlého motání hlavy. Skupiny, jež jsou nejvíce ohrožené dehydratací, představují zejména sportovci, lidé pracující v horku, starší osoby a jedinci trpící nějakými chronickými onemocněními. Tento stav nicméně může potkat úplně kohokoliv, kdo nedodržuje pravidelný pitný režim. Kromě točení hlavy pak dehydrataci doprovází také následující příznaky:

• únava,
• suchá ústa,
• zvýšená žízeň,
• snížená potřeba močení,
• menší produkce slz,
• suchá kůže,
• zácpa.

Pokud tělo ztratí příliš mnoho vody, jednotlivé orgány, buňky a tkáně nefungují tak, jak by měly, což někdy vede k nebezpečným komplikacím, nejsou-li tekutiny včas doplněny. Dehydratace může být přitom buď mírná, nebo těžká. Mírnou formu je možné obvykle léčit doma. V případě těžké dehydratace je nezbytná hospitalizace v nemocnici nebo na pohotovosti. [14, 15, 16, 17]

Vedlejší účinek léků

U některých pacientů léčících se s určitými nemocemi může být bolest a motání hlavy vedlejším účinkem některých medikamentů, jako jsou například antidepresiva, sedativa a trankvilizéry (tj. léky zmírňující pocit úzkosti a duševního napětí) nebo svalové relaxanty. Mdloby pak mohou způsobit zejména léky snižující krevní tlak neboli antihypertenziva.

Přečtěte si také:

Když nevolnost se závratěmi nezmizí ani po několika dnech, raději zajděte k lékaři

Kromě výše uvedených léčiv jsou za motání hlavy někdy zodpovědná také antiepileptika (AED), což jsou medikamenty užívané k léčbě epilepsie, jejichž účelem je eliminovat a mírnit epileptické záchvaty. Existují přitom dva typy léků na epilepsii, a to:

1. úzkospektrální AED,
2. širokospektrální AED.

Pro léčbu epileptických záchvatů, které se pravidelně vyskytují v určité části mozku, se obvykle předepisují úzkospektrální AED. Pakliže pacient trpí více než jedním typem záchvatu, mohou mu být předepsána širokospektrální AED, jež jsou určena pro léčbu a prevenci záchvatů ve více než jedné části mozku. [18, 19, 20]

Motání hlavy od krční páteře

V některých zdrojích se uvádí, že motání hlavy může způsobit také krční páteř. Tento stav je odborně označován jako takzvané cervikální vertigo nebo cervikogenní závratě a jedná se o jev, který se obvykle objevuje po poranění krční páteře. Někteří odborníci však tvrdí, že tato diagnóza je v praxi nadužívána a často je příčinou spíše porucha rovnovážného ústrojí.

Krční páteř a obecně celý krk hrají zásadní roli v udržování rovnováhy. Avšak na rozdíl od jiných typů závratí cervikální vertigo zřídkakdy vyvolává pocit, že se s vámi točí svět. Jedná se spíše o jakýsi pocit vlnění. Nicméně tento stav obvykle doprovází také jiné nepříjemné symptomy, mezi které paří například:

• pocit vznášení se,
• špatná koordinace nebo nestabilita,
• problémy s rovnováhou,
• změny držení těla,
• vizuální příznaky, jako je rychlý pohyb očí a zraková únava,
• nevolnost a zvracení,
• bolest nebo napětí v krku,
• bolesti hlavy.

Mezi možné příčiny vzniku cervikálního vertiga pak patří kromě poranění krku také artritida, ateroskleróza, zánět, špatné držení těla nebo svalové napětí. Je však důležité si uvědomit, že výše uvedené příznaky nemusí nutně znamenat, že trpíte tímto problémem. Zmíněné symptomy totiž mohou vyvolat také jiné faktory, jako je třeba stres nebo úzkost. [21, 22, 23]

Onemocnění mozku

Tlak v hlavě a motání hlavy mají na svědomí i různá onemocnění mozku. Tyto příznaky se dostavují zejména v okamžiku, kdy dochází k otoku mozku nebo ke zvýšení nitrolebečního tlaku. Tyto stavy jsou obzvláště životu nebezpečné, a je proto vždy nezbytné bez zbytečného čekání vyhledat lékařskou pomoc. Může se jednat o život ohrožující cévní mozkovou příhodu, zánět mozkových plen, nádor na mozku nebo třeba epileptický záchvat.

Přečtěte si také:

Za brněním či pálením nohou může být neuropatie. Někdy končí úrazem či amputací

Otoky na mozku nastávají také v důsledku poranění hlavy. Pakliže jste spadli na hlavu nebo jste se do ní silně bouchli, následkem čehož se vám začala motat hlava, máte pocit na zvracení nebo na omdlení, je také potřeba vyhledat okamžitou pomoc. Jakékoliv poranění hlavy je nebezpečné, a když vás zrovna neohrozí na životě, může způsobit vážné trvalé následky. [24, 25, 26]

Cévní příčiny a selhávání srdce

Náhlé motání hlavy se dostavuje mimo jiné v momentě, kdy nedochází k dostatečnému okysličování mozku. Nejčastěji je to způsobenou celkovou aterosklerózou mozkových tepen u starých osob. Na vině však může být také zúžení vertebrálních tepen nebo krkavice. I tento stav se objevuje především u starých lidí a dané zúžení se ještě více prohlubuje při záklonu hlavy.

Mezi rizikové faktory způsobující zúžení krčních tepen patří kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina krevních tuků. Stenóza karotid může být v některých případech asymptomatická, nicméně někdy je doprovázena různými příznaky, jako je právě motání hlavy či porucha zraku, poruchy řeči, nebo dokonce paralýza.

Dodávka okysličené krve do mozku je přerušována také z důvodu selhávání srdce. Bez ohledu na příčinu tohoto stavu tak vždy ovlivňuje selhání srdeční pumpy také činnost mozku. Ve chvílí, kdy je průtok krve do mozku nižší než obvykle, srdeční tep je nepravidelný a krevní tlak příliš nízký, se mohou u pacienta dostavit závratě a mdloby. [27, 28, 29, 30]

Přečtěte si také:

Za potížemi po covidu může být jiná, někdy závažná diagnóza. Jak ji poznat?

Motání hlavy od očí

Člověku se může točit hlava, když se dostaví problémy s rovnováhou, za kterou jsou zodpovědné tři systémy v těle, a to zrakový, proprioceptivní a vestibulární. Účelem zrakového systému je pak poskytnout mozku informace o poloze těla v prostoru vzhledem k jeho prostředí. Když se u člověka dostaví závrať způsobená očními problémy, na vině bývají nejčastěji potíže s takzvaným binokulárním viděním, což je schopnost spojit obrazy vnímané simultánně oběma očima v jeden a zároveň vnímat hloubku prostoru.

Když jsou oči člověka špatně zarovnané, oční svaly se více namáhají, aby se zaostřily a poskytly mozku jednotné a jasné obrazy. To může způsobit dezorientaci a motání či bolesti hlavy. Kromě špatného zarovnání může být příčinou tohoto stavu také slabost očních svalů, traumatické zranění mozku nebo nesprávně zvolené brýle.

Zrak hraje navíc důležitou roli při kalibraci vestibulárního aparátu (smyslový orgán nacházející se v labyrintu vnitřního ucha) prostřednictvím takzvaného vestibulo-okulárního reflexu (VOR). Ten pomáhá stabilizovat pohled, zatímco hlava a tělo jsou v pohybu. Poškození VOR pak může mít zásadní vliv na problémy při udržování rovnováhy a způsobovat motání hlavy. [31, 32, 33, 34]

Diagnostika

Jestliže je stav tak vážný nebo častý, že je potřeba navštívit lékaře, budete v ordinaci muset nejprve zodpovědět množství otázek. Doktora bude zajímat vaše rodinná anamnéza,ale i to, co přesně máte na mysli pod pojmem motání hlavy. Dále bude chtít vědět, zda popisované stavy začaly bez zjevného důvodu, nebo jestli následovaly po nějaké nemoci a zda se epizody závratí opakují, a pokud ano, kdy k nim dochází a jak dlouho trvají.

Kromě uvedeného je potřeba lékaři také zmínit, jestli motání hlavy přichází vestoje, vsedě, nebo vleže. Závratě, ke kterým dochází, když ležíte, jsou obvykle způsobeny virovou infekcí uší, kterou nelze léčit antibiotiky. Abyste byli schopni lékaři pravdivě zodpovědět všechny dotazy, je vhodné vést si deník, kam si budete zapisovat, kdy a kde pociťujete závratě, a poté jej vzít na vyšetření s sebou.

Návštěva lékaře pak může zahrnovat také fyzické vyšetření, jako je například pozorování pohybů očí, posturografie, kontrola krevního tlaku či vyšetření sluchu. V případě, že má lékař podezření na závažnější problém, který souvisí například s onemocněním mozku nebo tepen, může vás také vyslat na CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci. [35, 36, 37]

Přečtěte si také:

Po covidu je častá bolest nohou, zad i hlavy. Pomoc nabízí fyzioterapie

Jak se zbavit motání hlavy

Léčba motání hlavy se odvíjí od jeho příčiny. V případě, že je způsobeno benigním paroxysmálním polohovým vertigem, může lékař provést takzvaný Epleyho manévr, který spočívá v umístění hlavy do různých poloh. Tento manévr pomáhá obnovit rovnováhu ve vnitřním uchu. Také vám může předepsat určité léky k léčbě příznaků vertiga či doporučit fyzioterapii.

Pakliže se nejedná o žádné závažné onemocnění mozku, tepen, srdce nebo jiných orgánů, můžete závratě regulovat svépomocí doma. Pokud se vám začne motat hlava například v důsledku rychlého stoupnutí či dehydratace, měli byste se řídit následujícími pokyny:

• přestaňte s tím, co děláte, a posaďte se, dokud to nepřejde,
• pokud máte pocit na omdlení, zkuste si lehnout, což umožní, aby se krev rychle dostala do vašeho mozku,
• ujistěte se, že pijete dostatek tekutin (alespoň 6 velkých šálků vody každý den, pokud lékař nedoporučí jinak),
• hodně odpočívejte,
• ve chvíli, kdy vstáváte z postele, si nejprve zkuste na pár minut sednout, než se postavíte.
• vyhněte se náhlým, rychlým pohybům hlavy,
• při chůzi po schodech se držte zábradlí,
• zvažte použití pomůcky pro chůzi.

Některá zaměstnání vyžadují práci se technikou, která může být nebezpečná, pokud se s ní nemanipuluje správně nebo se při jejím používání stane nějaký incident. Jestliže vás trápí časté závratě a motání hlavy, určitě byste se měli vyhnout řízení a obsluze podobných strojů (včetně automobilů), abyste nechtěně neublížili sobě nebo ostatním. [38, 39, 40]